Martin Rada, CEO Agrotec Group | foto: Jakub Stadler, MAFRA

Budoucností obchodu je služba. Z prodejce se stává poradce, říká šéf Agrotecu

  • 3
Nejistota, která tlumila v předchozích měsících poptávku domácností, dolehla i na tuzemské farmáře a zemědělské společnosti. Odkládají investice. Zatímco za první dva měsíce loňského roku zemědělci koupili 263 traktorů s výkonem nad 40 koňských sil, za stejné období letos to je zhruba o 10 procent méně.

Pokles zájmu zaznamenal i největší dodavatel pozemní techniky v Česku, společnost Agrotec Group, v jejímž čele stojí Martin Rada.

„Dlouhodobě jsou velmi nízké ceny komodit. Obchod s nimi je zablokovaný. Tuzemská sila jsou plná. Zemědělci nemají prodanou úrodu za rok 2023, což touto dobou nebývalo zvykem. Za chvíli se bude sklízet letošní úroda. Z toho vzniká nervozita, která se odráží i na nákupu techniky. Trh se ochlazuje a spousta podniků si rozmýšlí, kdy a jakou techniku nakoupí,“ popisuje Rada zdroje „blbé nálady“ v zemědělském sektoru.

Ona nervozita jde napříč trhem?
Více ji vnímáme u menších farem, protože jejich cashflow se zhoršilo. Našimi zákazníky jsou jak velké firmy, tak střední podniky a máme spoustu zákazníků i na malých farmách. Pro představu asi 20 % zemědělských podniků dělá 80 % tuzemské produkce.

Vy jste postavili poradenský tým, který pomáhá farmářům a zemědělským podnikům. Jak je to důležitý článek z hlediska byznysu společnosti?
Poradenství je budoucnost obchodu. Klasický obchod, kdy znáte technické parametry stroje a vysvětlujete je zákazníkovi s cílem prodat, je pryč. Dnes má zákazník hromadu informací ještě před tím, než se s ním potkáme, než mu uděláme nabídku. Z prodejního týmu se stává čím dál tím víc poradenský, který techniku dokáže propojit s tím, co se na farmě děje, a najde pro zemědělce optimální řešení.

Když jsme spolu naposledy mluvili, tak jste veřejně vyhlásil odklon od honu za objemy prodejů. Čím chcete nahradit finanční výkon v objemech prodejů, aby Agrotec byl i v budoucnu životaschopná firma?
Službami. Ať je to obchod, ať je to servis, ať to jsou náhradní díly, ať je to poradenství či péče o zákazníka. Není to o tom, že chceme komukoliv prodat stroj, traktor nebo mlátičku a pak nás přestane zajímat. Chceme, aby zákazník vnímal, že je mezi námi vztah. Známe se, víme, s čím si můžeme pomoci a kde je naše přidaná hodnota. Zákazník za kvalitní službu, jak já říkám, zaplatí férovou cenu a je spokojený.

Martin Rada

Šéf společnosti Agrotec Group Martin Rada pracuje ve společnosti Agrotec Group od roku 1991.

Od roku 2007 na pozici ředitele společnosti. Agrotec Group působí v Česku, na Slovensku a v Maďarsku.

Společnost patří k největším distributorům pozemní techniky ve střední Evropě a je největším distributorem značky Iveco na českém i slovenském trhu.

Martin Rada je také aktivní jezdec automobilové rallye.

Jsou zákazníci loajální? Kdybychom se bavili o prodeji osobních aut, tak jsou rodiny, které jezdí jen ve škodovkách, nebo jen ve fordech. Funguje tento model chování v zemědělství? Nebo je to racionální kalkulace a řeší se náklady a výkon?
Oba přístupy platí i v zemědělství. Když však má farmář s vámi jako dodavatelem dobrou zkušenost, když má dobrou zkušenost se značkou a s vaší službou, tak se vrací. My bychom chtěli, aby si zákazníci, když mají jakoukoliv potřebu, vzpomněli jako první na nás.

Jsem z generace, pro kterou byl největší ikonou Zetor Crystal. Kam se posunuly technologie na palubách zemědělských strojů?
Crystal a dnešní traktor jsou každý z jiné galaxie. Když se podíváte do kabiny moderního traktoru nebo kombajnu, tak osobní auto je proti nim velmi jednoduchý stroj.

Takže soudobý traktorista je i trochu ajťák?
Je uživatel. Ale technik a lidé, co se starají o traktor, už zčásti ajťáci jsou.

V moderních traktorech je spousta kamer, vzdálenost měří laser, stroj má GPS. Uvidíme autonomní řízení nejprve u zemědělské techniky?
Určitě. Myslím si, že traktor bude jeden z prvních strojů fungujících v autonomním režimu. Má výhodu, že se pohybuje mimo veřejné komunikace na soukromém pozemku. Stroje na poli už spolu komunikují. Kombajn dnes dokáže zavolat traktor s vlekem a srovnat si jej vedle sebe. A za kombajnem může jet druhý traktor a dělat třeba podmítku. Taková technologie je už prakticky připravená a podle mě je otázkou velmi krátkého času, kdy ji uvidíme v praxi na polích. V zemědělství ubývá lidí a tohle je řešení, jak zvládnout produkci potravin.

K čemu směřují moderní trendy? Je to precizní zemědělství?
Určitě. Jeho základem je, že znáte půdu, její strukturu, charakter. Jedno pole může mít různé části, které potřebují jinak hnojit či ošetřovat. Zase jsme u moderních technologií. Moderní kombajn díky svým senzorům vytváří sklizňovou mapu, rozpozná výnos na konkrétním místě. Klíčem ke všemu jsou data. Na nich funguje digitální farma, kde máte o všem přehled. Evidujete vše, co se na pozemku děje: přejezdy, hnojení, nasazení ochrany i onu výnosovou mapu. Přesně víte, v jakém místě je půda bonitní, jak tam která rostlina prosperovala a jaký dala výnos. Když ke zkušenostem přidáte data, můžete šetřit náklady a přitom mít vyšší výnos. To je precizní zemědělství.

Dotace na traktor? V Česku zemědělci nedostanou skoro nic, říká Martin Rada

Zemědělství bývalo konzervativní obor stojící na zkušenostech předchozích generací. Jsou farmáři otevření novinkám? Vidíte tam generační zlom?
V precizním zemědělství se krásně propojují zkušenosti předcházejících generací farmářů i agronomů, kteří na půdě pracovali a znali ji, s novou technologií. Nakonec to může být kombinace, ve které vyjde ekonomika hospodaření, dokonce vás může posunout až k ekologickému hospodaření, protože pomůže snížit množství hnojiv a postřiků, zátěž půdy. Půda vždy byla základ.

V jiných sektorech, třeba v energetice, vidíme tlak na soběstačnost v rámci České republiky. Je to téma i pro zemědělství? Bude tady společenská poptávka po tom, abychom se uživili v rámci hranic státu?
Potravinová soběstačnost je důležitá otázka. Měli bychom umět produkovat velkou část základních potravin. Není to však úplně možné ve všech oborech. V posledních letech se snižovaly počty chovů, živočišná výroba velmi poklesla. To ovlivňuje zpětně rostlinnou výrobu. Věřím tomu, že začneme přemýšlet a vytvoříme prostor pro farmy, které mají kombinaci rostlinné i živočišné výroby, budou ekonomicky udržitelné a zajistí pro Česko potraviny.

Máte v kanceláři modely aut, jezdíte jako pilot rallye. Před pár lety bych vůbec nezaváhal a označil bych vás za petrolheada. Jaké auto teď používáte?
Stoprocentní elektromobil KIA EV9, elektromobilem jezdím už druhým rokem. Přitom jsem vystudoval konstrukci spalovacích motorů a klasické motory mám strašně rád.

Přesedlal jste na elektromobil kvůli tomu, že jako šéf firmy, která mimo jiné prodává i osobní vozy, musíte „ukazovat vlajku“? Nebo jste si elektrické auto chtěl vyzkoušet a už jste u něj zůstal?
Obojí. Chtěl jsem si to zkusit, protože jsem poslouchal spoustu negativních názorů na elektromobilitu. Zajímalo mě, jak se elektrické auto používá, jak je to s dobíjením, jak to ovlivní můj život, co to bude obnášet při plánování cest. Chtěl jsem taky ukázat, že jako firma máme v sortimentu elektromobil. Za ty dva roky vím o několika zákaznících, kteří se mnou o mých zkušenostech mluvili a pak se pro něj rozhodli.

Zemědělci používají zastaralou techniku. Na nákup nových strojů jim chybějí peníze

Jak elektromobil změnil vaše cestovní návyky?
Ročně najezdím 50 až 60 tisíc kilometrů. První změna byla, že jsem si uvědomil, jak hustou síť benzinek v Česku máme. Jsou prakticky všude. S elektroautem začnete tím, že si do mobilu nainstalujete aplikaci s dobíjecími stanicemi. Provozně a z ekonomických důvodů je důležitý mix rychlonabíječek, které potřebujete při delších cestách, a pomalejšího nabíjení, třeba doma nebo v práci. Dneska vím, že potřebuji cca 17 až 20 minut na to, abych akumulátor dobil na 80 procent, tedy na těch nejvýkonnějších stojanech. Když si spočítáte celý mix, tak pořád provozní náklady na elektromobil vycházejí dobře.

Brzdí rozvoj elektromobility cena aut?
Ano, výrobci zatím většinou nabízeli velké a drahé vozy. V momentě, kdy se na trhu objeví dostupný elektromobil s dostatečným dojezdem, a podle mě je dnešní dojezd v rozmezí 300 až 400 kilometrů úplně dostačující, tak to pro prodeje bude velká vzpruha.

Cítíte jako prodejci vliv vládní dotace na elektromobily pro podnikatele?
Moc ne. Celkově trh s elektrovozy trochu klesá. Ten, kdo chtěl koupit velké luxusní vozidlo, už to udělal. Trh teď čeká na menší „lidový“ elektromobil.

Z hlediska vývoje automobilového průmyslu jsme se vrátili o sto let zpět. Éra po první světové válce byla ve znamení hledání právě lidového vozu a my v roce 2024 vyhlížíme lidový elektromobil…
Přesně tak. Elektromobil není nic nového, ale vždy byl problém s baterií. Přetrvává dodnes, ale vidíme spoustu firem a startupů i investic do baterií, do uskladňování energie. Až se tento technologický problém vyřeší, tak se elektromobilita výrazně posune. Ano, čekáme na elektrické auto, jako byl třeba VW Brouk pro poválečnou éru, protože poptávka po individuální mobilitě je.

Obáváte se příchodu čínské konkurence?
Neřekl bych, že se obáváme. Ve skutečnosti je zdravá. Možná donutí klasické evropské automobilky zamyslet se nad tím, zda zaspaly, nebo ne, a hlavně jak se s čínskou konkurencí popasovat. Nakonec z toho vždy bude mít prospěch zákazník.

Váš soukromý názor, zaspaly, nebo nezaspaly?
Určitě zaspaly v elektromobilitě u menších vozů. Evropské automobilky šly nejsnadnější cestou: zaměřily se na nejdražší segment a největší vozy, které jim pomáhají „umazávat“ emise z flotil. Je vidět, že čínská elektroauta jsou technologicky dál.


Elektromobil