Byl to první případ v Česku, kdy někdo vracel majetek získaný v restituci.
Listiny, které má MF DNES k dispozici, potvrzují, že hraběnčin otec Josef Colloredo-Mansfeld měl židovskou matku a nacisté ho za okupace vnímali jako nepřítele Říše. A právě toto zjištění může celý případ zvrátit.
Obnova: rozhodne se pozítří
Už ve středu bude Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodovat, zda celý proces obnoví. Obhajoba se mu chystá předložit dokumenty, podle kterých kníže za okupace aktivně vzdoroval nacistům a měl židovský původ. Chce tak dosáhnout toho, aby soud na celý případ použil restituční zákon.
Ten se vztahuje jen na majetek zabavený komunisty po únoru 1948. Opočno zabrali už nacisté v roce 1940 a do jejich éry se restituční zákon vrací jen v případech rasové perzekuce. Tu u Josefa Colloredo-Mansfelda Ústavní soud v roce 2005 nenašel.
"V roce 1945 státní orgány jednoznačně deklarovaly, že na Colloredo-Mansfelda je třeba pohlížet jako na osobu státně nespolehlivou, která se dobrovolně ucházela o získání německého státního občanství," vysvětlil tehdy rozhodnutí ústavní soudce Jan Musil. Právníci Kristiny Colloredo-Mansfeldové se to teď snaží vyvrátit. Tvrdí, že kníže si zachoval české občanství až do smrti.
"Mezi nově nalezenými dokumenty je také třeba dopis velitele spojeneckých vojsk, který Colloredo-Mansfeldovi osobně poděkoval za to, že během druhé světové války zachránil před nacisty sestřelené piloty. Tím tehdy riskoval oběšení," řekl MF DNES zdroj, který má blízko k obhajobě a na vyhledávání dokumentů se podílel.
I v úředních dokumentech SS se o Colloredo-Mansfeldovi hovoří jako o člověku, který je "silně česky orientován" a "odjakživa velkým odpůrcem národního socialismu". Obhajoba chce na tomto příkladu dokázat, že Němci dobře znali negativní postoj Colloredo-Mansfelda k Říši, a právě to byl vedle židovského původu jeho matky důvod, proč mu zámek vzali.
Pokud okresní soud ve středu obnovu řízení povolí, celý zamotaný spor se vrátí na začátek a pokračovat může dalších několik let. Sedmašedesátiletá hraběnka se nevzdává. "Předáním zámku nic neskončilo. Věřím, že ho ztrácím jen na chvíli," řekla, když loni Opočno opouštěla.
Hraběnka má poslední šanci
Jaká je šance, že soud proces znovu otevře, nechtějí právníci odhadovat. Stává se to poměrně vzácně, podmínkou je, aby se objevil důkaz, který nebylo možné v původním řízení použít. "Dokumenty, které má obhajoba dnes, opravdu nejsou běžně dostupné v knihovnách. Jsou za tím stovky hodin hledání v historických archivech, navíc v situaci, kdy vlastně nevíte, co hledáte," vysvětlil zdroj MF DNES.
Kristina Colloredo-Mansfeldová se začala o vrácení Opočna soudit v roce 1992, spory se táhly dlouhých jedenáct let. V roce 2003 se do zámku konečně nastěhovala.
Opustit ho musela po zásahu Ústavního soudu. Loni v dubnu předala zámek pardubické pobočce Národního památkového ústavu. Ten ve sporu zastupuje stát a snaží se prokázat, že Colloredo-Mansfeldové nemají na restituci nárok. Soudy mu zatím dávaly za pravdu. Loni v prosinci Nejvyšší soud definitivně zamítl hraběnčino dovolání. Obnova řízení je poslední šance, jak verdikt zvrátit.
