Zatímco motoristé velebí svých 24 hodin Le Mans, cyklisté mají 24 hodin Schötzu. Na nejprestižnějším klání ultramaratonců na kolech letos padaly rekordy. Ten světový vylepšil domácí Švýcar Marcel Renggli, za 24 hodin ujel 995 kilometrů. Dosáhl rychlostního průměru 41,5 km/h, který je běžný i při etapách Tour de France.
Ale i české rekordní tabulky se přepisovaly. Daniel Polman skončil třetí, s 880 kilometry na kontě. Coby amatér mezi profesionály! "Třeba pro Renggliho jeli další tři kluci," líčil. "Když potřeboval občerstvit, přivezli mu pití, neřešil předávky v bufetu jako já. A když musel na malou, pomocník ho tlačil a on čural z kola. Nemusel kvůli tomu ani zastavovat."
Polmanovi pomáhala jen rodina u trati: otec a bratr. Muže, který je doma šéfredaktorem časopisu Lidé a hory, přišla celá akce na 20 tisíc korun. Během 24 hodin, strávených v sedle kola, vypil 11 litrů tekutin a spořádal blíže neurčené množství energetických gelů, rohlíků se šunkou, banánů a hroznového vína.
"Vypil bych i víc, ale tři hodiny jsme jeli v dešti, nebylo potřeba tolik pít." Během 2. hodiny závodu padl před ním soupeř. Polman šel na zem přes něj. "Než jsem se sebral a nasadil řetěz, peloton byl v nedohlednu."
Horší kalamita jej však potkala po setmění. Sundal si cyklistické brýle, aby ve tmě lépe viděl, načež mu větrný poryv vyfoukl z očí dioptrické čočky. "Najednou jsem kolem sebe viděl blikat jen bezpočet rozmazaných světýlek. Naštěstí jsem se s nikým nesrazil. A táta pohotově doběhl na hotel pro náhradní pár čoček."
Křeče do nohou za celý závod nedostal. "Ale otlačeniny na chodidlech, to byla hrozně velká bolest." Věří sice, že by vydržel šlapat ještě o pár hodin déle, ale 24hodinovku si ordinuje vždy jen jednu ročně. Takže zase až v srpnu 2011, v Schötzu...
