"Ve škole si ze mě dělali srandu spolužáci i učitelé, že jsem se měl jmenovat Mikuláš Ježíšek. To by se prý hodilo," vzpomíná.
Vypráví, že jeho jméno vyvolává úsměv u každého, komu se představí. Obvykle je setkání doprovázeno poznámkou o Vánocích a dárcích.
"Moji kamarádi nikdy nezklamou, každý rok před Vánocemi prohodí, co si přejí pod stromeček. Jeden vilu, další drahé auto," uvádí Ježíšek.
A jeho neteře a synovci nenechávají dopisy pro Ježíška za oknem, ale nosí je přímo jemu. "Dávají mi do ruky dopisy s tím, které dárky si přejí. Asi se nechtějí zdržovat ,okenní‘ poštou," uvažuje. Co jim nadělí letos, ještě nechce prozrazovat.
Pan Oldřich Ježíšek má tři sestry a čtyři bratry a s jedním z nich bydlí v bytě u rodičů. Jeho matka se jmenuje Marta, otec je Oldřich. "Kdyby to byli Josef a Marie, to už by naše rodina fungovala tak trochu jako živý betlém," dodal s úsměvem. Je věřící, pokřtěný a chystá se na půlnoční mši do Valtířova u Ústí nad Labem.
Vykonává veřejně prospěšné práce
Jako vyučený prodavač pracoval donedávna v ústeckém obchodě s pečivem. Nyní ho zaměstnává velkobřezenský obecní úřad, pro nějž vykonává veřejně prospěšné práce.
Smrček jako tradiční rekvizitu Vánoc už má doma. "Loni jsem mamince přinesl prstýnek, svetr, sestře parfém," říká. "Já jsem dostal ponožky, kalhoty, rádio," líčí.
Oldřich Ježíšek obklopen dětmi ze základní školy.
Co by si přál letos? "Hlavně dobrou práci," odpovídá bez váhání. Moc po ní touží. Peněz není nazbyt, aby dostal podporu, musí uklízet Velké Březno. Hlavně během prosince, za sněhové kalamity, se nezastavil.
Když se v rodině pana Ježíška sejdou o svátcích všichni nejbližší příbuzní, je to úctyhodná sešlost. Kromě sedmi sourozenců má Oldřich Ježíšek ještě deset synovců a neteří. Nejstaršímu je 19 let, nejmladším dvojčatům tři měsíce.
Na závěr popřál krásné svátky, hlavně zdraví, kousek štěstí a nezapomněl dodat: "A bohatého ježíška."
