Problém s výpočtem nadmořské výšky je starý dlouhá staletí. Skoro každý stát ji totiž vypočítává k jiné hladině moře. Tak třeba u nás se používá moře Baltské. V Německu je to moře Severní a v Rakousku zase Jaderské.
A tak by se mohly změnit nejen míry nejvyšší české hory, jejíž udávaná výška v celých metrech je 1 602. Konstanta Wo by ale zasáhla i do každodenního života, třeba projektantů nebo pilotů letadel.
"Když dnes budeme chtít určit výšku ve stejném bodě, každý bude mít jiný výsledek. Skoro každý národ tvrdí, že má svoji nulu, ale podle naší konstanty se tyto nuly liší až o čtyři metry," řekl objevitel konstanty definující střední hladinu moře Viliam Vatrt, který uvedl i příklad, jak se s jinou nadmořskou výškou dá špatně postavit dům:
V první verzi tohoto článku byl chybný údaj, že výška Sněžky by se podle konstanty Wo změnila o 19 metrů. Tato chyba unikla i kontrole citovaných vědců. Omlouváme se. |
"V Dobrušce je budova, při jejímž stavění projektant použil výšku vztaženou k Jaderskému moři a ne k Baltskému, takže je proti ostatním domům o čtyřicet centimetrů utopená v zemi."
Vatrt se výpočtům konstanty věnoval spolu s Milanem Buršou a Marií Vojtíškovou již od roku 1993. Původně měl výzkum skončit v roce 2003, ale i tak prý čeští vědci o 12 let předběhli svět.
Podle Vatrta je jejich číslo svého druhu první na světě: "Každý o něm mluvil, věděl, že existuje, ale neurčil ho. My ano a je spočítáno na setinu milimetru."
Zpracovali miliony údajů z družic
Vědci kvůli jednomu číslu museli zpracovat miliony údajů z družic letících nad oceány. "Navíc jsme je museli oprostit od všech povětrnostních vlivů, odlivů či přílivů a měření nad zaledněnými oblastmi a šelfy," řekl vědec, jehož konstanta se již zařadila do světových tabulek po bok Newtonovy gravitační konstanty či rychlosti světla.
Objev, který má široké uplatnění, asi nejvíce ovlivní leteckou dopravu. Odpadne problém určit přesnou výšku letadla v kterémkoliv místě.
"V letadlech se stále používají barometry, ale když dojde například při bouři k rychlé změně tlaku vzduchu, dojde ke skokové změně výšky. To může ohrozit bezpečnost letu," řekl Vatrt.
Navíc letadla již nebudou zcela závislá na drahých radiolokátorech při přistání. Stačí jen změřit přesný čas a s použitím konstanty bude za okamžik patrné, jak vysoko jsou nad terénem.
"Kdyby s tím přišli Američané, uznali by to hned"
"První, kdo začal naši konstantu používat, jsou astronomové. Problém řízení času ve světě totiž také souvisí s nadmořskou výškou, čas plyne různou rychlostí v různé výšce. Díky našemu výpočtu se teď na celém světě poprvé v historii čas sjednotil," řekl Vatrt.
Vědec nyní čeká, zda podle něj největší objev naší geodézie přijme i svět na Valném shromáždění geodetické a geofyzikální unie, které se uskuteční letos v červnu v Austrálii.
"Kdyby to vypočítal Američan či Němec, uznané je to hned. My ale musíme dokazovat, že se naše konstanta nemění," uvedl Vatrt a dodal, že v současné době má podle jejich postupu sjednocené výšky již zhruba 80 procent světa.
"Potřebné údaje prodáme každému státu, ať si svoje hodnoty výšek přepočítají sami," dodal vědec.
Podle Vatrtovy konstanty se možná budou přepisovat všechny učebnice, ale vědec netouží, aby se děti v budoucnu učily, že střední hladina moře se jmenuje Vatrt. "Lidi jsou žárliví a konstanta již své jméno má. Jmenuje se Wo," konstatoval.
