Nejstarší zmínky dohledatelné na stavební úřadě sahají do 70. let 19. století. Už tehdy byla v přízemním domě hospoda a obchod.
"Hospoda Na Slovanech je několikrát přestavěná a hojně do ní chodili kdysi dělníci z Bauerovy textilky, která později vyhořela a na jejím místě dnes stojí dvě školy, nebo z Neumannovy tiskárny. Ta byla za 2. světové války součástí německé zbrojovky Junkers-Werke a v roce 1950 se stala podnikem Tiba Slovany," píše bývalý královédvorský kronikář Pavel Janoušek.
Truneček byl stará škola, uměl dělat pivo a ctil míru
Už pár let poté nastoupil věhlasný hostinský Josef Truneček. "Byl stará škola, dovedl udělat pivo bez jakéhokoliv slejvání a ctil dobrou míru. Od číšničiny odešel s manželkou Milčou až někdy v 70. letech, když už mu nesloužily nohy a kdy se do hospod zaváděla televize. Tu neměl rád. Zásadně ctil názor, že hosté si mají zábavu vytvářet sami, jak to bylo odjakživa," říká bývalý kronikář.
Historický snímek pivnice na Slovanech ve Dvoře Králové nad Labem
Dnešní majitel Josef Horák uvádí, že jeho dědeček Jan Hrdina získal hospodu někdy ve 20. letech. Přestože komunistický režim podnik v roce 1956 znárodnil, v 60. letech Jan Hrdina využil politického tání a požádal stát o jeho vrácení.
Stihl to, část domu dostal zpět v roce 1966, zbytek v roce 1968. Hostinec ale dál jako nájemce provozoval státní podnik Restaurace a jídelny Trutnov.
Vraha spoutal drátem, musel ho chránit před hosty
Začala normalizace a přišel osudný den 24. dubna 1972. Táhlo k půlnoci a Na Slovanech už zůstalo jen deset, patnáct stálých štamgastů. Ten večer však usedli do lokálu i dva nepříjemní mladíci, které tu znal jen málokdo. Jeden měl ukradenou pistoli.
Tehdejší šéf oddělení Veřejné bezpečnosti Jaroslav Štěrba byl v té době na návštěvě u kamaráda, kde ho vyrušila vysílačka. Před hospodou Na Slovanech prý někdo střílí.
"Řekl jsem službě, že venku je hlídka, ať ji pošle na místo. Kdyby se nehlásila, ať mi volají znovu," vzpomíná Štěrba.
Dnešní pohled o pivnice Na Slovanech
Nikdo ale nevolal, a tak náčelník nasedl do auta a jel domů. Když chtěl vjet do garáže, žena na něj z okna rozrušeně křikla, že se v hospodě střílí a že jeden příslušník je zastřelený a druhý postřelený.
Šokovaný Štěrba vyrazil k hospodě. Vběhl do šenku, kde hlučeli rozrušení hosté. Zamířil do kuchyně. Tam uviděl ležet na zádech mrtvého policistu Miroslava Piskoru. Jen kousek vedle vedoucí hospody a číšník drželi vraha. Jeho mladší kumpán se vyděšeně krčil pod stolem v kuchyni.
Náčelník ale neměl pouta, proto hrábl rychle po drátu, který mu někdo podal, a pořádně jím vraha spoutal. A rozhodl se ho hned odvézt na oddělení. Na spoutaného totiž už dopadaly rány hostů. "Lidi ho chtěli utlouct. Snažil jsem se ho rychle odvést, ale pár ran dostal," říká bývalý policista.
Policista neměl žádnou šanci, kulka zasáhla tepnu do srdce
Co se vlastně stalo? Když příslušníci VB přijeli do hostince, seděl budoucí vrah s kumpánem u stolu. Policisté chtěli oba prohledat. Aby nedělali rozruch v lokále, vyzvali dvojici, aby s nimi šli do kuchyně.
Když tam přikázali Jiřímu Dědkovi, aby zvedl ruce nad hlavu, muž rychle sáhl po pistoli a střelil na strážmistra Milana Šulce. Miroslav Piskora se na střelce vrhl, ale další výstřel ho trefil přímo do hlavní tepny k srdci.
Zastřelení Miroslava Piskory by si podle pamětníků nikdo neměl vykládat jako odboj proti komunismu. Piskora totiž nebyl žádný estébák. Ti, co ho znali, říkají, že čtyřiapadesátiletý muž, který měl jen pár měsíců do důchodu, prošlapával poctivě jako pochůzkář město a kontroloval klid a pořádek.
"Znali jsme ho jako kluci. Byl to docela fajn chlap, který přišel k policii jako cestář, a hleděl hlavně na pořádek," říká Nasik Kiriakovský, šéf dvorského pivovaru Tambor, který se zajímá o historii hospod ve městě.
Vrah dostal trest smrti, vůbec to s ním nehnulo
Vrah Jiří Dědek z České Skalice dostal trest smrti. "Vůbec to s ním nehnulo. Byl nelítostný," říká Štěrba, podle něhož byl Dědek nenapravitelný zloděj a alkoholik, který ve třiadvaceti letech seděl už popáté.
Pohřeb příslušníka VB zastřeleného v pivnici na Slovanech ve Dvoře Králové nad Labem
Střelba v pivnici se dostala i do policejních učebnic. Policisté zpřísnili postup při zásazích u pachatelů se zbraní.
Stát zastřeleného policistu povýšil in memoriam na poručíka a vystrojil mu nebývalý pohřeb. Takový průvod prý Dvůr Králové od té doby nikdy nezažil.
Když přišla velká voda, všichni platili. Posledního vezl nakladač
Majitel Josef Horák v roce 1990 pronajal restauraci Jaroslavu Holanovi. Ten v ní pracoval už jako poslední hostinský podniku Restaurace a jídelny. "Udělaly se nové toalety, kuchyně a od té doby jedeme soukromě. V dubnu 1990 jsme byli vůbec první soukromá hospoda ve Dvoře," říká Holan.
Nejdramatičtější příhodu zažil v březnu roku 2000, kdy lokál zatopila velké voda. "Čím více voda stoupala, tím více se hospoda vyprazdňovala. Každý zaplatil a spěchal domů. Jen jeden host měl pořád dost času. Nakonec musel na stolek, aby se nenamočil. Na stoly jsme ostatně vyložili všechno, co by mohla voda poškodit. Toho chlápka pak večer převezl přes vodu nakladač ve lžíci," vzpomíná Holan.
