Autor Masaryka v Lánech tvoří pomník pro stovky padlých koní

Obnovený Komitét 1866 chce u Střezetic na Hradecku postavit pomník, který připomene stovky koní padlých v jezdecké bitvě roku 1866. Sousoší tvoří jaroměřský sochař Petr Novák, který naposledy dělal pro lánské sídlo našich prezidentů netradiční jezdeckou sochu T. G. Masaryka.

Dílo zatím existuje jen v několika modelech, na nichž voják a zraněný kůň symbolizují krutou bitvu jízdních oddílů pruských a rakouských vojsk.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii.

Jeden z modelů pomníku se teď ve vstupním vestibulu královéhradeckého krajského úřadu snaží upoutat mecenáše, kteří by vznik neobvyklé sochy financovali.

Voskový model je součástí dioramatu krajiny u Střezetic. Nad ním visí reprodukce slavného obrazu Srážka jízdy u Střezetic od Václava Sochora.

Letos počátkem května vznikl ještě druhý, sádrový model pomníku, který slouží k propagaci záměru v muzeu bitvy na Chlumu, jeho kopie je v galerii v Prašné bráně v Praze.

Bitva u Střezetic

Střet jezdeckých oddílů u Střezetic, při němž uhynulo nebo bylo ukořistěno přes dva tisíce koní, se odehrál až v závěrečné fázi rozhodující bitvy u Hradce Králové 3. července 1866.
Toho dne v odpoledních hodinách Prusové dobyli centrum rakouských pozic a nastal hromadný ústup celé rakouské severní armády. Vrchní velitel Rakušanů tehdy záložnímu jezdectvu nařídil, aby vyrazilo proti nepříteli a zabránilo tím Prusům pronásledovat ustupující a unavené rakouské vojsko.
V prostoru mezi Střezeticemi a Dlouhými Dvory se po čtvrté hodině odpoledne rakouská jízda utkala s pronásledovateli. Půlhodinová řež, jíž se zúčastnilo na 11 000 jezdců obou armád, se stala druhým největším střetnutím vojenského jezdectva v 19. století. Rakouští jezdci se vyznamenali a pruské pronásledování zastavili, byť za cenu poměrně velkých ztrát. Ty Rakušanům způsobila především palba nepřátelské pěchoty. Před hlavně účinnějších pruských zbraní vlákali rakouskou jízdu právě pruští jezdci.
Padlých, nezvěstných, raněných a zajatých důstojníků pak Rakušané napočítali 71, mužů 1 102 a koní 1 692. Prusové postrádali 31 důstojníků, 409 mužů a 402 koní.

O vznik pomníku usiluje Komitét pro udržování památek z války roku 1866, který už před mnoha lety zakoupil pozemek, na němž by měl pomník padlých koní jednou stát.

Komitét založil účastník bitvy

Na Hradecku i v sousedních okresech je dnes mnoho pomníků, připomínajících tisíce mrtvých v pruskorakouském konfliktu. Vznikly většinou velmi brzy po válce a už od roku 1888 o ně pečuje Komitét pro udržování pomníků na bojišti Královéhradeckém, založený účastníkem bitvy u Hradce Králové Janem Nepomukem Steinským.

V květnu 1913 se spolek rozhodl "krví nasáklou půdu u Střezetic ke vzpomínce na slavnou jezdeckou bitvu ozdobit velkým pomníkem", neboť tuto srážku zatím žádná památka nepřipomínala.

Předběžné skici pomníku na jaře 1913 vypracoval osvědčený architekt a ředitel kamenosochařské školy v Hořicích Václav Weinzettl, jehož četné pomníky dodnes mnohá bojiště z roku 1866 zdobí.

Všechny plány ale pohřbila 1. světová válka. Přestože organizátoři vybrali na pomník dost peněz, po vzniku samostatného Československa postavení pomníku rakouským koním z politických důvodů už nepřicházelo v úvahu. Vybrané peníze pomohly renovaci ossaria na Chlumu. Komitét pro udržování památek z války roku 1866 byl v roce 1990 obnoven, nápad na vybudování pomníku padlých koní oprášil ale až v září 2008.

"Jezdecké srážky u Střezetic, v níž se vedle vojáků angažovalo a trpělo také mnoho koní, chceme využít k vytvoření unikátního pomníku zvláštního vztahu člověka a koně na bitevním poli," uvedli zástupci Komitétu 1866.