"Před pěti lety jsme od ministerstva životního prostředí dostávali na rok provozní příspěvek 194 milionů korun. Na letošní rok je to už jen pouhých 112 milionů. To se samozřejmě musí někde projevit," uvedl mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný.
Dotace KRNAPProvozní příspěvky od ministerstva životního prostředí: 2008 194 milionů 2009 192 milionů 2010 169 milionů 2011 131 milionů 2012 112 milionů |
Ochranáři proto už v roce 2009 museli zrušit polovinu z tehdejších dvanácti sezonních informačních středisek, kde mohli turisté získávat tištěné průvodce a další propagační materiály. Vloni v létě už mimo velká horská střediska zůstalo otevřeno jen jediné kontaktní místo u Vrbatovy boudy na Zlatém návrší.
A letos došlo i na první stálé informační centrum s celoročním provozem. Kvůli úsporám zůstaly od ledna zavřené dveře infocentra v Obřím Dole v Peci pod Sněžkou.
Nedostatek peněz na mzdy pro obsluhu zvedá i závory u nejfrekventovanějších zásobovacích komunikací k horským boudám, na které je kvůli ochraně přírody zakázán vjezd a je možno je využívat jen se zvláštním povolením.
Motoristy, kteří si chtějí vyjet do chráněného území bez patřičného povolení, tak nyní musí od jejich úmyslu odradit pouze značka zákazu vjezdu, která však má mnohem menší účinnost. Cesta do chráněných částí Krkonoš je tak snadnější a to přírodě rozhodně neprospívá.
Propuštěna byla už čtvrtina zaměstnanaců
Od ledna kvůli úsporám zvedli správci parku dokonce i závoru na horské silnici ke Špindlerově boudě, která je pro neukázněné motoristy obzvlášť velkým lákadlem.
"Sám jsem byl nedávno svědkem toho, jak ke zvednuté závoře na silnici ke Špindlerovce přijely čtyři skútry, jejichž řidiči se evidentně chtěli vydat do zákazu vjezdu. Když jsem je na to upozornil, ukázali mi mapu s vyznačenou zakázanou trasou, kterou jim dal provozovatel půjčovny," popsal Drahný.
Pokud by skútraři do zákazu vjezdu vjeli, hrozila by jim pouze několikatisícová pokuta, a to ještě jen v případě, že by je někdo chytil. To je při současném počtu strážců národního parku dost nepravděpodobné.
"I přes velké finanční potíže počet profesionálních strážců zatím nesnižujeme. Máme jich totiž jen sedmnáct na celé Krkonoše a to je opravdu minimum. Strážci navíc jen nehlídají. V terénu rovněž podávají informace turistům nebo si do služby berou motyky a čistí propustky pro vodu, protože jsme před dvěma lety kvůli úsporám museli propustit cestáře," sdělil mluvčí parku.
Kvůli snížení výdajů na mzdy muselo správu národního parku v posledních letech opustit 90 z původních 350 zaměstnanců.
Pokud to takhle půjde dál, budou ochranáři nuceni brzy zavřít i vlastivědná muzea v Jilemnici a v Pasekách nad Jizerou. "Vážně to hrozilo už letos, ale díky finanční pomoci obcí se zatím podařilo jejich provoz udržet," řekl Drahný.
Ministerstvo: Stát šetří, uspořit musí i národní park
Podle ministerstva životního prostředí, které je zřizovatelem správy Krkonošského národního parku, nelze hodnotit její ekonomickou situaci jen podle výše provozního příspěvku.
"Stabilita organizace není přímo závislá na výši příspěvku, ale i na jiných faktorech včetně evropských dotací či výnosů z vlastní hospodářské činnosti. To ale nijak nesnižuje fakt, že správa parku musí hledat úsporná opatření, která jí pomohou vyrovnat se s dlouhodobým trendem snižování prostředků ze státního rozpočtu," uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Michaela Jendeková.
I vedení resortu podle ní musí šetřit a rozsáhlé škrty se logicky následně dotýkají i jemu podřízených organizací a národních parků. "Náš rozpočet v roce 2008 převyšoval 4,5 miliardy a letos máme k dispozici jen něco přes 2,8 miliardy korun. To je výrazně větší pokles, než který zaznamenala správa Krkonošského národního parku," sdělila Jendeková.
