"K prvním navrátilcům patří skřivan polní a špaček, vrátili se také jeřábi. Pomalu se vrací pěnkavy, protahuje pěnkava jíkavec, která tady v republice nehnízdí a táhne na sever Evropy. A postupně se budou vracet další," říká ornitolog Chráněné krajinné oblasti Český ráj Zdeněk Mrkáček.
Se svým pozorováním se připojuje ornitolog Jakub Šimurda z Krkonošského národního parku, kde se už objevili skřivani polní a drozdi zpěvní.
"První letošní pozorování drozda zpěvného máme zaznamenáno z pátku minulého týdne. Tito tažní ptáci, kteří přiletí z jihozápadu, nejčastěji ze Středomoří, o sobě nejprve dají vědět zpěvem. Začnou tvořit páry a za několik dnů již budou sedět na snůšce," popisuje Šimurda ptačí dění.
Kos by brzy mohl mít mláďata
Na hnízdění se v Českém ráji připravuje řada ptáků. Někteří, třeba jako kos černý, by dokonce mohli mít již za týden dvě vylíhlá mláďata. Tokání, tedy ptačí námluvy, přichází třeba na poštolky či sokoly.
"Výři už by také mohli pomalu snášet vejce. K hnízdění se chystají i jeřábi a krkavci již většinou sedí na hnízdech. Rozbíhá se to naplno a s oteplením to ptáky vždy jakoby popíchne. Všechna zvířata už vidí a cítí to pravé jaro, tak na co by čekala," říká Mrkáček.
Když něco samici vyruší při snášení, může opustit hnízdo
Sluníčko táhne do přírody i lidi. To je sice dobře, ale jen pokud se budou k přírodě chovat šetrně.
"Když přiletí navrátilci a opravují hnízdo popřípadě, jako třeba v případě černých čápů, staví nové, tak to je pro ně kritické období. Další nastává když samice snáší vejce. A pak samozřejmě když se líhnou mláďata," vypočítává Mrkáček.
Když by v tomto jarním čase přišel někdo neopatrně příliš blízko k hnízdu a vyplašil samici třeba při snášení, je větší pravděpodobnost než jindy, že hnízdo opustí. A to by byla škoda, protože u větších ptáků očekávají ornitologové první mláďata už za pět, šest týdnů. A bez mláďat by později nebylo ranních koncertů.
Kdo si chce vychutnat ptačí zpěv, měl by si přivstat tak na šestou. S desátou dopolední většina ptáků utichá. Některé pěvce můžeme slyšet i v noci. Třeba sedmihlásky, rákosníky, cvrčilky a samozřejmě slavíka. "Ten zpívá i ve dne, ale jeho noční zpěv je nejznámějším, je ticho a většina konkurentů spí," dodává Mrkáček.
