Obří supermoderní a modře osvětlené parkoviště pro kola, které vyrostlo během dvou měsíců před hlavním nádraží v Hradci Králové, už stojí. Chodí kolem něho stovky lidí denně, ale jen málokdo ho zatím zkusil. MF DNES se rozhodla být mezi prvními.
Podle majitele Rudolfa Bernarta parkovací dům už funguje, míříme proto na jistotu a chceme vše vidět v akci. Kolem domu je živo, pracují tu dělníci, montéři, možná i elektrikáři. Vše se teprve dokončuje, pokládá, přeměřuje a pořád někdo někam běhá. Čtyři dělníci ve výšce zhruba dvou metrů z plných sil nasazují nad vchod několikametrovou sklaněnou konstrukci.
Nejdříve by bylo dobré se podívat dovnitř stavby, kolo proto prozatím zůstává venku. Uvnitř to vypadá jako v rozestavěné raketě, všude jsou ocelové konstrukce, moderní počítače, pár kol, různý materiál a zaměstnanci, kteří se mají k dílu. Podobně asi vypadá dokončování příprav vzletu malého raketoplánu.
Majitel se inspiroval v Tchajwanu
Nejvíce však překvapí tchajwanští inženýři s brýlemi. Debatují ve svém jazyce nad spuštěnými laptopy a okolí nevěnují pozornost.
"Na prototyp takového zařízení jsem narazil právě v Tchaj-wanu, když jsem tam byl na služební cestě. Kontaktovali jsme výrobce a dohodli se s ním, že by nám vyrobil něco podobného podle našich představ. Nejdřív tu byli dělníci, teď přijeli čtyři inženýři kvůli technologii," vysvětluje Bernart. Už je to jasné, jsou to vědci a chtějí mít co nejdříve hotovo, aby mohla raketa konečně vzlétnout.
Jdeme proto raději ven, abychom si prohlédli systém, který by měl bicykl sebrat, transportovat do vzduchu a tam ho uložit k celodennímu spánku.
U místa, kde by kolo mělo zmizet za dveřmi, nelze přehlédnout velkou plochou obrazovkou a kamerový systém. Zákazník může kolo sledovat, zatímco bude stoupat ke střeše, kde skončí v jednom ze sta zásobníků. Má to jednu velkou výhodu, může si na něm nechat přilbu i oblečení, pokud nechce pokračovat ve sportovním.
Princip zásobníku na žetony připomíná automat na kafe v roce 2030. "Přijedete s kolem, zajedete do ližiny a systém přes čidlo pozná, že je tam kolo. Potom zmáčknete tlačítko start, kolo zajede dovnitř a vypadne vám žeton s čipem. Ten čip má v sobě informaci, v kolik hodin jste sem kolo zaparkovali. Poté, co se vrátíte si kolo vyzvednout, hodíte žeton zpět do automatu a ten vám řekne, kolik máte zaplatit," vysvětluje zacházení s přístrojem Bernart.
Na domě se stále pracuje, kolo zůstalo venku
Slova jsou slova, ale co praxe? Bereme kolo a zajíždíme s ním do kovové drážky. Teď by měl cyklo-dům kolo spolknout a usadit na jedno ze 116 parkovacích míst. Ale ejhle. Dveře se otevírají a za nimi překvapeně kouká jeden z pracantů. Horečné přípravy na ostré spuštění cyklo-parkovacího domu jsou nemilosrdné - místo kol je zatím "modrá raketa" pořád plná lidí.
"Ještě to ladíme, zatím nám největší problém dělá software. Všechno musí být plně automatizované, nikdo tu už poté nebude," ujišťuje autor nápadu
Když kolo zaparkuje zákazník do stojanu, kamera si ho nasnímá, aby zjistila, jestli splňuje parametry. Pokud by mělo například sedačku pro děti nebo příliš zvednuté sedátko, dovnitř by ho systém nepustil. Celý proces má trvat zhruba třicet vteřin, během kterých kolo zajede do budovy a zaparkuje.
"Při umístění v parkovacím systému bude kolo pojištěno, a kdyby do objektu někdo vniknul, okamžitě se spustí alarm. Mohli by to využít i lidé z předměstí, kteří sem přijedou, kolo si zaparkují a pokračují dál vlakem nebo autobusem do zaměstnání," míní majitel.
Původně chtěl otevírat už na konci října, tenhle termín ale určitě nestihne. Musí ještě vychytat pořádné hejno much.
