Církev už shání peníze na obnovu fresky, aby ji mohla zpřístupnit. "Tuhle neobývanou část fary pamatuji jen s haldou dříví, občas se tam schovávaly kočky. Byl jsem zvědavý, takže když jsem viděl fresku, ptal jsem se na názor restaurátorů. Historik umění Jan Royt ji označil za unikátní záležitost," řekl farář Martin Lanži, který v Broumově působí šest let.
O fresce s motivem Posledního soudu už odborníci věděli několik let, ale profesor Royt teď poukázal na její jedinečné zpracování. Tím daleko přesahuje region a ani v republice nemá srovnání.
Římskokatolická farnost uvažuje, že nechá malbu restaurovat a bude ji ukazovat jako další turistickou zajímavost lidem, kteří přijeli do zdejšího benediktinského kláštera. Budou si moci projít dřevěný kostelík, klášter, náměstí, a až se budou vracet k autobusu, prohlédnou si i gotickou malbu.
Farnost zatím nechala provést restaurátorský průzkum a požádala o peníze z havarijního fondu ministerstva kultury, krajského grantu i z nadací. Pokud by získala potřebných 600 tisíc korun, mohla by fresku restaurovat během dvou let.
Mohla to být kostnice i kaple
Podobenství je běžné na chrámech v EvropěPodle odborníka Royta se motiv panen ve scéně Posledního soudu objevuje na chrámových portálech už v románské době a velmi se rozšířil ve 13. století. Deset panen se objevuje třeba na dómu v Magdeburku a na katedrálách ve Štrasburku či Erfurtu. Jediné vyobrazení moudrých a pošetilých panen v Česku se nachází na malbách z doby kolem roku 1320 v kostele Narození Panny Marie v Dolním Bukovsku. |
Do prostoru s malbou se vstupuje přes zahrádku u fary. Místností se jde asi tři metry v úrovni přízemí, další část padá pod úroveň terénu, jak asi přibývalo navážky. Prostor přiléhal k vnitřní části hradeb.
Kunsthistorik Royt tvrdí, že jde s velkou pravděpodobností o takzvaný karner. Ty se stavěly v románské a gotické době jako součást hřbitovů při kostelích, horní část tvořila kaple, kde se konaly zádušní mše, a dole bývala kostnice.
V Broumově mohl prostor sloužit během staletí k ukládání kostí, mohla tam být i soukromá kaple.
Pěti pannám přimalovali v Broumově ďáblíky
Freska Posledního soudu se nachází v jakémsi presbytáři. Pokrývá jeho čelní stěnu a pokračovala i na klenbách a bočních stěnách karneru.
Zajímavostí malby je podobenství o pěti pannách moudrých a pěti pannách pošetilých z Matoušova evangelia, které odkazuje na pět ctností obracejících se k Bohu a pět tělesných rozkoší vedoucích k zatracení.
V Evropě je to rozšířený námět. "Avšak motiv panen pošetilých, jimž sedí na ramenou ďablové a jsou taženy řetězem do pekla tak, jak se s ním setkáváme v Broumově, je velmi originální a nenalezl jsem pro něj doposud žádnou analogii," napsal v posudku historik umění Royt.
Freska Posledního souduPodle kunsthistorika Jana Royta mohla vzniknout v letech 1320-30. Nachází se v podzemních prostorách dnešní římskokatolické fary u kostela sv. Petra a Pavla. Freska se dělí do tří pásů. Horní pruh zachycuje Krista v mandorle, což je svatozář obepínající celou postavu. Provázejí ho přímluvci Panna Maria, sv. Jan Křtitel a symboly evangelistů. Ve druhém pásu je výjev s pannami moudrými, které nesou rozsvícené lampy k postavě anděla, a pannami pošetilými s obrácenými lampami. Jim sedí na ramenou ďáblové, pošetilé panny obepíná řetěz a další ďáblové je strhávají patrně do tlamy Levijatana. Ve spodním pásu se nacházejí scény Setkání třech živých a třech mrtvých, dále se tam předpokládá podle analogií Svár o duši a třetím je mravoličný námět Ďábel strhává za vlasy do pekla pijáka nalévajícího si víno ze džbánu. Malbu provedla dílna, nikoli jeden malíř. Odborník hodnotí fresku jako vynikající ukázku kresebného stylu, potřebuje však další zkoumání. Zdroj: posudek profesora Jana Royta z Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy |
Vysoko hodnotí i broumovský motiv Setkání třech živých a třech mrtvých. V českém prostředí jej odborníci našli pouze na nástěnné malbě Posledního soudu z doby kolem roku 1310 v kostele sv. Mořice v Anníně na Šumavě.
Freska ukazuje umění z počátku lucemburské éry
Kunsthistorik odhadl vznik fresky na léta 1320-30 a tvrdí, že zdaleka přesahuje významem hranice regionu.
"Broumovské malby patří k tomu nejhodnotnějšímu, co bylo u nás v první polovině 14. století vytvořeno. Jsou vynikající ukázkou kvality výtvarných děl na počátku vlády Lucemburků v Čechách," uvedl Royt.
Odborník tvrdí, že konečné zhodnocení bude možné až po restaurátorských pracích.
Malbu pokrývá prach, utrpěla neumělou opravou
Podle památkářů byla freska skryta pod nátěrem, který kdosi odkryl v pozdější době. Výjev s Kristem je poničený, výrazně utrpěly také malby na bočních stranách klenby.
"V nám neznámé době se někdo pokoušel o laickou opravu, došlo tam k lokálnímu přetření barevným tmelem," řekl Pavel Mach z územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Josefově.
Statika prostoru je podle něj dobrá. "Omítkové vrstvy s freskou jsou však uvolněné a celkově je malba zanesena prachem a atmosférickými nečistotami," dodal památkář Mach.
Církev potřebuje peníze hlavně na kostely
Farnost je přitom už léta v nesnadné situaci. Patří jí skupina takzvaných broumovských kostelů, které v éře baroka vystavěli architekti Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové pro broumovské benediktiny.
Mezi deset staveb patří převážně venkovské kostelíky a kaple na Hvězdě. Po vyhnání sudetských Němců však většinou chátraly. Jsou to národní kulturní památky, ale pět z nich je ve vážném stavu (více čtěte zde).
Církev rozjela projekt Pro život kostelů, shání peníze a hledá pro kostely využití. I tak se chce pustit do oprav gotické fresky.
"Potřebujeme peníze možná na důležitější věci, když opravujeme na Broumovsku fasády a střechy kostelů. Ale když je středověká freska v tomto barokním kraji, stálo by za to ji zpřístupnit a pomoci cestovnímu ruchu. Lehké rozhodnutí to však nebylo," mínil farář Lanži.
Zájemci si zřejmě budou moci poprvé fresku prohlédnout během letošní Noci kostelů v pátek 24. května.
"Je to mimořádně cenná freska. Dřív však nebyl společenský zájem zpřístupňovat církevní památky," řekl architekt Jan Slavík, který působí jako vikariátní technik na Broumovsku.
