Mladí manželé se spokojeně políbí během jízdy autem. Bohužel těsně před křižovatkou, kam se řítí autobus. Právě začíná nejakčnější scéna prvního dílu seriálu Sanitka 2, volného pokračování legendární televizní série z osmdesátých let. Filmoví záchranáři kvapí k nehodě.
"Mladý doktor začal nepřímou masáž srdeční u živého pacienta, aniž mu zkusil srdeční pulz. Pacient vstane a začne ho napadat - to je z medicínského hlediska velmi nepravděpodobné. Stejně jako to, že se pak lékař netrefí do žíly a uklidňovací injekci agresorovi za něj píchne saniťák," popisuje jednu z mála výtek ředitel středočeské záchranky Martin Houdek.
Jinak však nešetří chválou. "Můj celkový dojem je až překvapivě dobrý. Líbilo se mi, že je tam akcentována práce dispečinku. Málo se ví, že je to hlava celé záchranky, a je dobře, že je jim tam věnován takový prostor. I když v seriálu mají nohy na stole a berou klasicky telefony, zatímco dnes už mají dispečerky výhradně náhlavníky, aby mohly psát do počítače," pokračuje Houdek.
K rozporům dochází i v reálné sanitce, jen méně
S prvním dílem dlouho očekávaného seriálu je spokojený i majitel soukromé záchranky Trans Hospital Řevnice Bořek Bulíček. "Celkově to působí profesionálně a akčně. Něco je samozřejmě trochu okleštěné, ale jsou to detaily. Divák je nezaznamená, spíš si toho všimne profesionál," omlouvá drobné nedostatky záchranář.
"Jen mě zarazilo, že se tam saniťák hádá s lékařem při zásahu před pacientem, zda je třeba ho naložit na nosítka, nebo ne. To by měl v reálu doktor rezolutně utnout," soudí Bulíček.
5. září 2013 |
Podle Houdka však k podobným rozporům dochází, i když by samozřejmě nemělo. Reálné jsou podle něj i další nešvary záchranářského prostředí zachycené v seriálu. "Podle mě jich ale v prvním díle bylo až moc," říká Houdek.
Naráží třeba na scény, kdy saniťák naloží basu piv do vozu a odjede na majáky, zmiňovanou hádku o nosítka, selhání mladého lékaře u hromadné nehody nebo to, že se lékař opozdí u zásahu kvůli svačině. "Podobné věci se samozřejmě dějí všude, ale je jich minimum. Snad to na práci záchranky nevrhne negativní světlo," obává se Houdek.
Záchranář Schwarz: S režisérem Renčem jsme se přetlačovali
Seriál si pochvaluje i ředitel pražských záchranářů Zdeněk Schwarz, který dělal filmařům při natáčení odborného poradce. "I když jsme se s režisérem často přetlačovali a oba jsme dělali ústupky, myslím, že z devadesáti procent to odpovídá realitě," shrnuje Schwarz.
Deset procent drobných odchylek od skutečnosti je podle něj daň za to, aby seriál ocenili diváci. "Vyložená kravina tam ale určitě není," dodává s úsměvem. A co podle něj dělají hrdinové seriálu jinak než jejich skutečné předlohy?
"To, že je někdo u havárky mrtvý, poznáme hned. Netrvá to tři minuty jako v seriálu. Nezdržujeme se emocemi, že bychom tam stáli a koukali na sebe. Někdy si hrdinové říkají věci, které my nemusíme, stačí pohled. No a dává se tam víc krve než v reálu, aby to bylo atraktivnější," shrnuje detaily, které mu do jeho práce úplně nezapadají.
Ve dvanáctém díle vyletí vojenský prostor do povětří
O množství krve hovoří i sám režisér Sanitky 2 Filip Renč. "Snažili jsme se to natočit naturalisticky a vím, že jsou tam i dost drastické scény, ale ti záchranáři to prožívají a nechtěl jsem nic lakovat na růžovo. Doufám, že to diváci v osm večer vydýchají a usnou pak," říká režisér.
První díl je přitom podle něj spíše pomalejší. Seriál prý tempo nabere až od třetí části, kdy akčních scén přibude.
Natáčení podle autorů probíhalo s nadsázkou snad na každé pražské silnici. Scény v interiéru se pak točily hlavně v Nemocnici Na Homolce a v Motole. "Nejakčnější scéna ve dvanáctém a třináctém díle vznikla v Milovicích v bývalém ruském vojenském prostoru, abychom to tam mohli pořádně vyhodit do luftu," doplňuje Renč.
