Když před třemi lety pod motorovými pilami padalo třicet vzrostlých stromů na královéhradeckém Slezském Předměstí a stejný počet jedlí a smrků v Šimkově ulici, dřevorubcům v jednu chvíli téměř hrozil lynč od rozzlobených Hradečáků.
Jenže to je pouze slabý odvar toho, co se chystá na březích Orlice od Orlického mostu až k jeden a půl kilometru vzdálené silnici k Malšově Lhotě.
K zemi má padnout více než 300 dubů, javorů, bříz či topolů, z nichž některé mají podle ochranářů parametry památných stromů. Oranžovou tečku znamenající smrt má i statný javor mléč přímo u Orlického mostu, který před několika lety získal titul Hradecký strom roku.
Alej na obou březích vznikla už v roce 1905 jako reakce na povodeň. "Nejprve jsem si myslel, že tečky znamenají inventarizaci zeleně. K mému zděšení se však jedná o naprosto vážný záměr Povodí Labe," říká městský zastupitel Adam Záruba.
Proti kácení jsou tisíce lidí a jejich počet stoupá
Povodí Labe svůj záměr potvrzuje. "Ty stromy jsou problém a je potřeba s tím něco udělat," uvádí mluvčí společnosti Jana Burianová. Podle ní stromy představují významné riziko: "Při jejich vyvrácení hrozí protržení ochranných hrází a následné zatopení části města.
"Dosud jsem nezaznamenal případ, kdy by se protipovodňová hráz protrhla kvůli na ní rostoucím stromům. Přitom drtivá většina těchto stromů je zcela zdravá a dlouhodobě perspektivní," upozorňuje Záruba.
Povodí sází i na jiné argumenty, proč by 108 let staré stromy měly zmizet. Mají prý špatný zdravotní stav, vnitřní defekty, koruny nevhodné tvary či hluboká poranění.
Redakci MF DNES se podařilo zjistit, že ještě před několika měsíci byla hlavním "motorem" akce vyhláška ministerstva zemědělství, podle které stromy nesmějí být vysázené na takzvaných návodních stranách ochranných hrází.
Potvrzuje to i odbor životního prostředí hradeckého magistrátu, po němž společnost žádá povolení.
"Argumentace se změnila a začíná se rodit velký problém. Potřebujeme, aby spolu začala komunikovat ministerstva zemědělství a životního prostředí, protože je tomu potřeba dodat poněkud silnější náboj než pouhé vyjádření našeho odboru. Zkrátka potřebujeme mít silnější zastání," říká vedoucí odboru životního prostředí Iva Šedivá.
Minulý týden vznikla petice za zachování stoleté aleje, kterou dosud podepsalo více než tři a půl tisíce lidí.
"Je to zvěrstvo, které nemá rozumné odůvodnění. Ten, kdo by to naprosto zdravé dřevo zpeněžil, si může přijít na obrovský balík. Nebo že by to byl ten hlavní důvod?" uvažuje Stanislav Bydžovský, jenž na hráz často chodí venčit psa.
Na tahu je nyní Povodí Labe, na jehož adresu nedávno doputoval z odboru životního prostředí dopis s výhradami. "Pouze jsme vyjmenovali legislativní limity ze strany zákona ochrany přírody a krajiny, které jsou v krajním rozporu s vodním zákonem," popisuje Šedivá.
Povodí Labe to i přesto s kácením myslí vážně. "Připravujeme žádost k vydání závazného stanoviska. Po kladném projednání budou zahájeny práce," říká mluvčí.
Povodí má na své straně vodní zákon
Navzdory vyjádření Povodí Labe o špatném zdravotním stavu dřevin se nasprejovaná oranžová tečka objevila bez jediné výjimky na všech stromech v okruhu tří metrů od vrcholu hráze, po které vede frekventovaná stezka.
Zuby pil se tak bez rozdílu mohou zakousnout do náletových dřevin stejně jako do mnoha stoletých dubů.
"Podobně drastický zásah do zeleně ve městě jsem dosud nezaznamenal. Tato kauza není srovnatelná ani s žádným z kritizovaných zásahů, které byly ve městě v posledních letech," upozorňuje zastupitel Záruba.
Povodí má na své straně vodní zákon, který například kácení povoluje, avšak vyžaduje vyjádření odboru životního prostředí.
"Jsem pevně přesvědčená, že ke kácení nyní dojít nemůže," uklidňuje Šedivá, avšak zároveň zmiňuje i případ žaloby po povodni, které Povodí Labe čelí za to, že všemi dostupnými prostředky nezabránilo vzniku škod na nemovitém majetku.
Protipovodňová opatření však podle Záruby vypadají úplně jinak. "Hlavními důvody selhání hrází je zpravidla jejich poddimenzování, nikoli stromy," říká a zmiňuje i rok 1997, kdy při povodni povolila hráz Orlice a voda zaplavila třeba fotbalový stadion, tenisové kurty LTC nebo vysokoškolské koleje. "Tehdy to bylo vinou špatné údržby," dodává.
