"Dnes zvítězila spravedlnost," reagovala na rozhodnutí Ústavního soudu dědička původních majitelů opočenského zámku Kristina Colloredo-Mansfeldová.
Vleklý spor se tak už poněkolikáté vrací k Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou, který stejně jako královéhradecký krajský soud i Nejvyšší soud dosud jejím návrhům o obnovu řízení nevyhověl.
Nyní Ústavní soud rozhodl v její prospěch, protože přišla s novými a klíčovými důkazy, které nemohla uplatnit v původním řízení.
Rodinu pronásledovali nacisti kvůli židovskému původu
"Nové důkazy prokazují rasovou perzekuci rodiny, kterou se jako jednu z posledních podmínek pro navrácení majetku dříve nepodařilo prokázat," uvedl Tomáš Nahodil, advokát Colloredo-Mansfeldové.
"Rodina byla perzekvována už v době před druhou světovou válkou, neboť otec paní hraběnky byl uvězněn v době anšlusu Rakouska a v materiálech gestapa jsou záznamy o tom, že rodina Colloredo-Mansfeldů zastává takzvané liberálně židovské postoje," dodal právník.
Výpis z Almanachu židovské šlechty z roku 1913 navíc dokazuje, že babička Kristiny Colloredo-Mansfeldové byla čistokrevná židovka a že konfiskace šlechtického majetku nacisty v roce 1942 měla nejen politické, ale také rasové pozadí.
Dědička se bude soudit nejen o zámek, ale i o mobiliář
"Předložila obecným soudům dostatečné důkazy, aby v její věci bylo obnoveno řízení a aby se soudy zabývaly tím, zda splňuje podmínky, které pro účast na restitucích už jednou v její věci vymezil Ústavní soud," řekla soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková.
Pokud by justice řízení neobnovila, odepřela by Colloredo-Mansfeldové spravedlnost a porušila její majetková práva. Šimáčková ale zdůraznila, že Ústavní soud dnešním nálezem neříká, zda se má zámek znovu vrátit do držení šlechtického rodu.
Areál zabavený nacisty převzal po skončení války stát na základě Benešových dekretů. Proto se na nemovitost později nevztahovaly restituční zákony. Rodina po roce 1948 emigrovala.
Colloredo-Mansfeldová se vydání zámku domáhá od roku 1991 a celý areál se dokonce na čas dostal v roce 2003 do jejího vlastnictví (více čtěte zde). Ústavní soud ale poté vrátil spor na začátek a soudy nakonec přiřkly zámek opět státu (více najdete zde).
Vleklé soudní spory vedla Colloredo-Mansfeldová také o mobiliář zámku, avšak neuspěla (podrobnosti najdete zde). I o vnitřní vybavení zámku se hodlá dědička znovu soudit, protože se podle jejího advokáta jedná o stejný právní základ.
Restituční spor o navrácení zámku v Opočně v datech1991 - Dědička rodu Kristina Colloredo-Mansfeldová požádala o vydání zámku v Opočně na Rychnovsku. Září 1995 - Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou neuznal nároky dcery posledního majitele zámku Kristiny Colloredo-Mansfeldové na vydání nemovitostí v Opočně včetně zámku. 4. ledna 1999 - Žalobu Colloredo-Mansfeldů na vydání Opočna zamítl Krajský soud v Hradci Králové. 16. března 1999 - Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou zamítl žalobu Kristiny Colloredo-Mansfeldové proti Památkovému ústavu v Pardubicích na vydání opočenského zámku včetně pozemků. O rok později potvrdil rozhodnutí Krajský soud v Hradci Králové. 31. srpna 2000 - Nejvyšší soud vyhověl dovolání Kristiny Colloredo-Mansfeldové a zrušil zamítavé rozsudky okresního i krajského soudu a věc vrátil okresnímu soudu. 12. června 2002 - Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou umožnil vydat zámek v Opočně. Soud nařídil vydání nejen zámku, ale také přilehlých pozemků a budov. Pardubický památkový ústav, který zastupuje stát, se proti rozsudku odvolal. 13. května 2003 - Krajský soud v Hradci Králové v odvolacím řízení rozhodl, že stát má Kristině Colloredo-Mansfeldové vrátit zámek v Opočně a pozemky v okolí. Památkáři podali proti tomuto rozhodnutí dovolání k Nejvyššímu soudu. Dovolání bylo neúspěšné. 13. ledna 2005 - Ústavní soud zrušil verdikty Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou a královéhradeckého krajského soudu, které navrátily zámek potomkům šlechtické rodiny. Soud vrátil celou věc Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou. 13. září 2005 - Rychnovský okresní soud rozhodl, že zámek v Opočně by měl patřit Národnímu památkovému ústavu. 11. září 2006 - Krajský soud v Hradci Králové v odvolacím řízení potvrdil rozhodnutí rychnovského okresního soudu o tom, že zámek v Opočně patří státu. Kristina Colloredo-Mansfeldová podala proti verdiktu dovolání k Nejvyššímu soudu. 10. dubna 2007 - Zámek v Opočně převzal do své péče opět stát. Památkáři se zástupci šlechtického rodu podepsali protokol o předání nemovitostí v areálu opočenského zámku. 18. října 2007 - Pardubická pobočka Krajského soudu v Hradci Králové v odvolacím řízení rozhodla, že mobiliář zámku v Opočně náleží státu, nikoliv potomkům Colloredo-Mansfeldů. Listopad 2007 - Nejvyšší soud odmítl dovolání Kristiny Colloredo-Mansfeldové proti rozsudku královéhradeckého krajského soudu z roku 2006 ohledně zámku v Opočně. Zámek a další nemovitý majetek na Rychnovsku tak zůstal ve vlastnictví státu. 19. března 2008 - Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou zamítl návrh na obnovení sporu o vlastnictví zámku Opočno, který podala Kristina Colloredo-Mansfeldová kvůli novým důkazům. 2. března 2009 - Nejvyšší soud odmítl dovolání zástupců rodu Colloredo-Mansfeldů, kteří se domáhali vydání mobiliáře zámku. 2. září 2010 - Ústavní soud odmítl stížnost Jeroma Colloredo-Mansfelda, jenž se spolu se sestřenicí Kristinou domáhal vydání vzácného mobiliáře zámku v Opočně. 24. dubna 2012 - Ústavní soud definitivně potvrdil, že zámek v Opočně a další nemovitý majetek zůstane státu. Soudci po čtyřletém zkoumání odmítli stížnost Colloredo-Mansfeldové. 4. června 2013 - Nejvyšší soud odmítl dovolání Kristiny Colloredo-Mansfeldové, která tak nedosáhla obnovy řízení ve sporu o zámek Opočno a další nemovitosti. 18. března 2014 - Ústavní soud vyhověl stížnosti Colloredo-Mansfeldové, která žádala obnovu řízení. Justice tak musí spor o zámek řešit znovu. |
