Vizi z architektonické dílny Tomáše Vymetálka a Patrika Kotase budou letos už čtyři roky a minulý týden hradecké zastupitelstvo schválilo vyhodnocení souboru připomínek od obyvatel města, expertů i státních institucí.
„Vyhodnocování námitek zabralo větší čas, než jsme předpokládali, protože šlo asi o osm set připomínek a o řešení několika zásadních okruhů,“ řekl hlavní architekt města Petr Brůna.
Vize autorů nového územního plánu Hradce* Obrovský potenciál má i po škrtnutí obřího hasičského polygonu hlavně hradecké letiště, kam by podle architektů mohla vést jedna z tramvajových linek. Rozsáhlé plochy se dají využít pro sport, podnikání i výrobu. * Hybridní tramvajová doprava by nevedla jen po stávajících železničních kolejích do Jaroměře či Chlumce, ale autoři navrhují i šest tramvajových linek s hlavním uzlem v oblasti stávajícího nádraží. * V budoucnu by měly velmi důležitou roli hrát Opatovice, které se prý stanou symbolem spojení Hradce s Pardubicemi. * Základem třetího silničního okruhu se mají stát severní tangenta a jižní spojka. Město má růst k dálnici D11, k letišti a podél vnitřní strany třetího okruhu. |
Územní plán musí být hotový do roku 2020. Spoluautoři hýřili nápady, avšak nejspíš se nebudou smět tolik rozmáchnout. Důvod? Asi by zruinovali rozpočet města.
„Ukázalo se, že například hybridní tramvajové linky nebo rozmach kuklenského železničního koridoru jsou finančně nesmírně náročné projekty, které je nutné konzultovat se státem. Neřekl bych, že jsme od nich ustoupili, ale spíš že jsme je posunuli,“ pronesl Oldřich Vlasák, zastupitel určený pro zpracování územního plánu.
Velké množství připomínek se sešlo například na snahu spoluautorů vizionářského díla o přebudování některých výrobních areálů na plochy pro bydlení, kanceláře či obchody.
„Příkladem jsou třeba Tesla, ČKD nebo ZVU. Je pravda, že původně jsme uvažovali o jejich jiném využití, ale přestože areály už jsou na hraně životnosti, objevily se námitky, které jsme uznali, protože každé pracovní místo je v dnešní době cenné,“ uvedl Tomáš Vymetálek.
Další námitky se týkaly výstavby v Roudničce a na volném prostranství mezi Malšovicemi a Malšovou Lhotou.
„Vyvolaly je vlastnické vztahy v území, logicky se týkaly zejména otázek toho, kde se bude moci stavět v jejich bezprostředním okolí,“ vysvětlil Patrik Kotas, jenž je autorem velkolepé stanice metra Střížkov a navrhl i nové soupravy pražského metra.
Ten si koleje dokáže představit i v hradeckých bulvárech a své myšlenky se nevzdává: „Územní plán je navrhován pro časový horizont deseti až dvaceti let. Celá řada zásadních prvků urbanistické koncepce je v tomto uvažovaném období nerealizovatelná, a proto jsou pro ně vytvořeny pouze územní podmínky. To se týká právě trasování nově navržených městských bulvárů a možnosti zapojení kolejové dopravy.“
Naopak téměř žádné výtky nesměřovaly k mnoha dalším nápadům dvojice Vymetálek–Kotas, která nevymyslela jen síť cyklostezek, parkovacích domů, přestupních terminálů či plochy vhodné pro výstavbu, ale i nové parky, aleje nebo další lávky přes Labe, Orlici i železniční trať.
„Chtěli bychom z okruhu udělat městský bulvár, například okolí fakultní nemocnice by se ohromně zlidštilo, kdyby se tam vysázely stromy,“ míní Vymetálek.
„Urbanistická koncepce Hradce je sama o sobě v některých místech monumentální, v jiných zase komorní. Jen je třeba na ni navázat a rozvíjet ji. V dnešní době je to možná těžší než za dob primátora Ulricha a architekta Gočára, ale to nás nesmí zviklat,“ dodal Kotas.
