Podíl žen na kandidátkách do obecních zastupitelstev je nejvyšší od prvních komunálních voleb v roce 1994. „Tehdy kandidovalo necelých 22 procent žen, dnes přes 32 procent,“ uvedla ředitelka organizace Fórum 50% Jana Smiggels Kavková.
Ze stran, které kandidují ve většině velkých měst, podle sdružení nominovala nejvíce žen Strana zelených. Zahrnuty jsou i kandidátky, v nichž je tato strana v koalici. Nejvíce žen na volitelných pozicích do 10. místa má podle Fóra 50% hnutí ANO. Na opačné straně pomyslného žebříčku jsou Svobodní, vyplývá z analýzy.
„Komunální politika je lidem nejblíže, ženy ji častěji považují za smysluplnou, odpadají také problémy s dojížděním či stěhováním, které s sebou přináší angažmá ve vyšší politice. Zároveň na komunální úrovni hrají větší roli nezávislá uskupení a malé strany, ve kterých se ženy lépe prosazují než v těch velkých a zavedených. Lidé konkrétní kandidátky často znají osobně a podporují je. Mít starostku je již chápáno jako běžné a přirozené, mít premiérku či prezidentku si zatím moc neumíme představit,“ vysvětluje Smiggels Kavková, proč v komunální politice najdeme více žen než na jiných úrovních.
Podíl nominovaných žen ve statutárních městech za vybrané politické strany (22. 9. 2014).
Senát zůstává pánskou ligou
V senátních volbách klesl celkový podíl nominovaných žen proti roku 2012 asi z 18 na 15 procent. Z parlamentních stran nominovalo nejvíce žen hnutí ANO, nejméně TOP 09, vyplývá z informací organizace.
Většina (69 %) ze 47 kandidujících subjektů nominovala výhradně muže. V Senátu tak nejspíš zasedne opět méně žen.
Ve čtyřech obvodech dokonce kandidují pouze muži (Cheb, Příbram, Česká Lípa a Vyškov). Z parlamentních stran nominovalo nejvíce žen ANO 2011, nejméně TOP 09. Zastoupení žen v Senátu (dnes 17,3 %) se tak po volbách pravděpodobně ještě sníží.
