České divadlo ztratilo zkušeného režiséra, jenž byl zárukou spolehlivosti, noblesy a diváckého úspěchu. Vždyť jen ve statistice hradecké činohry měl mezi deseti nejnavštěvovanějšími tituly po roce 1989 pět inscenací, 200 repríz Balady pro banditu je hradecký historický rekord. Navíc ho velice ctili herci.
Karel BrožekRežisér se narodil v roce 1935 v Olomouci. Od roku 1959 působil v mnoha činoherních a loutkových divadlech od Semaforu a Černého divadla přes Laternu magiku až po scény v Brně, Kladně, Plzni, Košicích a Nitře. V letech 1975 - 1979 byl režisérem v dnešním Divadle Minor a v období 1997 - 2005 hostujícím režisérem v Teater Sörmland ve Švédsku. Režíroval v Belgii, Polsku a Kanadě. V letech 1990 - 2005 byl ředitelem Divadla Lampion v Kladně a od roku 2006 uměleckým šéfem v divadle Ateneum v Katovicích. Hrál i v několika filmech. |
Karel Brožek patřil ke generaci Jana Švankmajera či Juraje Herze, téma a autor pro něj vždy znamenali víc než vlastní ego. Taková je i jeho poslední práce, hradecká Kytice, podmanivý a obrazivý horor s důrazem na základní etické hodnoty.
„Myslím, že je to vzácný text v české literatuře a že patří k jejím vrcholům esteticko-etickým. Kytice vedle Máchova Máje, jenž je z úplně jiného světadílu, patří k hodnotám, z nichž se národ krásnými slovy něco zásadního dozvěděl. A rád se k ní vracím,“ řekl Karel Brožek, jenž v Hradci v minulosti uvedl Tracyho tygra či Malého prince, ve svém posledním rozhovoru pro MF DNES.
Měl zdravotní potíže a tušil, že Kytice je jeho poslední režie
Už při zkouškách ho trápily choroby, nejdříve žlučník, pak srdce.
„Asi to bude moje poslední režie. V dubnu mi bude osmdesát, tak jsem rád, že se můžu loučit právě Erbenem. Snad naše Kytice jde proti současné klipovitosti s touhou po vyslovení lásky ke krásnému jazyku a etické hloubce. Erben dodal každé baladě řád a etický grunt. Uděláš něco, jsi potrestaný. Skoro bych to přirovnal k desateru, které platí dodnes. Dáš slib, splň ho, když ne, trp, jak se praví ve Vodníkovi. A jak je nádherný jazyk! Melodický a bohatý při vší prostotě. Myslím, že na to lidé pořád slyší,“ vyprávěl. Ovace vstoje na premiéře mu daly za pravdu.
Karel Brožek v Hradci působil už na začátku 90. let.
„Jeho inscenace byly úspěšné počtem repríz doma i na zájezdech. Často se na něj pro morávkovské a drábkovské éry zapomíná, ale vždycky byl příjemný a elegantní a dělal velice dobrý standard,“ uznává Brožka bývalý ředitel Klicperova divadla Ladislav Zeman.
„Režisérské řemeslo je strašidelné, vlastně je to diletantství ve všech oborech. Musíte trošku vědět něco o muzice, trochu o výtvarném umění, o literatuře, ale nikdy v tom nejste dobrý, natož dokonalý. Hlavní je však fantazie. My, když jsme začínali studia v 50. letech, tak už na škole v tom suchopárném světě jsme si představovali, jak budeme zářit barvami a nádherou. A ono to šlo,“ řekl před premiérou Kytice.
