Přesně 524 437 092 korun na 27 staveb vyčerpalo v letech 2007 až 2013 z evropských dotací město Hradec Králové. Další stovky milionů se radnici podařilo získat do městských dceřiných společností. Byť se zdá, že jde o ohromný balík, ve srovnání s jinými městy, která jsou mnohdy více jak o polovinu menší než Hradec Králové, jde o částku poměrně malou.
Například sedmdesátitisícové Kladno vyčerpalo 1,27 miliardy, o 29 tisíc obyvatel menší Chomutov získal z evropských peněz podobnou částku. „Tato města, jako jsou třeba Most, Chomutov či Děčín, měla v regionálních operačních programech jiné možnosti. Hodně peněz šlo do tamních deprivovaných území,“ vysvětluje mluvčí města Magdaléna Vlčková. Lépe si však vedla i sousední krajská města, Pardubice vyčerpaly 600 a Liberec 994 milionů.
Podle hradeckého primátora Zdeňka Finka (Hradecký demokratický klub) si však krajské město v čerpání dotací nevede špatně, dokonce díky dobré záruce dočerpání evropských peněz bylo Hradci nabídnuto i zvýšení Integrovaného plánu rozvoje měst o 120 milionů korun.
„Zásadní ukazatel u všech projektů je vyčerpaná dotace, což u hradeckých projektů je u většiny z nich již konečná, tedy uvedená částka vyčerpaného grantu. U projektů našich sousedů jde většinou o alokovanou dotaci, která ještě může být podstatně menší kvůli korekci, neboť nezpůsobilé a způsobilé výdaje se po každé kontrole mění,“ vysvětluje Fink.
Pro evropskou kasu nejnákladnějším projektem minulého období byla přeměna bývalé továrny Vertex na ústřední Knihovnu města Hradce Králové. Evropa na budovu s velrybou na střeše přispěla bezmála 130 miliony korun (více o knihovně čtěte zde). Úspěšná byla radnice i u stadionu Bavlna, na nějž získala příspěvek 56,7 milionu korun.
To, že Hradec nevychází z tabulek podle vyčerpaných peněz tak dobře jako jiná města, ovlivňuje podle mluvčí Vlčkové také spolupráce s Královéhradeckým krajem.
Kraj vyčerpal 2,89 miliardy korun na 112 projektů
„Vzorově lze spolupartnerství vysvětlit na příkladu planetária, kde je žadatelem Královéhradecký kraj, který město vyzval, aby do projektu šlo s ním. O dotaci žádal kraj, avšak město u planetária vybudovalo příjezdovou cestu či parkoviště,“ vysvětluje (o novém planetáriu zde). Podobným způsobem do Hradce plynuly dotace i na Gymnázium J. K. Tyla (více zde), do Galerie moderního umění, bývalého Ústavu hluchoněmých či do skautského domu.
Možná i proto je Královéhradecký kraj v čerpání dotací a i v počtu projektů na prvních příčkách. Podle webové databáze fondyeu.eu, která shromažďuje všechna data o projektech a příjemcích dotací v letech 2007 až 2013, kraj vyčerpal 2,89 miliardy korun na 112 projektů. Plzeňský kraj, který má přibližně stejný počet obyvatel jako Královéhradecký, vyčerpal o více než polovinu méně peněz na pouhých 38 projektů.
„Myslím, že je to kvalitou projektů. A také je tu asi lepší atmosféra, takže ti, kdo žádají, podávají projekty korektně a v dobrém stavu,“ hodnotí krajské čerpání dotací člen výboru regionální rady a opoziční krajský zastupitel Vladimír Derner (KDU-ČSL).
