Podle spisu zavinili smrt těžce nemocného šestiletého chlapce, syna Jany H. Hoch po čase za krutých bolestí zemřel.
Při vynášení rozsudku se oba partneři drželi za ruce. Verdikt vyslechli mlčky a bez emocí. „Syna jsem milovala. Rozhodně to nebyla vražda. Udělali jsme pro něj maximum,“ řekla soudu Jana H.
„Skutek zůstal stejný, a to je pro mě důležité. Co se týče právní kvalifikace, tak tu zvážím až dostanu písemně odůvodněný rozsudek,“ uvedla státní zástupkyně Lucie Žabková, která ve svém závěrečném návrhu požadovala stejně jako loni pro oba partnery přísnější tresty, a to za vraždu (více o případu zde).
Krajský soud se případem zabýval už podruhé. Koncem loňského roku dvojici poslal za vraždu na patnáct let do vězení. Proti rozsudku se obžalovaní tehdy odvolali, Vrchní soud v Praze verdikt zrušil a případ vrátil na kraj k doplnění důkazů.
Původně státní zastupitelství podalo obžalobu na zločin týrání svěřené osoby s následkem smrti a těžké ublížení na zdraví s následkem smrti. Za to rodičům hrozilo nejvýše 16 let vězení. Avšak už loni na základě důkazů žalobce navrhl posuzovat čin jako vraždu. Tam se sazba pohybuje mezi 15 až 20 lety.
„Kromě právní kvalifikace se soud se závěrečným návrhem státní zástupkyně v podstatě ztotožnil. Právní kvalifikace byla vražda, nyní jsme to udělali tak, jak bylo původně v obžalobě, tedy na dva trestné činy: těžké ublížení na zdraví a týrání svěřené osoby,“ uvedl předseda senátu krajského soudu Luboš Sovák.
Podle něho se nepodařilo prokázat, že by dítě chtěli zabít. „Nechtěli způsobit smrt dítěte, nebyl to jejich přímý úmysl,“ doplnil Sovák.
Rodiče lékařům nevěřili
Chlapec trpící cukrovkou zemřel v dubnu 2013 na následky oběhového selhání při hyperglykemickém komatu. Cukrovku prvního typu mu lékaři diagnostikovali v listopadu 2012. Podle obžaloby partneři v rozporu s pokyny lékařů snižovali a postupně vysadili dávky inzulinu. Obžaloba je viní i z toho, že dokonce falšovali hodnoty v diabetickém deníčku, aby lékaři na snižování dávek inzulinu nepřišli (podrobnosti najdete zde).
Partneři v osudný den zavolali sanitku až poté, co zjistili, že chlapec nedýchá. Před smrtí chlapec trpěl únavou, zvracením a krutými bolestmi břicha, na které obžalovaní nereagovali přivoláním lékařské pomoci. Obžalovaní se u soudu hájili tím, že nevěřili lékařům, proto dali na rady léčitele. Vysazení inzulinu jim prý doporučili odborníci na takzvanou iris diagnostiku, která věří na rozpoznání zdravotního stavu podle duhovky oka.
„Lékaři opakovaně upozorňovali obžalované, že dítě bez inzulinu může umřít. Tím, že mu nedávali inzulin, (rodiče) zapříčinili to, že se chlapec nedokázal už ani postavit, byl spavý, téměř nejedl, počůrával se a nakonec zvracel střevní obsah. Prokazatelně několik dní nesmírně trpěl, doslova jako zvíře. To je zlé nakládání s dítětem. Proto jsme původně kvalifikovali čin jako týrání svěřené osoby s následkem smrti a těžké ublížení na zdraví. To máme za jasně prokázané,“ uvedla Žabková.
Rozsudek není pravomocný. Obžalovaní se proti verdiktu na místě odvolali, státní zástupkyně si nechala lhůtu.
