Přestože hejtmanství připravilo novou přeložku silnice mezi Náchodem a Velkým Poříčím už před lety, stále čeká s výkupy pozemků i její výstavbou. Aktivisté tvrdí, že je to trestuhodná nečinnost, krajští politici oponují, že přeložka za 400 milionů korun nemá smysl bez obchvatu Náchoda. Ten však zatím nemá potřebná povolení.
„Přeložka má územní rozhodnutí už osm let, každé dva roky se musí prodlužovat a byla by katastrofa, kdyby na to někdo zapomněl. Už je vykoupena část pozemků, ale stavba nemá politickou podporu,“ tvrdí předseda spolku Obchvat Náchoda Jan Chaloupka. Spolek měl dvě stě členů, momentálně jich má registrovaných asi dvacet.
Podle předsedy by přeložka měla pomoci také profesionálním hasičům, kteří sídlí ve Velkém Poříčí a musí jezdit do Náchoda po silnici s nevyhovující šířkou.
Výpadovka na Broumov je vytížená podobně jako silnice směrem na Červený Kostelec nebo silnice u hranic s Polskem. Sčítání v roce 2010 tam ukázalo přes osm tisíc vozidel denně. Pro srovnání na průtahu Náchodem na křižovatce u Slávie projelo přes 18 tisíc aut a kamionů.
Blokáda přijde v září
Spolek chce opět zablokovat přechod pro chodce, kde lidé budou přecházet nepřetržitě sem a tam. Zřejmě k tomu dojde v září v Malém Poříčí poblíž zastávky a parkoviště.
„Bude to blokáda nejvýš na dvacet minut. Přímo v Náchodě nyní nemá smysl blokovat dopravu, protože město je ucpané kvůli silničním opravám,“ říká Chaloupka.
Obchvat Náchoda I/33
Přeložka II/303
|
Krajský radní pro dopravu Karel Janeček se však tvrzení, že by se kraj vyhýbal stavbě přeložky, brání.
„Kraj se tomu v žádném případě nevyhýbá, ale tato velká investice musí být smysluplná. Odhadované náklady se blíží 400 milionům korun. Přeložka přímo navazuje na plánovaný obchvat Náchoda. Dokud nebude postaven, investice do přeložky z dopravního hlediska a ve vztahu k značné finanční náročnosti není efektivní,“ říká radní.
Podle něj Královéhradecký kraj předpokládá obnovení prací na přípravě přeložky až po vydání územního rozhodnutí na obchvat Náchoda. Část pozemků už ve spolupráci s Náchodem vykoupil, ale na trase je jich pouze menšina.
Potvrzuje to i náchodský starosta. „Za mého působení se vykoupily dva tři pozemky. Pokud by obchvat dostal územní rozhodnutí, pan hejtman přislíbil přípravu dokumentace ke stavebnímu povolení. Udělá se jakási inventura pozemků a kraji by nic nebránilo zařadit to do investičního plánu,“ tvrdí starosta Jan Birke.
Náchodem v současnosti projíždí denně kolem dvaceti tisíc vozidel, z toho asi dva tisíce kamionů. Letošní provoz je zvlášť komplikovaný, protože se přestavují dvě kruhové křižovatky na Pražské ulici. U Slávie se už dokončuje, od července by stavaři měli začít na nejmenším, ale nejdůležitějším kruhu u Čedoku.
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) se totiž rozhodlo zaplatit za úpravy na hlavním tahu přes Náchod hlavně kvůli tomu, že obchvat se stále odsouval do budoucna. Podle ŘSD se začne se stavbou obchvatu nejdřív v roce 2018 a o dva roky později by mohl sloužit.
Náchod má obchvat v územním plánu od roku 1997, krajský úřad po odvoláních už dvakrát zrušil vydaná územní rozhodnutí a vrátil věc k novému projednání. Podle vedoucí stavebního úřadu Andrey Lipovské chce úřad vydat nové územní rozhodnutí pro obchvat koncem června. Dá se však čekat další série odvolání ze strany vlastníků a několika občanských sdružení. Jsou hlasitými kritiky stavby, byť jsou v menšině. Nelíbí se jim ničení krajiny kolem Náchoda nebo hluková zátěž pro obyvatele tamních vesnic.
Aktivisté Sboru dobrovolných občanů například prosazují, že Náchodu by prospěla jižní varianta obchvatu o délce 11,5 kilometru s tunelem od Starého Města do Polska.
