Úterní narychlo svolané zastupitelstvo města Hradce Králové mělo na programu pouze jeden jediný bod: prodej pozemků u Aldisu společnosti ČSOB, která by na nich chtěla vystavět administrativní budovu, v níž najdou práci stovky lidí z Hradce a okolí.
Zastupitelé, kteří svůj mandát vykonávají při svém občanském povolání, však dostali aktualizované materiály k zasedání až necelých sedm hodin před jeho zahájením, takže někteří z nich neměli ani dostatek času na nastudování toho, o čem budou hlasovat.
Vítězný návrh nové lávky přes Labe v Hradci Králové architekta Libora Kábrta.
„Někteří ve svém civilním zaměstnání ani neměli možnost se dostat k e-mailu, aby zjistili, že mají hlasovat materiály v jiném znění. Když jsem na to upozornil, většině bylo jedno, o čem konkrétně hlasují,“ upozorňuje opoziční zastupitel Martin Hanousek (SZ, ZpH s podporou Pirátů).
Náměstkyně primátora Romana Lišková (HDK) však tvrdí, že letní jednání byla zdlouhavá a náročná.
„Omluvili jsme se zastupitelům za pozdní dodání podkladů. Musím říci, že některé požadavky ČSOB byly pro město nepřijatelné nebo jen částečně a znění jednotlivých odstavců se dohadovala v různých obměnách až do pondělí 31. srpna. Bankovní instituce se zahraničním majitelem nedává svým partnerům mnoho možností upravit standardní bankovní smlouvy. Myslím, že zde úředníci města odvedli velký kus práce a dosažení shody s druhou stranou až v pondělí nebylo z jejich viny,“ vysvětluje situaci.
Zastupitelé odsouhlasili smlouvu, v níž se město zavazuje vůči ČSOB k několika věcem. Například k tomu, že do 1. ledna 2017 zažádá o územní rozhodnutí na stavbu lávky přes Labe u Aldisu, a že do tří let od získání pravomocného územního rozhodnutí ji postaví. „Pokud tuto povinnost nesplní, vrátí firmě třetinu kupní ceny za pozemky,“ upozorňuje Hanousek. To by z ceny téměř 28 milionů korun dělalo přes devět milionů.
„Všichni směřují ke společnému cíli“
Podle náměstka primátora Jindřicha Vedlicha (TOP 09) však žádný průšvih nehrozí a vše klapne. „Obě podmínky jsou splnitelné. Máme už výsledek architektonické soutěže, žádost podat stihneme v termínu určitě a tříletá lhůta na postavení lávky je dostačující,“ míní Vedlich.
Město se firmě zároveň zavázalo, že bez jejich souhlasu neschválí a nebude souhlasit s výstavbou nebo změnou užívání stávajících objektů či pozemků v lokalitě. Město v ní přitom má platné smlouvy se společností Lindor Trading.
„Všechny tři strany jsou o záměrech jednotlivých subjektů navzájem informovány a tento závazek naopak podtrhuje skutečnost, že všichni směřují ke společnému cíli, kterým je vytvoření architektonicky kvalitní, mimořádné a pro obyvatele města příjemné lokality. Navíc všechny zúčastněné zavazuje územní a regulační plán,“ argumentuje náměstkyně Lišková.
Město pozemky prodává za 3 500 korun za metr čtvereční, podle Hanouska však odhady, které si město nechalo dělat v roce 2006, byly mnohem vyšší. „Tehdy byly pozemky oceněny na 7 tisíc korun za metr čtvereční. Město také v lokalitě investovalo do veškeré infrastruktury a v roce 2001 vykupovalo pozemky nutné k plánovanému vybudování sítí a komunikací. Tehdy za ně zaplatilo šest tisíc korun za metr,“ upozorňuje opoziční zastupitel.
Tisícovka pracovních míst a nadčasově řešení lokality
„Město se dlouhodobě a neúspěšně snaží o smysluplné a do jisté míry reprezentativní využití pozemků. Prodej pozemků ČSOB vnímáme jako rozvojový projekt města, pobídku investorovi ke zbudování bankovního domu, který přinese této lokalitě nadčasové řešení. Zaměstnanost v rozsahu zhruba tisícovky pracovních míst je rovněž nezanedbatelná skutečnost, která přispěla k této pobídce,“ říká náměstkyně primátora.
O možném spojení Hradec Králové - sídlo ČSOB se mluví od roku 2013, kdy se instituce zajímala o právě budované centrum Aupark téměř za dvě miliardy korun. Banku oslovil rovněž investor administrativně komerčního projektu u křižovatky Mileta, avšak ČSOB si nakonec své sídlo postaví sama u Aldisu (více o projektu čtěte zde).
O lávce přes Labe u Aldisu se v Hradci hovoří již od roku 2001, o dva roky později její stavbu zastavil osmdesátiletý dub, který by kvůli ní musel jít k zemi, následovala několikaletá bitva s ochránci přírody, město nakonec žádost o skácení vzalo zpět (více o stavbě lávky čtěte zde).
