Veselá mysl - půl zdraví. I tak by mohlo znít motto nové výstavy Léčba Renčínem na Kuksu, kterou zorganizovala Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové v čele s proděkanem Alexandrem Hrabálkem.
„Prostory na Kuksu jsou pro podobné účely jako dělané a Renčínovo dílo vytváří ve spojení s farmacií docela logický celek,“ říká Hrabálek.
Proč by měl člověk výstavu navštívit?
Výstavu by měl navštívit jak ten, kdo tvorbu Vladimíra Renčína zná, protože ví, že se zcela jistě dobře pobaví, tak i ten, kdo hradeckého kreslíře nezná. Možná to mé generaci zní neuvěřitelně, ale dnešní dvacetiletí jeho tvorbu skutečně příliš neznají. Takoví lidé budou zcela jistě překvapeni tím, že u nás existuje člověk, který dovede zkratkou vyjádřit to, co je jiný schopen říci mnoha větami, a někdo možná není schopen formulovat vůbec. Návštěvník tu zkrátka uvidí ukázku inteligentního humoru, který je v současné době, přebujelé rádoby humoristické tvorby, ve které často autoři musí konzumentovi sami ukázat, kdy se má vlastně smát, velmi vzácný. Na této výstavě jakékoliv návody nejsou potřebné. Divák samozřejmě uvidí i expozici Českého farmaceutického muzea, v jehož prostorech je výstava umístěna. To také stojí za to.
Léčba Renčínem
|
Jaký máte k autorovi vztah?
Tvorbu Vladimíra Renčína znám samozřejmě už ze svých studentských let velmi dobře. Dokonce jsem ho kdysi v jeho ateliéru navštívil a odnesl si jeden z jeho obrázků. Velmi si ho vážím pro jeho tvorbu, v níž s nadhledem člověka, který i když není odborníkem v oblastech, v nichž tvoří, dokáže skutečně vypíchnout podstatu věci a velmi trefně ji glosovat. Je to obdivuhodné a svědčí to o jeho obrovském nadhledu a o obrovských životních zkušenostech. Avšak jeho humor dokáže být i velmi tvrdý, někdy i takový, že si člověk řekne, že vlastně ani není k smíchu.
Proč jste se rozhodli uspořádat výstavu na Kuksu?
Nápad se zrodil náhodou. Setkali jsme se loni v lednu s Milanem Dusem, abychom projednali úplně jinou záležitost, a on se zmínil, že se zná velmi dobře s rodinou Vladimíra Renčína. Nato jsem se ho zeptal, jestli by pan Renčín nebyl ochoten uspořádat výstavu svých děl v naší nově otevřené expozici na Kuksu ve farmaceutickém muzeu. Slovo dalo slovo, on to zjistil, Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové od firmy Teva, sponzora naší fakulty, získala finanční dar, a protože pan Renčín souhlasil, začali jsme s realizací.
V čem vidíte smysl spojení humorných kreseb s oblastí farmacie, vědy či zdravotnictví?
Vladimír Renčín dokáže úžasným, v podstatě filozofickým způsobem glosovat i velmi složité problémy. A ty se zcela jistě ve farmacii, vědě i zdravotnictví vyskytují každý den. A je pravda, že jeho pan Dlabáček je skutečným mistrem zkratky. Muž z lidu, který na první pohled rozhodně nevypadá na žádného velkého chytráka, dokáže problém pojmenovat a někdy i vyřešit. Často mu sekunduje i jeho žena. To, aby všechnu smetanu neslízl on sám. Pravda, glosuje netradičně a po svém, ale to je právě to krásné a vtipné. To je to, co člověka nejen rozesměje, ale přinese mu dobrou náladu na několik dalších hodin. A nebo aspoň do toho okamžiku, kdy potká nějakého blbce. Třeba takového, který by Renčína nikdy nebyl schopen pochopit.
V které době lze výstavu navštívit a do kdy?
Výstava je součástí expozice Z apatyky do fabriky v suterénu kukského hospitálu. Je přístupná permanentně, tedy samozřejmě v období, kdy je přístupný hospitál. Smlouvu jsme s Vladimírem Renčínem podepsali na dobu tří let, takže zájemci o výstavu mají možnost relativně dlouhou. Chcete-li se ale s nastupujícím podzimem přivést do dobré nálady a stačí-li vám k tomu pouze se trochu zamyslet, doporučuji s prohlídkou neváhat.
