Příběhy českých značek: Merkur začínal bez šroubků, přežil všechny režimy

Stavebnici Merkur je letos devadesát let. Přežila všechny režimy a znají ji všechny žijící generace Čechů. Někteří na tuto nedostupnou „nadhračku“ za socialismu stáli fronty. Původně se však nespojovala pomocí šroubů a matek. Stavebnice také pomohla Otto Wichterlemu vyrobit první kontaktní čočku.

Počátky stavebnice Merkur sahají do roku 1920, kdy Jaroslav Vancl založil v Polici nad Metují firmu Inventor se stejnojmennou stavebnicí. Název měl v dětech probudit zájem o vynálezy. Malý šroubovák však zpočátku nebyl třeba. Pět let sloužily jako spojovací články kovové háčky, až poté nastoupily šroubky s matkami a přišel i název Merkur.

Vancl nezahálel a stavebnici si nechal patentovat po celé Evropě a dokonce i v USA.

V té době ještě nebyla na světě momentálně nejoblíbenější stavebnice planety Lego. Dánska firma vznikla až v roce 1932. Už na začátku Merkur vyráběl různé druhy stavebnic včetně elektrické Merkur Elektrus a také vláčky. A osud stavebnice byl snad ve všech dobách alespoň na chvíli nahrnutý.

V roce 1940 výrobu přerušil válečný nedostatek barevných kovů. Nadechl se znovu až po válce. Krátce poté přišlo znárodnění, ale ani to neznamenalo konec výroby. Naopak se zdůrazňoval původ hračky a v intencích socialistického inženýrství se hodila jako ideální nástroj pro technickou výchovu mládeže. Konec Merkuru hrozil i v 90. letech, kdy naštěstí podnik v likvidaci zachránil podnikatel Jaromír Kříž.

Stavebnici proslavil i vynálezce Wichterle

Stavebnice Merkur vždy patřily k českému rodinnému stříbru a podle dobových materiálů se jim dařilo v každém politickém ovzduší. „Jeden ze španělských fandů se na fotografiích chlubí téměř dvoumetrovým řetízkovým kolotočem, který z několika stavebnic zkonstruoval,“ oslavuje stavebnici článek, který vyšel v listu Pochodeň v roce 1981.

Příběhy českých značek

V seriálu iDNES.cz už vyšlo:

• Hodinky Prim
• Automobily Tatra
• Klobouky Tonak

Merkur za komunismu vyvážel nejen do SSSR a spřízněných komunistických satelitů, ale například i do Dánska, Holandska, Španělska nebo Saúdské Arábie. Zajímavé je, že anglický návod stavebnici Merkur označoval jako systém „Meccano“, což je název konkurenční stavebnice stejnojmenné francouzské firmy.

Stavebnice v dobách socialismu zlidověla a rostla. V roce 1965 se vyrábělo sedm druhů, v roce 1981 už 17 druhů včetně verze „elektro“. Krabic pro mladé montéry se v tomto roce prodalo celkem za sedm milionů Kčs.

„Zájem je takový, že kdyby to možnosti provozovny a jejího strojového vybavení dovolily, mohlo by se bez starostí o odbyt vyrábět dvojnásobek,“ psalo se v Pochodni. Co je na tom pravdy, se nedozvíme, jisté však je, že značka se dostala pod kůži mnoho generacím od našich dědů.

V minulosti i v současnosti se zdůrazňovalo, že Merkur není jen pouhou hračkou, ale pomáhá i ve škole jako technická pomůcka. Vědec a vynálezce Otto Wichterle dokonce v roce 1961 z Merkuru sestavil první přístroj na výrobu kontaktních čoček.

9. prosince 2009

Vstávání z popela

Výroba Merkuru v prvních letech po sametové revoluci skomírala a nakonec na rok umřela. Podnik v likvidaci koupil strojní a textilní inženýr Jaromír Kříž. Výrobu přenesl do patnáct let prázdné a zdevastované budovy bývalé tkalcovny získané z restituce.

V roce 1995 vychází v Hradeckých novinách článek, který hlásí, že stavebnice Merkur opět začíná dobývat svět. Tradici křísila firma Cross, který výrobu v likvidaci rok předtím převzala od společnosti Komeb, bývalého Kovopodniku Broumov. Firma ožívala i na zahraničních trzích, nové zakázky domlouvala například v USA a Velké Británii. Hračka se však v cizině prosazovala těžko.

Spolu s počítačovou revolucí 90. let přišly i nové možnosti. Kolečka Merkuru bylo poprvé možné rozhýbat pomocí počítačového programu Baltazar. Přibylo převodovek, elektropohonů a dalších technických libůstek.

O stavebnici se opět začínalo mluvit. V roce 1995 získal Merkur na trenčínském veletrhu Intertoys cenu „Zlatou Timy“ pro hračku roku. O rok později úspěch zopakoval na brněnském veletrhu a produkce firmy stoupla o polovinu.

Na přelomu tisíciletí společnost pod novým majitelem Jaromírem Křížem obnovila výrobu elektrických vláčků. Vyrábět se začaly už v roce 1935, jenomže je v roce 1968 pohřbil nástup menších modelů vláčků v NDR. Mladší generace v nastupující demokratické éře tedy vláčky od Merkuru neznaly.

Dnes má firma kolem 65 zaměstnanců a roční obrat přes 75 milionů. Třetinu stavebnic vyváží do zahraničí.

V Polici nad Metují letos v květnu pokřtili poštovní známku se stavebnicí:

12. května 2015