Stroj je dokladem, jak se zpracovávalo dřevo v nejvyšších českých horách. Až do roku 2007 se na něm vyráběla dřevovina dodávaná do papíren. Sedm let však trvalo, než se pro něj našel zájemce.
V Čáslavi bude stroj uskladněný do doby, než vznikne nová expozice Národního zemědělského muzea v Ohradě u Hluboké nad Vltavou. Mašinu pro výrobu dřevoviny zachránil v roce 2008 pražský etnograf Vít Smrčka, od té doby byla ve svobodském areálu Správy Krkonošského národního parku.
Vít Smrčka jednal s několika institucemi, nalézt zájemce se mu podařilo až po dlouhých sedmi letech.
„Původně jsem si myslel, že se vše podaří dojednat během roku. Nedá se říci, že by nikdo o stroj neměl zájem, ale je přece jen hodně velký a muzea ho neměla kam umístit. Celou dobu jsem však věřil, že se to nakonec podaří, jinak bych za tím nešel,“ řekl Smrčka, který se fenoménem zpracování dřeva v Krkonoších dlouhodobě zajímá.
Těžký stroj nakládali jeřábem
Mimo jiné natočil o svážení a tradičním zpracování dřeva v nejvyšších horách dokumentární film. „Je to unikátní brus, podle všeho poslední tohoto typu ve střední Evropě. Je potřeba takovéto technické památky uchovávat,“ dodal nadšenec.
Zpočátku chtěl, aby zařízení zůstalo v regionu. Krkonošské muzeum ve Vrchlabí ale Smrčkovu nabídku odmítlo.
„Nejsme na to zařízení, ale pomohli jsme stroj bezpečně uložit na našem pracovišti Dřevovýroby ve Svobodě nad Úpou,“ poznamenal mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Náklaďák převezl stroj do 100 kilometrů vzdálené Čáslavi, kde má zemědělské muzeum pobočku. Brus na korbu auta naložil jeřáb. V Čáslavi zůstane minimálně do příštího roku, kdy instituce plánuje s využitím dotačních peněz rekonstrukci depozitáře v jižních Čechách, jenž bude běžně přístupný veřejnosti.
„Brus se stane součástí sbírek Muzea lesnictví, myslivosti a rybářství Ohrada, konkrétně expozice věnované lesnictví u nás. Když to dobře půjde, lidé zde stroj budou moci vidět v roce 2017,“ potvrdil Miroslav Čeněk z Národního zemědělského muzea.
Stroj putoval po několika místech
Tříkomorový stroj, jehož základ tvoří betonový brus na hřídeli, byl vyrobený v roce 1880 v Rakousku. Ve 30. letech minulého století se z brusírny v Mladých Bukách přesunul do Klášterské Lhoty, kde vyráběl dřevovinu až do roku 2007.
V dobách největší slávy podkrkonošský podnik, poslední svého druhu u nás, vyprodukoval měsíčně až 200 tun dřevoviny a dovážel ji do papíren v celé republice.
„Dříví jsme nejprve rozřezali na metrové kusy, odkornili a poté mleli na kaši. Po odvodnění jsme surovinu dodávali do různých papírenských provozů. Pamětníci znají sešity, kde se při psaní pero zadrhlo o třísku. To byl papír z dřevoviny od nás. Nebylo možné to domlít tak, aby vznikl papír, který se dnes běžně používá,“ popisuje majitel firmy Dřevobrus Martin Mádle.
V nepřetržitém provozu zde pracovalo až 25 zaměstnanců. Továrna byla v obci s dvěma stovkami trvale žijících obyvatel největším zaměstnavatelem. Energetická náročnost na rozemletí dřeva byla obrovská, 15 tun vážící zařízení poháněl motor a vodní turbína.
Kromě sešitů se vyráběly vojenské terče nebo plata pro vajíčka
V roce 2002 továrna dokonce dodávala surovinu pro výrobu vojenských terčů, které využívaly armády členských států NATO. Papírny z dřevoviny kromě papíru pro školní sešity vyráběly například také plata pro vajíčka.
„Byl to náš poslední odběratel. Tehdy jsme věděli, že dřevovina je už přežitý materiál a že za chvíli bude konec. Likvidace provozu byla neodvratná,“ dodává Martin Mádle.
Ještě v 60. letech minulého století fungovalo v Krkonoších několik brusíren, dřevovinu postupně začala nahrazovat kvalitnější celulóza. Dnes se již papír vyrábí pouze z recyklovaného papíru.
V Horním Maršově se například dochoval areál bývalé Dixovy brusírny dřeva, zchátralý průmyslový komplex u řeky Úpy je od roku 1996 kulturní památkou.
