V České republice zemře na onemocnění srdce a cév každý rok více než 50 tisíc lidí. Hlavní příčinou je podle odborníků právě kornatění tepen.
„Ateroskleróza se nejčastěji projeví jako srdeční infarkt, angina pectoris nebo cévní mozková příhoda,“ vypočítává docent Michal Vrablík, internista Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a předseda České společnosti pro aterosklerózu. A dodává, že ateroskleróza je složitý proces, který je běžným projevem změn cévní stěny s přibývajícím věkem.
„Záleží však na tom, do jaké míry je cévní stěna postižena. Rychlost stárnutí cév každého z nás je jiná a závisí na přítomnosti a závažnosti rizikových faktorů,“ vysvětluje docent Vrablík.
Co je ateroskleróza Ateroskleróza je degenerativní onemocnění cévní stěny, která pozvolna ztrácí své příznivé vlastnosti, jako jsou pružnost, poddajnost a hladkost vnitřního povrchu. Do stěny tepny se ukládají tukové částice a vytvářejí v ní usazeniny - aterosklerotické pláty. To vede ke ztrátě pružnosti cévy a k jejímu postupnému uzávěru. V důsledku sníženého průtoku krve v místě uzávěrů jsou tkáně a orgány nedostatečně zásobovány kyslíkem a živinami. |
Riziko: vysoký tlak nebo cukrovka
Ženy obvykle bývají ohroženy po pětapadesátce a po přechodu, u mužů to je už po 45. roku. Větší riziko hrozí také lidem, které již trápí onemocnění srdce nebo cév. Mezi další rizikové faktory patří vysoké hladiny tuků v krvi či vysoký krevní tlak. Ateroskleróza hrozí více také lidem, kteří mají cukrovku nebo nadváhu.
„S těmito faktory úzce souvisí i životní styl. Kouření cigaret, nedostatečná fyzická aktivita a nevhodná strava riziko také významně zvyšují. Zbystřit by měli i lidé, jejichž příbuzní, muži ve věku do 55 let a ženy do 65, měli kardiovaskulární příhodu. Dědičnost u těchto onemocnění hraje velkou roli,“ dodává Michal Vrablík.
Aterosklerózu mohou genetické předpoklady skutečně zásadně negativně ovlivnit, jak je vidět na familiární hypercholesterolemii, což je dědičné onemocnění projevující se velmi vysokou hladinou cholesterolu v krvi. Pro rychlý rozvoj aterosklerózy mají tito pacienti silný předpoklad.
Jakým potravinám se vyhýbat - máslo, sádlo, lůj, vypečený tuk, palmový a kokosový olej - kachna, husa, vnitřnosti, mletá masa, tučné salámy, uzenářské výrobky, paštiky, prejt, konzervy, škvarky, slanina, hamburgery - smažené pokrmy, brambůrky, slané tyčinky - tatarská omáčka, majonézy, smetanové dresinky - koláče, dorty, čokoláda, smetanová zmrzlina, žloutkové krémy, kandované ovoce, kompoty a marmelády s vysokým obsahem cukru |
Familiární hypercholesterolemie je zároveň poměrně rozšířené onemocnění, postihuje jednoho člověka z 200 až 250 lidí.
„Lidé by vysoký cholesterol v krvi neměli podceňovat. Pokud nemocný o onemocnění familiární hypercholesterolemií neví a není léčen, hrozí mu již v mládí například infarkt myokardu, komplikace aterosklerózy jinak typická pro vyšší věkové skupiny,“ upozorňuje doktor Vrablík.
Špatný životní styl
Ukládání tukových látek, především cholesterolu, do cévních stěn může být dáno i nevhodnými stravovacími návyky. Lékaři odhadují, že až v 90 procent případů infarktu myokardu je na vině nezdravý životní styl.
Jak vyzrát na tuk- Snížit množství tuku při tepelné úpravě potravin vám pomůže kvalitní teflonová pánev, horkovzdušná nebo mikrovlnná trouba či nádobí s ocelovým dnem. - Nejvhodnější tepelnou úpravou pokrmů je vaření v páře či vodě a pečení. - Pro přípravu studených jídel je ideální olivový olej, který je nejzdravějším typem rostlinného oleje. - Odstraňte všechen viditelný tuk z masa před jeho přípravou i na samotném talíři. - Z drůbeže vždy odstraňte kůži. Zredukujete množství nasyceného tuku až o 60 %. - Pokud se rozhodnete smažit, měl by být olej dostatečně rozpálen, aby ho příslušný pokrm nasál co nejméně. |
„Ačkoli nás k tomu dnešní doba láká, je důležité nepodléhat sedavému životnímu stylu a do života zahrnout i pravidelnou pohybovou aktivitu, např. plavání nebo procházky. K účinné prevenci patří samozřejmě i celoživotní vhodné stravování,“ říká docent Michal Vrablík.
Ateroskleróza je nevyléčitelné onemocnění a jediný způsob, jak se mu vyhnout, je omezení rizikových faktorů. Každá léčba srdečních a cévních onemocnění má být zahájena změnou výživy.
Nemocným se doporučuje, aby příjem tuků nepřesáhl 35 procent z celkového denního příjmu energie a aby živočišné tuky v co největší možné míře nahrazovali rostlinnými. Vhodný je naopak vyšší příjem vlákniny a ryb.
„Změna stravovacích návyků vede často k výraznému snížení cholesterolu či tuků v krvi. Po celou dobu nemoci je nutné dodržovat vhodné stravovací návyky. A to i v případě, že pacient bere léky na snižování hladiny krevních tuků,“ vysvětluje internista Vrablík.
Předejít pokročilé ateroskleróze a jejím závažným následkům je tedy klíčové. Mnoho faktorů, které ji způsobují, můžeme sami ovlivnit, a to zdravým přístupem ke stravě a k pohybu. Není vhodné čekat, až se nemoc projeví, protože následky mohou být fatální.
„Kdo chce snížit své riziko cévních onemocnění a žít delší a zdravý život, musí volit zdravý životní styl,“ dodává Michal Vrablík.
Co vám hrozí, když aterosklerózu podceníteInfarkt myokardu: bývá zaviněn uzavřením úseku koronární tepny, kdy dochází k přerušení krevního zásobení a následně k odumření části srdeční svaloviny. Ischemická choroba srdeční: je nejčastější onemocnění srdce. V důsledku zúžení cév je srdeční sval nedostatečně prokrvován. Arytmie: projevuje se jako nepravidelný puls, který může být abnormálně rychlý nebo pomalý. Srdeční selhání: většinou selhání levé srdeční komory nebo obou srdečních komor, vzniká nejčastěji jako důsledek ischemické choroby srdeční. Angina pectoris: je forma ischemické choroby srdeční projevující se silnou bolestí tlakového charakteru na hrudi, která je lokalizována za dolní částí hrudní kosti. Ischemická choroba dolních končetin: spočívá v ucpávání tepen zásobujících dolní končetiny okysličenou krví. |
