Kdo si myslel, že odsouhlasení asfaltu pro plánovanou cyklostezku do Železnice většinou jičínských zastupitelů je jasným signálem pro odšpuntování zablokovaného projektu, byl na omylu. Když město požádalo o územní rozhodnutí, občanské sdružení Volše Jičín podalo na krajský úřad podnět na přezkoumání systémové podjatosti. Odpůrci asfaltu argumentují, že když jsou úředníci radnice placeni samosprávou, nemohou jednat nezávisle.
„Místo toho, abychom řešili územní řízení, musíme to zabalit. Sdružení na to má právo, ale není to nic jiného než obstrukce. Asfalt vyhrál na plné čáře po férové diskusi s odpůrci,“ říká jičínský místostarosta Petr Hamáček (Sdružení pro Jičín).
Podle něho se zkoumání o podjatosti potáhne nejméně tři měsíce. „Krajský úřad musí rozhodnout, jestli pan starosta není podjatý. Pokud kraj dospěje k závěru, že není, v což doufám, rozhodne starosta o tajemníkovi, jestli není podjatý, ten zase o vedoucích odborů a tak dále. Očekávám, že sdružení se bude u každého rozhodnutí odvolávat. Je to rána občanské společnosti, nezasívá to důvěru v dobré úmysly,“ míní Hamáček.
Asfaltové cyklostezky si oblíbili také bruslaři. Snímek je z hradeckých lesů.
Soudí, že bylo reálné, aby letos město získalo stavební povolení a příští rok mohlo začít stavět.
„Občanské sdružení zabránilo, aby územní řízení mohlo vůbec začít. Problém není v legislativě, která mnohdy chrání práva slabších, ale v jejím zneužití. Jsme svědky zneužití právního státu,“ říká ostře Petr Hamáček.
Zastánci asfaltu nejsou zdaleka jen zastupitelé, kteří zvedli ruku. Dokazuje to i petice na podporu této varianty. Argumentem pro asfalt je hlavně podmáčený a rozbahněný terén. Asfaltová stezka přitáhne kromě cyklistů také in-line bruslaře (více o protichůdných peticích čtěte zde).
Odpůrci asfaltového povrchu dvoukilometrové a tři metry široké cyklostezky naplánované v historické trase mezi Jičínem a Železnicí naopak argumentují, že půjde o nenapravitelný zásah do jednoho z přirozených vstupů do města a o narušení přírodního prostředí. Kritizují hlavně záměr vyasfaltovat jabloňovou alej, která tvoří historický vstup do města.
„Projekt je ekologicky velice sporný“
Jedním z iniciátorů petice proti asfaltové cyklostezce, kterou podepsal asi tisíc lidí, je Hynek Zlatník z občanského sdružení Volše Jičín. Ten se důrazně brání nařčení, že by šlo o obstrukce.
„Dalo se to od nich čekat. Upozorňujeme od samotného začátku, že projekt je ekologicky velice sporný. Debata, ve které by se to vyjasnilo, nikdy pořádně nenastala. Celou dobu jsme se snažili upozornit, že návrh není optimální. Vzhledem k tomu, o jaký prostor jde, mělo se to řešit jiným způsobem. Není to náš úlet, jak někdy slýchám. Čas nám dává za pravdu. Už se ví, že prostor, kterým má cyklostezka vést, má určité hodnoty, které je třeba zohlednit,“ vysvětluje Zlatník.
Město si nedávno nechalo vypracovat studii a v ní stojí, že by cyklostezka měla mít zpevněný povrch, nevyloučila tedy asfalt, ale ani šetrnější technologie v podmáčené oblasti. Zastánci mlatového povrchu, případně pevnějšího podkladu a zpevnění cest recyklovaným původním materiálem, do něhož se přidává cement a stabilizační glorit, upozorňují, že asfaltová cyklostezka v jabloňové aleji by šíří a povrchem připomínala běžnou silnici, což je nepřípustné.
„Je hezké, že si někdo něco odhlasuje, avšak stejně tak by si mohli odhlasovat, že například v Jičíně nebude platit část zákona o ochraně přírody a krajiny. Jsou věci, které jsou objektivní. Pak vám nezbývá nic jiného než na to upozornit až při samotném řízení,“ míní Zlatník. Sdružení nemíní na svém stanovisku nic měnit.
„Celou dobu upozorňujeme, že z hlediska přírody je úsek velmi kritický. Pokud by chtěli problém skutečně vyřešit, postačilo by vyasfaltovat úsek až za alejí, který je opravdu špatný, podmáčený. Ten je však na hranici železnického katastru. Kdyby to udělali, spojení Jičína s Železnicí kolem Zebína by už fungovalo. Tato zadní část je mnohem důležitější než ta alej. Ano, třeba týden čtrnáct dní v roce by alejí nebylo možné projít, ale je to mnohem lepší než alej zaplácnout asfaltem. Hodně jsme o tom diskutovali a jsme přesvědčeni, že tohle území za záchranu stojí,“ trvá na svém Zlatník.
Podle něho je boj za asfalt u některých členů vedení města podivuhodný. „Tato stezka je v životě ve městě naprostá marginálie. Myslím si, že pokud by za tím nebyla snaha předvést, že umíme čerpat dotaci, tak by tahle situace nikdy nenastala,“ soudí Zlatník.
