Opočenské panství zabrali rodu Colloredo-Mansfeld nacisté a komunisté si zámek už nechali. Dědička původních majitelů pozemky a lesy už dříve dostala zpět, o opočenský zámek spor stále trvá.
Odvolací řízení u hradeckého krajského soudu připomínalo přednášku z historie. Předsedkyně senátu Dana Mazáková se snažila získat od soudního znalce co nejvíce informací, jestli říšské úřady za druhé světové války zabraly majetek rodině Colloredo-Mansfeld z rasových důvodů a proč o majetek nepřišla hned na počátku války.
„Seznámil jsem se s nálezem Ústavního soudu z roku 2004 a jako historik jsem byl velmi překvapen výkladem pojmu rasová perzekuce. K rasové perzekuci nemuselo docházet jen kvůli příslušnosti k židovské rase, ale i kvůli tomu, jak se jednotlivec k Židům vymezoval. Pokud se někdo k Židům v období nesvobody pozitivně vymezoval, šlo o osobní statečnost, protože taková osoba byla hozena do jednoho pytle s lidmi židovské rasy,“ uvedl znalec Jan Boris Uhlíř, který se vyjadřoval hlavně k tématu židovské otázky v letech 1939 až 1945 na území protektorátu.
Opočenské panství zabrali otci dědičky, doktoru Josefu Colloredo-Mansfeldovi v únoru 1942 nacisté jako nepříteli Říše. Soudy řeší, zda otec Kristiny Colloredo-Mansfeldové přišel o majetek z rasových důvodů. Podle památkářů o tom důkazy dědičky nesvědčí (argumenty pro a proti rasové perzekuci čtěte zde).
Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou jim dal za pravdu a loni nárok Colloredo-Mansfeldové zamítl (více čtěte zde).
„Odvolání jsme podali, protože soud prvního stupně si nesprávně vyložil dosavadní závěry Ústavního soudu, a to zejména pokud jde o podmínku stoprocentní potřeby prokázání rasové diskriminace. Majetek by měl být navrácen,“ uvedl právní zástupce Kristiny Colloredo-Mansfeld Jakub Fröhlich.
Z historických dokumentů podle znalce Uhlíře vyplývá, že za války rodina Colloredo-Mansfeld byla silně protinacistická navzdory tomu, že říšské úřady měly za cíl českou šlechtu zlikvidovat.
„Pokud okupační orgány zjistily, že je někdo Žid a má majetek, tak bez ohledu na hodnotu přistoupily na konfiskaci z důvodu rasové příslušnosti,“ uvedl znalec.
U soudu zaznělo i to, že babička Josefa Colloredo-Mansfelda byla v seznamu šlechty židovského původu. Okupační úřady se o rodinu Colloredo-Mansfeldů zajímaly velmi intenzivně už od samého počátku.
„Rodina byla postižena jako jedna z prvních. Čtrnáct dní před Mnichovem se zástupce rodiny Colloredo-Mansfeld účastnil setkání české šlechty u prezidenta Beneše. Šlechta se za období nesvobody chovala vlastenecky a většina byla za to postižena,“ uvedl znalec.
Dědička původních majitelů Kristina Colloredo-Mansfeldová se domáhá zámku, budov a pozemků od roku 1991 podle zákona o mimosoudních rehabilitacích. Tam je i ustanovení, že oprávněnou osobou je i ten, kdo měl nárok na majetek podle Benešova dekretu číslo 5 z roku 1945 zneplatňujícího některé majetkové úkony z doby okupace. Muselo jít o majetek zabavený z důvodu rasové perzekuce, který stát po únoru 1948 nevyrovnal.
Zámek připadl rodině, ale musela ho vrátit
Soudní přetahovaná o unikátní renesanční zámek v Opočně na Rychnovsku mezi dědičkou původních majitelů Kristinou Colloredo-Mansfeldovou a státem trvá od září 1995. Většina rozsudků byla v neprospěch Colloredo-Mansfeldové.
Výjimkou byl červen 2002, kdy Okresní soud v Rychnově nařídil vydání zámku i přilehlých pozemků a budov Colloredo-Mansfeldové a také květen 2003, kdy odvolací krajský soud potvrdil, že stát má dědičce zámek a pozemky vrátit.
Památkáři neuspěli s dovoláním k Nejvyššímu soudu a až Ústavní soud v lednu 2005 zrušil verdikty okresního a krajského soudu a vrátil celou věc zpět rychnovskému soudu. Poté následovala série rozhodnutí v neprospěch Colloredo-Mansfeldové.
Předloni se kauza po několika letech opět vrátila na samý začátek poté, co Ústavní soud vyhověl stížnosti podané Colloredo-Mansfeldovou, která upozorňovala, že jí obecné soudy upřely právo na spravedlivý proces. Následně obnovu řízení povolily rychnovský i hradecký soud.
Ve svém verdiktu však rychnovský soud přiřkl zámek opět státu. Pětasedmdesátiletá malířka žádá kromě zámku také přilehlý anglický park, letohrádek, starou hájovnu a historický trakt na Trčkově náměstí. O rozsáhlé sbírky se bude případně znovu soudit. Krajský soud odročil líčení za účelem vynesení rozhodnutí.
