„Až umřeš, modlit se za tebe nebudu, protože jsi nevěřící,“ zněla poslední slova, která slyšel Šefik Ćufurović od svého syna. Mladý, chytrý a v sousedství oblíbený Bosňan jménem Ibro doma před dvěma lety zničil všechny své fotografie a odjel bojovat do Sýrie po boku teroristů z Islámského státu.
Balkánští džihádistéPodle březnové zprávy o radikálním islamismu v Bosně, Kosovu, Srbsku, Černé Hoře, Makedonii a Albánii odsud odešlo bojovat do Sýrie a Iráku nejméně 877 lidí. Primát v poměru džihádistů na počet obyvatel drží Kosovo. Země nemá ani dva miliony obyvatel, odešlo z ní však už více než 300 příznivců Islámského státu. Zdroj: MF DNES |
Džihádistou se stal jen několik kilometrů od své rodné vesnice. Podobných příběhů se přímo za hranicemi Evropské unie odehrávají stovky, upozornil německý magazín Der Spiegel.
Jen v Bosně existuje podle Němců více než desítka míst, kde radikální islamisté bez dohledu úřadů praktikují salafismus - nejtvrdší formu konzervativního islámu, která velí k válce proti nevěřícím. Někde už dokonce fungují základní výcvikové tábory, aby noví bojovníci na Blízký východ neodjížděli bez zkušeností.
„Rekruti jsou cvičeni ve specifických technikách zabíjení včetně řezání hlav,“ stojí v aktuální zprávě Europolu, která se zabývá líhněmi džihádistů v balkánských zemích. Jeden z výcvikových táborů funguje třeba v horách nad vesnicí Donja Bočinja. Reportéři MF DNES oblast navštívili loni na podzim (více se dozvíte ve fotogalerii).
V některých horských vesnicích už černé prapory Islámského státu vlají přímo v ulicích a jeho verbíři prakticky nemají důvod se skrývat. Například ten, který během několika dní přivedl na scestí mladého Ibra, byl už dlouho známý po celé Evropě. Západní tajné služby měly zmapovanou širokou síť jeho kontaktů, doma se ovšem cítil v bezpečí.
Do ráje s bombou na hrudi, lákal Bosňany duchovní
„Nad Bosnou povstal překrásný džihád. S dynamitem na prsou si dláždíme cestu do ráje. Amerika bude z boží vůle rozmetána do základů,“ zpívá už dlouhá léta radikální islámský duchovní Bilal Bosnić. Svého času objížděl salafistické modlitebny v Německu, Švýcarsku či Itálii a kázal, aby se tamní muslimové přidali ke svaté válce (píseň o dynamitu si poslechněte zde).
Místo, kde začala válka |
Když se na Blízkém východě přihlásili o slovo teroristé z hnutí Islámský stát, Bosnić se usadil ve svém rodném městečku Bužim.
Odlehlý kout Bosny na dohled od nestřežených chorvatských hranic sloužil jako bezpečný úkryt i jeho čtyřem manželkám a 18 potomkům.
A také nejméně sedmi muslimským mladíkům včetně Ibra, které Bosnić nadchl pro džihád a vyslal bojovat do Sýrie.
Další z jeho rekrutů Emrah Filipović je už přes dva roky mrtvý. Ještě několik měsíců po jeho smrti duchovní bez obav poskytoval rozhovory zahraničnímu tisku, v nichž chválil třeba vraždy amerických novinářů. Zbytky nemuslimského obyvatelstva na severozápadě Bosny mezitím vyzýval k placení daně za život. Trest přišel až loni na podzim: Verbíř džihádistů dostal jen sedm let vězení.
Korupce, výhrůžky a úřední bezmoc
„Ti šašci - odpovědní činitelé - jsou extrémně zkorumpovaní. Nejde jim o pomoc lidem, do jejich kapes se sypou peníze,“ nešetří kritikou bosenských úřadů americká politoložka Patrice McMahonová, která vývoji na Balkáně zasvětila značnou část své akademické kariéry.
Bosna - kolébka džihádu?Podle některých hlasů je právě Bosna místem, kde se v devadesátých letech zrodila nenávist mezi Západem a radikálními islamisty. Džihád prý vypukl během války mezi Srby a bosenskými Muslimy, do níž se zapojil prapor mudžahedínů z islámských zemí. „Bosna je skutečnou kolébkou války mezi Západem a islámem,“ tvrdí někdejší saúdský bojovník Aimen Daen. „V Afghánistánu v 80. letech jsme byli ještě na stejné straně. Tady už to bylo jinak,“ vylíčil britským novinářům. První ozbrojené střety se podle něj odehrály v roce 1993, kdy britské jednotky začleněné do sil OSN v Bosně bojovaly v oblasti u vesnice Guča Gora s praporem mudžahedínů. |
Magazínu VICE News řekla, že neschopnost státu frustruje i samotné Bosňany - samozřejmě s výjimkou těch, kteří na ní sami profitují. Proti rozmachu islámských radikálů se v prosinci důrazně postavilo 37 vysoce postavených bosenských Muslimů včetně velkého muftího Huseina Kavazoviće.
O dva měsíce později Islámský stát na videu vyzval své stoupence, aby klerikovi podřízli hrdlo. Od té doby žije pod policejní ochranou.
Bosna a Hercegovina poskytuje islámským radikálům útočiště, kde se snadno schovají, kdykoli je potřeba. Stát s více než milionem muslimů se dodnes plně nevzpamatoval z občanské války v 90. letech. Etnické konflikty vedly k vzniku křehké federace a autonomních území, kam státní policie nesmí vkročit bez svolení nezávislých úřadů.
Kombinace byrokratických koleček a mnohdy podplacených úředníků vede k tomu, že se o blížící se policejní hlídce zločinci včas dozvědí. Země je přitom díky svému kulturnímu dědictví turisticky atraktivní a její vláda se netají ambicemi zařadit se mezi vyspělé evropské státy. Letos v únoru podala oficiální přihlášku do Evropské unie (více se dočtete zde).
Bosna poslouží jako brána do Schengenu, spoléhají teroristé
Sousední Chorvatsko už členem EU je a výhledově by se o něj měl rozšířit i schengenský prostor bez kontrol na vnitřních hranicích. Právě na to podle německých novinářů někteří islamisté v Bosně čekají - mohlo by to být jedním z hlavních důvodů, proč zprávy o vlajkách Islámského státu přicházejí právě z okolí příhraničních měst jako Bužim či Velika Kladuša.
Do Chorvatska odtud vedou zapomenuté štěrkové cesty s prorezlými závorami, které už dlouhá léta nikdo nehlídá. Salafisté kolem nich skupují pozemky, údajně díky štědrým dotacím z Kataru určeným na šíření islámského fundamentalismu.
Pokud by se jejich touhy v příštích letech naplnily, ani ne 100 kilometrů od populárních chorvatských pláží by podle bosenského politologa Vlado Azinoviće mohla vzniknout klíčová pevnost islámských teroristů.
