Dětem v Orlických horách hrozí, že budou muset i za základním vzděláním dojíždět desítky kilometrů daleko. V pohraničí v současnosti slouží jen tři devítileté základní školy: v Rokytnici, Dobřanech a Deštném. Další jsou až pod horami, například ve Skuhrově nebo Javornici. V ostatních obcích Orlických hor už zbyly jen malotřídky, kde mohou žáci absolvovat pouze první stupeň.
Za problémy může nedostatek dětí. Ten před pěti lety dostal do problémů například školu v Olešnici v Orlických horách. Kvůli nedostatku peněz na provoz skončila v insolvenci a děti musely přejít pod školu v Deštném. Teprve v roce 2013 se podařilo provoz obnovit, i když tamních pět ročníků se vyučuje pouze ve dvou třídách, tedy v režimu málotřídní školy.
Kvůli nedostatku dětí musela v minulosti formálně skončit i škola v Orlickém Záhoří, která se papírově sloučila s deštenskou. Spojení však trvalo jen rok.
„V té době pro nás bylo výhodné, aby se obě školy spojily. Jenže pak se vyhláška změnila a nám z rozpočtového určení daní zmizelo 700 tisíc korun, takže jsme to vrátili zpátky. Od té doby si školu zřizujeme sami jako jednotřídní malotřídku. Když nechcete posílat děti dojíždět, je to nejjednodušší a nejlevnější způsob, jak jim školu poskytnout,“ vysvětlil starosta Orlického Záhoří Vojtěch Špinler.
Do vážných problémů se teď dostala i Základní škola v Deštném v Orlických horách. Obec proto zvažuje zrušení druhého stupně. Škola se dlouhodobě potýká s nedostatkem žáků a z obecního rozpočtu na dofinancování jejího provozu ročně putuje 2,6 milionu korun. Další peníze jdou do oprav a investic. Znamená to zhruba čtvrtinu rozpočtu Deštného.
„Škola je dlouhodobě podlimitní. Přemýšleli jsme o redukci na první stupeň a mateřskou školu,“ potvrdila starostka Alena Křížová.
Uzavření druhého stupně by pro některé rodiče znamenalo velký problém. Děti by musely jezdit do 12 kilometrů vzdáleného Skuhrova, do Dobrušky nebo Rokytnice. Nejbližší škola v Dobřanech, která je však soukromá, je totiž zcela zaplněná a zájemce musí dokonce odmítat.
„Jsem matka samoživitelka a vůbec si to neumím představit. Bylo by to hodně náročné, a to i finančně,“ řekla Šárka Brázdová, která má dítě ve třetí třídě.
První stupeň je už teď malotřídní
Školu v Deštném navštěvuje 70 dětí, dalších 25 chodí do zdejší školky. Ve školních třídách je průměrně deset žáků, na prvním stupni jsou pouze tři třídy: druhý a třetí ročník je spojený, stejně tak čtvrtý a pátý.
Situaci na druhém stupni ovlivňují žáci z okolních obcí Uhřínovova, části Sedloňova, Kounova a především Orlického Záhoří. Právě obec za hřebenem hor by na redukci deštenské školy tratila nejvíce.
„Pro nás je nejblíž. Pokud by se ji nepodařilo udržet, nejspíš bychom museli oslovit Rokytnici vzdálenou 30 kilometrů, dnes tam ze Záhoří nikdo nechodí. Museli bychom s krajem jednat o zavedení autobusových linek, zkusit prosadit třeba autobus přes Mezivrší,“ popsal starosta Vojtěch Špinler.
Podle něj mohou za problémy částečně i rodiče, kteří vozí své děti do jiných škol. Vedou je k tomu jiné metody výuky nebo výhodná logistika, neboť děti do nich dovážejí cestou do práce.
Podle ředitele Michala Dusílka je počet žáků v Deštném dlouhodobě stabilní a v příštích pěti letech by se neměl výrazně měnit. Naději přináší změna financování regionálního školství, která by měla pomoci právě malým obcím. Místo financování na žáka by se nově měly proplácet odučené hodiny.
„Zatím nevíme, jak to bude vycházet v číslech. Změna má přijít od roku 2018, do té doby bychom potřebovali přežít. Věříme, že se situace zlepší, proto zatím bojujeme za zachování druhého stupně,“ upozornil ředitel. Ten soustavně pokračuje v hledání úspor. Škola slučuje hodiny a kromě toho nabízí ubytování či stravování pro školy v přírodě nebo na lyžařském výcviku. Z toho je však zisk minimální.
„Z pedagogického hlediska je menší počet dětí výhodnější, protože se jim můžete více věnovat a dříve podchytit případné problémy,“ dodal Dusílek.
Deštné oslovilo okolní obce, aby mu pomohly školu financovat, zatím však nepadlo konkrétní číslo. Na jedno dítě připadá roční ztráta zhruba 27 tisíc korun, jenže na příspěvek v takové výši může obec zapomenout.
„Byli bychom ochotni přispět stejnou částkou, jakou posíláme do Dobřan. Tedy čtyři tisíce na žáka, což bude zřejmě málo,“ uvedla starostka Sedloňova Hana Ježková.
O osudu školy chce zastupitelstvo v Deštném rozhodnout na začátku května. Její ředitel Michal Dusílek stál před lety v čele zkrachovalé školy v Olešnici. Krátce před jejím koncem musel své křeslo opustit.
