Do kategorie zabrzděných projektů může patřit velkolepý plán hradecké radnice na proměnu zanedbaného území kolem bývalé koželužny v Kuklenách na relaxační zónu známou pod názvem Malý Labský náhon. Nedávné ocenění za urbanistický projekt roku výrazně kazí válka o oprýskaný činžák na Pražské třídě v těsném sousedství industriálního areálu koželužny.
Na místě domu z první poloviny 19. století město plánovalo postavit parkoviště. Jenže to údajně zapomnělo sdělit majiteli domu Pavlu Kalinovi.
„Nabídku koupit si ten činžák jsem dostal v roce 2014. Stalo se, chtěl jsem v něm udělat malometrážní byty, pronajímat je a mít z toho dobrý důchod. Pak jsem ale zjistil, co je s celým areálem v plánu. Abych byl slušný a seriózní, říkal jsem si, že to nabídnu městu, když už naši nemovitost zapomněl vykoupit útvar majetku,“ popisuje případ Kalina.
Z korespondence s městem, která začala 31. března 2015 a Kalina ji pečlivě eviduje, vyplývá, že obě strany jednaly o směně za jinou nemovitost. Komunikace trvala řadu měsíců, majitel činžáku si vybral dům v Mánesově ulici, který má město ve spoluvlastnictví, avšak když už se dohoda blížila k úspěšnému konci, radnice svou nabídku stáhla a Kalinovi nabídla jiné objekty.
Ten je však po předchozí zkušenosti i po stížnosti primátorovi na „nulovou komunikaci ze strany útvaru náměstka primátora pro oblast správy majetku“ odmítl a tím odstartoval skutečnou válku včetně soudního sporu.
Nedohodneme se? Tak pryč z naší cesty
Jako první přišel zákaz používání vjezdu do dvora. Objekt koželužny byl zkolaudován před 140 lety s jediným přístupem pro auta, který zároveň slouží jako jediný vjezd k činžáku.
Město prý začalo aktivně spolupracovat, až když si Kalina chtěl nechat vypracovat statický posudek. Zároveň však trvalo na tom, že expertizu zpracuje odborník najatý Hradcem. Další podmínkou byla smlouva, do které by vlastník domu neměl možnost nahlédnout.
„Lze se domnívat, že chtěli udělat statický posudek a na jeho základě mi ten dům zbourat. Potom bych se mohl bránit už jen velmi těžko. Myslel jsem si, že město je seriózní hráč, ale oni se chovají jako pokoutní gangsteři. Přemýšlejí chytře, nejsou hloupí, ale já také ne,“ říká Kalina.
„Jednání s panem Kalinou nebudu hodnotit. Zkrátka jsme se dohadovali o domluvě, ale naše představy se nakonec nesjednotily. To je ale docela běžná věc a není v tom žádný problém. Zákaz používání vjezdu zcela rozhodně není žádnou odvetou,“ rezolutně prohlašuje náměstkyně primátora Romana Lišková, podle které vlastník přístup ke svému činžáku má. Podle Kaliny však nejde o vjezd.
„Někomu ten pozemek patří a ten má potom právo s ním disponovat. Je potřeba buď se dohodnout, nebo přizpůsobit dané věci,“ upozorňuje nekompromisně Lišková.
Kalina má za sebou válečnou zkušenost v mírových misích za bosenského konfliktu pod anglickou divizí NATO, a tak spor s městem považuje za svou další bitvu proti údajnému bezpráví.
„Paní náměstkyně nám svým odmítavým postojem jak k možné směně, tak k součinnosti při užívání nemovitosti na Pražské 111 de fakto za město Hradec Králové vyhlásila válku. My jsme zvedli rukavici a účinně se budeme bránit,“ napsal majitel činžáku náměstku Jindřichu Vedlichovi v zatím posledním dopise.
Revitalizaci Malého Labského náhona, která nedávno začala demolicí staré koželužny, možná nakonec „přežije“ i činžák. Na jeho místě je sice zakreslené budoucí parkoviště, avšak město začíná připouštět, že dům kvůli ostrému sporu zůstane stát.
„Mám informace, že k našemu záměru ten dům není potřeba,“ říká náměstkyně Lišková.
I kdyby to měla být nabídka ke smíru, Kalina ji nepřijímá. Říká, že činžák na okraji budoucího náměstí je sice příjemným bonusem, ale údajná nečinnost města i aktuální soud o vjezd jej utvrzují, že boj je správnou cestou.
„Nehodlám být označován za spekulanta. Udělal jsem vše pro to, aby tam ten barák nebyl, a už skutečně nevím, co bych měl udělat víc. Ano, mohl bych ho městu darovat, ale to kvůli tomu jednání prostě nemůžu,“ zdůrazňuje Kalina, jenž svůj činžák chce zrekonstruovat. Významnou překážkou sice může být zakázaný vjezd, avšak i to má podle rozhněvaného majitele řešení.
„Pokud se nedohodneme, případně prohrajeme soudní spor a město nám zamezí, abychom se mohli o nemovitost řádně starat, bude uprostřed náměstí stát torzo domu jako memento. Já si myslím, že celou záležitost vyřeší až nové volby, kdy se vymění současná dosluhující garnitura, která se stará už jen o své a je jí úplně jedno, jestli po nich zůstanou rozoraná pole,“ dodává vlastník činžáku.
