Stavba rozhleden v českopolském pohraničí tak začíná připomínat frašku. Přestože se po loňském nezdaru předkladatelé snažili odstranit i ty nejmenší chyby, ministerstvo pro místní rozvoj jej údajně kvůli dvěma administrativním nedostatkům nakonec vyškrtlo.
I když se to přihodilo již podruhé, Hřebenovka hodlá až o 80milionovou eurodotaci bojovat i v roce 2017. Avšak ve hře je rovněž přehodnocení celého programu a seškrtání některých výdajů.
„Je zhruba šestinásobný převis žádostí nad prostředky, které mohou být uvolněny. Při posuzování jednotlivých žádostí se také uplatňuje naprosto striktní a přísná administrativní náročnost. U nás se zapojilo 18 partnerů, dělá to asi 200 příloh, ve dvou z nich se vyskytly drobné nedostatky, které nakonec vedly k neschválení. Aby každý partner do puntíku dodržel všechny podmínky, je neskutečně obtížné,“ odůvodnil neúspěch Jaroslav Štefek, sekretář euroregionu Glacensis, který projekt koordinoval.
Podle Štefka je pravděpodobnější varianta, že Hřebenovka zkusí o dotaci zažádat i příští rok ve stejné podobě: „Kdybychom seškrtali některé investice, projekt by se musel velmi výrazně přehodnotit. Teď již víme, kde byl problém, a tak jej můžeme relativně jednoduše a rychle vyřešit.“
Převážně v Orlických horách a v Kladském pomezí mělo vyrůst nejen 11 nových rozhleden, ale i infocentra nebo most přes Divokou Orlici v Neratově (více o projektu čtěte zde). Hlavním záměrem je vytvoření dálkové hřebenové trasy mezi Sněžkou a Pradědem, jež by navazovala na česko-saskou trasu.
„Uvidíme, jestli se Hřebenovka ještě pokusí získat dotaci. Náš most pro cyklisty a pěší vychází asi na 1,5 milionu korun a jestli projekt skončí, určitě budeme možnost dotace hledat dál, protože pro Neratov je otevření z polské strany stěžejní. Jsem ale každopádně pro, abychom to ještě zkusili. Žádostí je však hodně, ale uvolněných prostředků zoufale málo a naše ministerstva jsou kvůli tomu pod tlakem. Připomínky, kvůli nimž to neprošlo, jsou určitě napravitelné a vyplatilo by se to, i kdybychom měli žádat pětkrát za sebou,“ říká marketingový manažer Sdružení Neratov Antonín Nekvinda.
Podmínky zpřísnily zbytečné stavby
Podle některých kritiků Hřebenovka doplatila na nedávné stavby (euro)rozhleden bez valného rozhledu a vzápětí i celkem logické zpřísnění podmínek Evropské unie (o často nesmyslných rozhlednách čtěte zde).
Nové vyhlídkové věže mají vzniknout po celé délce Orlických hor, asi dvě třetiny z nich v Polsku - v Kladském pomezí. Na české straně by měly být na Velké Deštné, v Olešnici, Novém Hrádku a ve Vysoké Srbské na Broumovsku.
Plánované rozhledny
Turistická infocentra
Hranice
|
Třeba na Velké Deštné má věž nahradit provizorní sedmimetrovou dřevěnou, která za asistence horské služby v září roku 2010 spadla. Deštenské zastupitelstvo nejspíš už v lednu rozhodne, zda se projektu zúčastní, anebo se pokusí věž asi za 4,1 milionu korun postavit z jiných zdrojů.
„Musíme si to nechat projít hlavou. Byli bychom rádi, kdyby program pokračoval, ale jednou z variant je také stavět buď za peníze z vlastních zdrojů, nebo z nějaké sbírky,“ uvádí starostka Alena Křížová.
Stejné dilema řeší starosta Nového Hrádku Zdeněk Drašnar. Rovněž on věří, že rozhledna na vrchu Šibeník nakonec bude. A navíc i originální, protože jejím základem má být třicetimetrový stožár někdejší větrné elektrárny, která již dosloužila.
„Mrzí mne, že minimálně rok budeme muset čekat, aniž bychom věděli, zda je ten projekt životaschopný, anebo ho ministerstvo zhodnotí opačně. Nevíme, jestli má šanci, ale to je asi normální. Ta byrokracie je šílená, jednou nás ty papíry zavalí,“ stěžuje si Drašnar.
I on přemýšlí nad možností, že projekt Hřebenovka padne a že Nový Hrádek zvolí alternativu stavby rozhledny s venkovním točitým schodištěm ze svého: „V tom případě bychom museli přepracovat projekt a vynechat infocentrum z bývalé trafostanice. Bez dotace bychom desetimilionovou investici určitě nezvládli. To bychom mohli předělat pouze větrnou elektrárnu s náklady mezi jedním a půl až dvěma miliony korun. Rok ale ještě určitě vydržíme, protože projekt Hřebenovka má opravdu smysl.“
Přestože rozhledna ve Vysoké Srbské by měla stát „jen“ kolem 1,6 milionu, bez projektu Hřebenovka by zcela určitě nikdy nevznikla. „Ve své hlavě ji stavím už deset let, původně měla stát jako jedna z prvních. Je však úplně vyloučeno, že bychom její stavbu platili ze svého,“ zdůrazňuje starosta Jožka Klučka a dodává skepticky: „Abych řekl pravdu, rozhledně uvěřím až v okamžiku, kdy se hrábne do země.“
2. února 2016 |
