Hledači nové minerální vody dávají Náchodským zatím nadějné vyhlídky. Poslední čerpací zkouška skončila odběrem vzorků ze čtyř průzkumných vrtů, kam přitékala voda z hloubky od padesáti do sta metrů.
Teď se mezi osiřelými vrty po louce s loužemi prohání jen vítr, vrtná souprava se vrátí nejdřív v dubnu. A teprve za víc než půl roku bude mít radnice jasno, zda získá vlastní vodu náhradou za uzavřený prameník.
„Už máme hotové analýzy. Voda z vrtů je pořád minerální s vysokým obsahem oxidu uhličitého a má stálé chemické složení. Výsledky dvoudenních zkoušek po dokončení vrtů z konce loňského roku jsou velmi obdobné výsledkům zkoušek po dvoutýdenním čerpání. Je to příjemná informace, že jsme třeba nenavrtali nějakou kapsu, která se odčerpá a pak se typ vody změní. Je to nadějné, můžeme pokračovat,“ uvedl hydrogeolog Libor Michele, který má na starosti hydrogeologický dozor.
Objevená voda je kyselka, má vyšší množství oxidu uhličitého a vyšší mineralizaci (psali jsme zde). Kvalitou je mezi slavnou Idou, kterou lidé ještě před půldruhým rokem pili z prameníku při soukromém chátrajícím lázeňském areálu, a více mineralizovanou vodou z pramene Hedva, jenž je na druhé straně řeky.
Hydrogeolog dokončí zhodnocení první etapy geologického průzkumu a město předloží zprávu ministerstvu zdravotnictví. Podle různých měření, situace horninového složení ve vrtech i podle doporučení státních úředníků se budou navrhovat dva jímací vrty.
Vrtná souprava se tak objeví v Bělovsi asi v dubnu nebo květnu. Pak následuje tříměsíční čerpací zkouška, v jejímž závěru se provede komplexní analýza vody. Vyhodnocení potrvá asi šest týdnů.
Teprve pak bude možné stanovit, zda má voda léčivé vlastnosti. Pak ji stát může osvědčit jako přírodní léčivý zdroj nebo jako zdroj přírodní minerální vody. Náchodští se pustili do hledání vlastní vody loni, přesně dvacet let od zániku lázní. Jejich budovy i pozemky jsou v soukromých rukou a chátrají, stejně tak i stáčírna. Soukromník vlastní i pozemky, na nichž se nacházejí vrty v majetku státu. Město, které si drží dosud lázeňský status, už dříve vzdalo nákup lázní i nápady na stavbu nového komplexu.
Lidé si provizorně chodili čepovat Idu vytékající do řeky, ale před pěti lety město alespoň zprovoznilo prameník v kapličce. Vzalo si ho do výpůjčky od Běloveských lázní a opravilo ho i s bezplatnou pomocí řemeslníků, od předloňského září je však zavřený. Lidé tam čepovali vodu bez patřičného odlučování arzenu (o rezignaci místostarosty čtěte zde). Ministerstvo zdravotnictví opakovaně urgovalo, že radnice má dát věc do pořádku (o nepovoleném pítku čtěte zde), a loni dalo radnici stotisícovou pokutu, proti které se město brání pomocí rozkladu.
Žádná velkovýčepna
Pokud Náchod získá vodu, povede ji potrubím asi 300 metrů ke zbytkům Malých lázní za Kauflandem. Zatím je to jen zpustlé místo s vybydleným velkým domem a zatlučenými okny, ale na dohled je vstupní objekt Běloveského pevnostního skanzenu v pěchotním srubu N-S 84 „Voda“, dětské dopravní hřiště i kopce Dobrošova.
V Malých lázních přibyde věžička, výstavní prostory i kolonáda s prameníkem.
Radnice už dává Malým lázním přesnější obrysy. Náchodští na ně získali téměř 18 milionů korun z dotace na česko-polský projekt Aqua Mineralis Glacensis. Celkem vyjdou na 20 milionů, největší položkou bude přestavba domu a nový prameník s kolonádou a balneoprvky, dále vzniknou webové stránky, výstavní prostory v revitalizovaných Malých lázních či infotabule.
Už v bývalém prameníku se však projevily některé problémy. Lidé tam jezdili i z širokého okolí pro minerálku, protože byla zdarma, hádali se ve frontách a na úzkých cestách byla potíž s parkováním. Silnější provoz se nelíbil ani usedlíkům.
Výhrady ohledně dopravy kolem nového prameníku se ozývají už teď ještě před stavbou. Radní prosazují jedno menší parkoviště v ulici U Zbrojnice, což bude na dosah Malým lázním, a velké parkoviště v ulici Kapitána Jaroše u dopravního hřiště, odkud případné zájemce dovede k Malým lázním chodník.
„U Malých lázní jde o parkoviště pro vozíčkáře, hendikepované, matky s dětmi a podobně. Nechceme tam stavět velkokapacitní parkoviště, aby nenarostla doprava v ulici U Zbrojnice, protože tam se to nevejde a je třeba brát ohled na starousedlíky. Dnes se bavíme o deseti až dvaceti parkovacích místech, což ještě není definitivní a lze to upravit v rámci projektu,“ řekl místostarosta Jan Čtvrtečka.
Parkování pro dvacet aut se však nezamlouvá opozici. Kritizuje i to, že radní vážně uvažují o stržení prvorepublikové vily Komenského a jejím znovuvybudování, raději by dali přednost rekonstrukci původního domu. „Náš zájem je, aby si místo zachovalo nějaké své kouzlo, intimitu. Projekt podporujeme, ale jde o to, jak to bude konkrétně vypadat, aby se duch místa úplně nezničil, aby to byl komornější prameník, nikoli velkovýčepna,“ míní opoziční zastupitel Michal Kudrnáč.
