K přechodu na ZŠ nelze děti nutit, Pepík zůstane ve speciální škole

Případ chlapce, kterého ministerská vyhláška nutí k návratu ze speciální školy zpět na školu základní, bude mít šťastný konec. Alespoň pro Pepíka. Ukázalo se, že nelze rodiče k přeřazení dítěte donutit. Základní škola, kam chlapec už dříve chodil, se ale ohradila proti prohlášení matky o údajné šikaně.

Chlapec by si podle matky při návratu na běžnou ZŠ mohl sáhnout na život. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Lenka Rochlová protestovala proti nařízení, které nutilo jejího syna s podprůměrným intelektem k přestupu z královéhradecké speciální na běžnou základní školu. Chce dítě nechat, kde je, protože to vyřešilo chlapcovy psychické problémy. (více o případu čtěte také zde)

"Nechci ho znovu ničit a posílat ho zpátky na základní školu, bojím se, že by si mohl sáhnout na život," říká Lenka Rochlová, jejíž syn běžné učivo nestíhal, trpěl neurózou a přestal komunikovat s okolím.

Navíc prohlásila, že na ZŠ Habrmanova děti chlapce šikanovaly a posmívaly se mu, že má otce Roma.

Rodiče nelze nutit, praví zákon

Podle novely vyhlášky, která začala platit letos v září, mají děti bez zdravotního postižení přestoupit z praktických (dříve zvláštních) do základních škol.
Školský zákon ale pamatuje i na rodiče. Pokud zákonní zástupci žáka nepodepíší souhlas ani sami nepožádají o přestup, dítě násilně přesunout zpátky na základní školu nikdo nemůže. "Zákon je vyšší právní norma než vyhláška," říká Arnošt Vítek z krajského úřadu.
To potvrzuje ředitelka odboru speciálního vzdělávání na ministerstvu školství Renata Ježková: "Zákonným zástupcům žáků bez zdravotního postižení, kteří byli zařazeni do školy před účinností vyhlášky, by měli ředitelé dotčených škol nabídnout přestup jejich dítěte do ´běžné´ základní školy. Pokud však zákonný zástupce žáka o přestup nepožádá, respektive nedá k návrhu na přestup souhlas, je nutno těmto žákům umožnit vzdělávání podle dosavadního způsobu."

Proti tomu se ale ohradil ředitel Jiří Šimek: "Není to pravda. Pepíkova třídní učitelka říká, že mu spolužáci neubližovali, tolerovali jeho chování a naopak mu pomáhali. Neprojevoval se prý jako stresované dítě. Na začátku první třídy se mu nechtělo dodržovat daná pravidla a často je porušoval, v průběhu prvního pololetí se jeho chování zlepšovalo a ve druhé třídě bylo dobré."

Měření intelektu zavelelo k návratu

Podle třídní učitelky byl hoch velmi slabý a na výuku se soustředil jen krátkou dobu. Učil se podle individuálního plánu a při práci u něj učitelka seděla a pomáhala mu, protože samostatně práci nezvládal.

Pracovníci pedagogicko-psychologické poradny mu tehdy naměřili hraniční až podprůměrný intelekt, ale letošní vyšetření ukázalo, že už má rozumové schopnosti nad hranicí lehkého mentálního postižení. Právě proto by se měl podle nové vyhlášky vrátit.

To však matka odmítla. Ředitel Speciálních škol v Hradci Králové Pavel Svoboda dokonce její dopis poslal ombudsmanovi, protože prý přesně vystihla to, co hrozí dalším stovkám nebo tisícům dětí.

Sám Svoboda už oslovil tři hradecké základní školy, ale žádná nechtěla desetiletého žáka přijmout s odůvodněním, že buď nemají místo, nebo dostatek speciálních pedagogů.

"Jsem sice nakloněna inkluzivnímu vzdělávání, děti by měly mít stejné podmínky, ale musí se zavádět postupně. Není možné vracet žáka po několika letech, když je rozdíl ve znalostech příliš velký a dítě už je zvyklé na jiný systém i kolektiv. Pro dítě je to příliš stresující," míní ředitelka hradecké základní školy Josefa Gočára Jitka Kičmerová.