RECENZE: Nové album Terne Čhave strhne naléhavostí

Hradecká kapela Terne Čhave vydala po sedmi letech album Bo me som Rom. Nemá už industriální nádech jako to předešlé, zato je k uvěření.

Hradecká kapela Terne Čhave nahrávala nové album Bo me som Rom (16.4.2015). | foto: Archiv kapely

Kolik pišišvorů se v pop music snaží prodat láskyplná vyznání, ale jen jednomu z milionu uvěříte i ta nejobnošenější slova a ani vás nenapadne přemýšlet o banalitě, podbízení a kýči.

Je to dar, jenž usvědčuje všechny snaživé kalkulace. Takhle bylo požehnaně dáno i hradecké kapele Terne Čhave, která po sedmi letech vydala čtvrté album Bo me som Rom. Pokřtila ho na konci dubna ve studiu Divadla Drak.

V předchozí veleúspěšné desce More, Love! mají muzikanti svého vlastního „Seržanta Peppera“. Kapelník a skladatel Gejza Bendig intuitivně cítil, že jakákoliv snaha o More, Love! 2 by uvízla ve stojatých vodách opakování.

Současná kolekce sice nemá rafinovanou „industriální“ produkci Jiřího Vyšohlída z I. R. A. Chicago Mad House, spíše je spontánní zprávou o nové chuti opět hrát jako o život.

Černobílý poměr se ustálil na 4:3, přibyli saxofonista a trumpetista, bicí jsou stále v přesných rukou Libora Friedla. Písničky se chvilkovým návratem textaře a zpěváka Romana Horvátha vrátily blíž k cikánské tradici, ale než přemýšlet, jestli jde více o ska, latinu, gypsy punk, funky blues, soul reggae, nebo klezmer jazz punk, lepší je poslouchat, a s českými texty na www.ternechave.com po ruce.

Bo me som Rom

Terne Čhave

Hitem může být titulní Protože jsem Rom s balkánským refrénem a rapovou vsuvkou, chytlavý ska punk Budapešť i valivě rocková Love. Bendigův cit pro silné melodie i aranže s houslemi, vícehlasy i hip hopem je nevyčerpatelný, tentokrát však přidal i na věcné naléhavosti.

„Prošli jsme snad celý svět, chceme jen najít místo pro naše děti,“ zpívá v závěrečné Svetoha džas s výrazem prosebnějším než u černých mistrů soulu. A když všichni spustí v Ukrajině „ja nět tvoj sluga“, slyšíme východní gospel z té správné strany.