Sousoší Smečka před společenským centrem Uffo v Trutnově.

Sousoší Smečka před společenským centrem Uffo v Trutnově. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Nejkurióznějším dílem v hradeckém kraji je smečka „gepardů“ v Trutnově

  • 3
V celostátním kole ankety o nejkurióznější sochu bude hradecký kraj reprezentovat smečka šelem, která se prochází před trutnovským společenským centrem Uffo. Autor sice stvořil "zvířata", ale místní lidé mají bronzové plastiky pokryté skořápkami z vlašských ořechů za "gepardy".

Královéhradecká redakce MF DNES a iDNES.cz nominovala do regionálního kola ankety sedm děl, z nichž mohli čtenáři volit dvě. Hlasování skončilo v poledne a za hradecký kraj postupuje sousoší s názvem Smečka od akademického sochaře Michala Gabriela.

Výsledky ankety najdete zde

"Jsem rád, a to z nejprostšího důvodu, že žijí mezi lidmi," reagoval na vítězství autor sedmi bronzových plastik. Jeho dílu dali čtenáři 248 z téměř tisícovky hlasů. 

Sousoší Smečka před trutnovským společenským centrem Uffo.

Metr vysoká zvířata se prochází před společenským centrem Uffo v Trutnově od srpna 2010. Smečce bronzových šelem nikdo neřekne jinak než gepardi, ale podle autora je vše trochu jinak.

"Nejsou to gepardi, ale představa divokých zvířat. Každé z nich je složené z několika kočkovitých šelem, z jaguára, pumy, levharta, aby vznikl pocit zvířete a svobody," vysvětluje Gabriel, který učí na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně. Jediné, co mají plastiky společného se skutečnými gepardy, je podle něj to, že tvoří smečku.

"Jsou pokryté strukturou, kterou tvoří skořápky vlašských ořechů, a zajímavé je, že působí víc realisticky než původní modely. Možná je to tím, že si každý může do prázdných míst doskládat vlastní představu. Funguje to velmi silně i na zvířata, kteří na siluety reagují," říká autor.

Na druhém místě skončil pohádkový drak

Dvoumetrová kovová plastika draka v Jičíně.

Za sousoším Smečka se umístil s 218 hlasy dvoumetrový drak v Jičíně. Kovová plastika od uměleckého kováře Jiřího Kmoška z turnovské střední školy přezdívané Šperkárna měla původně stát u Valdické brány, zvedla se však vlna nevole a radnice dlouho hledala jiné vhodné místo.

Nakonec draka umístila na konec pěší zóny na Husově třídě směřující k Žižkovu náměstí. Dvoumetrový drak, jakého vyhnal z Jičína loupežník Rumcajs, tam přistál v roce 2010 a stal se jedním ze symbolů festivalu Jičín - město pohádky.

Plastika v Hradci je "hnusná", vyslechl si autor

Plastika Jízda na červenou v Hradci Králové.

 Autor díla s názvem Jízda na červenou je umělecký kovář Tomáš Misík z Hradce Králové. Když v roce 2010 svou působivou kovovou plastiku instaloval, musel si vyslechnout poznámku snad elektrikáře, snad zedníka, který aniž tušil, že mluví s autorem, politoval údajného kolegu: "Taky někdy musíte dělat hnusný věci, co?"

Dílo znázorňuje muže a ženu jedoucích po zábradlí dolů. V noci svítí. Plastika má humor, zkratku i erotiku, což je pro Misíkova díla charakteristické. Jízda s pracovním názvem "Červený záda" je zatím jeho jedinou sochou ve veřejném prostoru. A čtenáři iDNES.cz ji považují za třetí nejkurióznější v kraji.

Vydra Eliška vypadá jako surikata a je evidována jako lachtan

Podle vznikajícího soupisu uměleckých děl hradeckého magistrátu jsou v Hradci Králové hned dvě sochy tuleňů. Ve skutečnosti je však jedna z nich vydra a druhá lachtan.

Plastika vydry Elišky v Hradci Králové.

Vydra Eliška pod vzdušným altánem v hradeckém parčíku u Adalbertina je z bronzu a po stisku šlapky jí z tlamy vytéká voda. Navíc panáčkuje, takže mnohým připomíná surikatu, na webových stránkách města je ale zapsána pod číslem 23 coby tuleň.

Lachtan skončil na suchu

Socha lachtana na Moravském Předměstí v Hradci Králové.

Jako tuleně eviduje město i sochu lachtana na hradeckém Moravském Předměstí. Že jde o lachtana, napovídají nejen ušní boltce, které opravdový tuleň nemá, ale i znalost místních, kteří se odjakživa scházejí "u lachtana".

Socha byla původně odhalena v roce 1976 uprostřed dětského brouzdaliště. Když před pár lety brouzdaliště přestavěli na mlhoviště, skončil lachtan "na suchu", uprostřed travnaté louky.

O sochu Gotwalda nikdo neměl zájem

Socha Klementa Gottwalda v Hradci Králové - Ruseku

Znovuodhalení se dočkala socha Klementa Gottwalda v Hradci Králové. Hradecká radnice ji do depozitáře schovala v roce 1990, kde vydržela jedenáct let. Až v roce 2001 dostal Gottwalda darem Východočeský klub přátel vojenské techniky. Město zkoušelo sochu prodat hnutím, ta však o slitinu bronzu neměla zájem.

 Tři a půl metru vysoká socha prvního dělnického prezidenta tak už 12 let shlíží na Hradec Králové od bývalého radiolokačního stanoviště u Ruseka poblíž letiště. Hned vedle Gottwalda stojí komunistické sousoší revolucionáře s puškou a děvy s vlajícím praporem, srpem a kladivem.

Pět kluků z Rychnova, "co spolu chodí"

V Rychnově nad Kněžnou odhalili sousoší kamarádů z románu Bylo nás pět. Hrdinové zdejšího rodáka Karla Poláčka mají své sochy od června 2003 v rychnovské Panské ulici. Odhalili je během jubilejního desátého Poláčkova léta herci ze seriálu Bylo nás pět i s režisérem Karlem Smyczkem.

Rychnovské sousoší Bylo nás pět: zleva Pepek Zilvar, Čeněk Jirsák, Eda Kemlink,...

"Každý si odhalil svého kluka, čehož se zúčastnil pochopitelně i autor a tehdejší ředitel sochařské školy v Hořicích Michal Moravec," řekl iniciátor sousoší a organizátor divadelního festivalu Jan Tydlitát.

"Říkal jsem si, že když mohou mít v Ratibořicích sochu Babičky, tak proč by v Rychnově nemohlo být Poláčkových pět kluků," vysvětlil.

Finalisty ze všech krajů najdete ZDE