Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Po škole jde dívka do ulic. Fotí obyčejné lidi s nevšedními příběhy

  16:00aktualizováno  16:00
„Každý člověk má zajímavý příběh.“ Přesně s takovým heslem se vydává do ulic sedmnáctiletá Anna Stránská a fotí běžné obyvatele Hradce Králové, jejichž portréty a příběhy pak představuje v projektu Lidé HK.

Anna Stránská (na snímku) fotí běžné obyvatele Hradce Králové, jejichž portréty a příběhy pak představuje v projektu Lidé HK. | foto: Archiv Anny Stránské

Ve čtrnácti letech začala psát vlastní módní blog, kam denně nahrávala fotky toho, co měla zrovna na sobě. Nyní již sedmnáctiletá gymnazistka Anna Stránská stojí raději za fotoaparátem než před objektivem, proto od dubna vyráží se zrcadlovkou přes rameno do hradeckých ulic a fotí tam lidi, kteří ji zaujmou. „Zatím jsem nenarazila na nikoho, kdo by mě odbyl,“ říká drobná fotografka.

Fotografie Hradečáků a zejména příběhy, s nimiž se jí svěří, pak zveřejňuje na facebookové stránce Lidé HK inspirované slavnými Humans of New York. Stránku sleduje už téměř 3,5 tisíce lidí.

Fotogalerie

Jak jste přišla k nápadu začít fotit lidi v ulicích Hradce Králové?
Dlouho jsem sledovala stránky Humans of New York, a když mě kamarád Tomáš Hubka oslovil, jestli bychom nezkusili něco podobného v Hradci Králové, tak jsem se pro to nadchla.

Smyslem vaší stránky není fotit prvoplánově krásné lidi, ale spíš běžné, zato s příběhem. Je složité nacházet takhle zajímavé lidi?
Každý člověk má svůj příběh, složité je ho spíš přimět, aby nám ho pověděl. Je nutné tomu věnovat čas. I proto fotíme hlavně na pěší zóně a zastavujeme lidi, na nichž vidíme, že nespěchají a budou mít čas si s námi povídat.

Na to asi člověk nemůže být moc ostýchavý...
Myslím, že jsem nikdy nebyla stydlivá a uměla jsem komunikovat, takže pro mě není problém někoho jen tak oslovit.

Anna Stránská

Narodila se před 17 lety v Hradci Králové, kde nyní studuje třetí ročník Gymnázia J. K. Tyla. Jako čtrnáctiletá si založila módní blog (najdete ho zde), který má přes tisícovku pravidelných čtenářek. Věnuje se i focení lidí v ulicích Hradce Králové, pro Lidé HK fotí Hradečáky se zajímavými životními příběhy a názory, pro stránky CityMod zase s fotoaparátem v ruce hledá zajímavě oblečené lidi.

Anna Stránská fotí běžné obyvatele Hradce Králové, jejichž portréty a příběhy pak představuje v projektu Lidé HK.

Anna Stránská

A jak lidé reagují?
Většinou jsou hodně překvapení, že je zastaví někdo, kdo se o nich chce něco dozvědět a nenabízí reklamu. Zajímavé je, že nikomu nikdy nevadilo, že po něm chceme příběh, ale spíš třeba měli problém s fotografií. Většinou jsou ale pro, protože nám chtějí pomoct s projektem.

Reagují dobře i starší lidé, kteří jsou většinou podezíraví, především k moderním technologiím?
Často je odradí právě slovo Facebook, protože to znají jen jako špatnou věc. Rádi si ale povídají o svých zážitcích, takže jsme většinou byli úspěšní.

Setkali jste se s nějakou vyloženě negativní reakcí?
To zatím vůbec. Myslím, že občas jsou lidé takoví, že se ptají, co tím sledujeme, ale nikdo, kdo by nás vyloženě odbyl.

Když příběhy srovnáte, jaké převažují? Veselé, nebo smutné? Na jaký nejzajímavější příběh jste při focení narazila?
Asi nedokážu říct jen jeden. Zajímavé ale je, že jsme objevili hodně příběhů spojených se zvířaty. Dost lidí nám třeba prozradilo, že si vzali psa z útulku a podobně. Pak jsme úplnou náhodou narazili i na řadu lidí, kteří dělají ve volném čase různé akce pro mládež. Ono záleží, jak se zeptáme, jak ho k odpovědi nasměrujeme. Dost často se třeba ptáme na to, jaká nejlepší věc ho v životě potkala.

Začali jste v dubnu. Kolik lidí jste za tu dobu vyfotili?
Máme tam něco přes stovku portrétů.

Už jste stihli udělat i výstavu?
Pustili jsme se do toho nějak střemhlav, takže jsme měli v září výstavu v Café Na Kole a teď vystavujeme v Muzeu východních Čech. Mám z toho obrovskou radost.

Je to docela rychlost, jak to vzniklo?
Do kavárny Na Kole rádi chodíme a všimli jsme si, že tam mívají výstavy méně známých umělců, a také, že sledují náš projekt. V srpnu jsme se jich proto zeptali, jestli by neměli zájem, a oni souhlasili. Místo měli už v září, takže jsme koncem srpna dělali vernisáž. Měla jsem velkou radost, protože to byla moje úplně první výstava fotek. U výstavy v muzeu oslovilo zase muzeum nás. Projekt jsme tam trochu obměnili a ukazujeme v něm kontrasty mezi generacemi na různé sociální problémy. Tam jsme se už ptali cíleně na konkrétní otázky.

Zatím studujete gymnázium, chtěla byste se ale do budoucna focení věnovat víc a třeba se jím i živit? 
Hodně mě to baví, ale asi bych se tím nechtěla úplně živit, protože by se z toho pak stala rutina, která už by mě tak nebavila. A hlavně, já se nerada řídím nějakými zásadami.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.