Při létání ve wingsuit kombinéze se dopředná rychlost pohybuje od 140km/h do 170km/h při pádové rychlosti 60km/h až 120km/h.

Při létání ve wingsuit kombinéze se dopředná rychlost pohybuje od 140km/h do 170km/h při pádové rychlosti 60km/h až 120km/h.

Vyšetřování smrti skokana ze Sněžky je u konce, podcenil odraz

  • 90
Za loňskou smrt BASE jumpera Martina Trdly, který se pokoušel o nízký přelet nad úbočím Sněžky, může jeho chybné rozhodnutí. Ve chvíli, kdy zjistil, že sestupuje příliš rychle, měl ihned otevřít padák. Místo toho se pokusil o změnu směru.

Závěr vyšetřovací zprávy říká, že příčinou smrtelné nehody z loňského srpna bylo pokračování v letu. Jakmile Trdla po vyřešení prvnotních potíží zjistil, že nemá potřebnou výšku pro pokračování v plánované trajektorii, měl okamžitě aktivovat padák (více o nehodě čtěte zde).

První problémy se podle vyšetřovatelů objevily ještě před samotným skokem, který průkopník českého BASE jumpingu Martin Trdla uskutečnil z motorového závěsného kluzáku. Místo plánovaných dvou přeletů nad Sněžkou udělal stroj tři okruhy.

Martin Trdla

Basejumper Martin Trdla

Čtyřicetiletý Martin Trdla byl průkopníkem BASE jumpingu v Česku, extrémního sportu, při němž je účelem skočit většinou z pevného exitu (skála, mrakodrap...), letět vzduchem, dnes většinou se speciálním oděvem „wingsuit“, a pak přistát za pomocí padáku.

Trdla patřil k širší evropské špičce a překročil tisícovku BASE seskoků.

„Určit ideální místo výskoku bylo zřejmě složitější, než předpokládal. Parašutista nebyl z kluzáku schopen provést stejný odraz jako z pevného místa. A právě odraz mohl být pro zaujetí správné polohy těla pro následný klouzavý let klíčovým prvkem,“ píše se ve zprávě.

BASE jumpeři se většinou odrážejí z pevného bodu, například vrcholů hor nebo výškových budov. Motorový závěsný kluzák však neměl vhodné stupačky pro zaujetí pevného postoje.

Odraz ztížila i jeho nízká hmotnost. Podle zprávy mohlo navíc dojít ke kontaktu skokana s konstrukcí. Místo hladkého odrazu následovalo podle svědků několik salt, než se Trdlovi podařilo postoj stabilizovat.

„Pravděpodobně si ihned neuvědomil nezanedbatelnou ztrátu výšky, a proto pokračoval v klouzavém letu podle předem promyšleného plánu,“ stojí v závěrečné zprávě Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod.

To byla podle vyšetřovatelů kritická chyba. Jakmile si skokan uvědomil, že nemá dostatečnou výšku pro otevření padáku a doklouzání nad sráz Obřího dolu, rozhodl se pro únikový manévr nad severní svah Sněžky. V tu chvíli ale již bylo pozdě.

„Do příhodného místa nedoklouzal a ve snaze zachránit si život provedl aktivaci padáku, který se pravděpodobně otevřel těsně před nárazem těla do země,“ popisuje zpráva.

Náraz způsobil muži mnohočetná poranění, kterým na místě podlehl. Nepomohla ani rychlá pomoc Horské služby.

Podle závěrů vyšetřování provedl BASE jumper seskok z příliš malé výšky a neměl vybavení v souladu s platnými předpisy, čehož si byl plně vědom. Motorový kluzák neměl schválení k provádění výsadkových letů a seskok neschválila ani Správa Krkonošského národního parku, což v těchto místech vyžaduje zákon o ochraně přírody.