Hlavně v zemědělských areálech teď rostou nové bioplynové stanice jedna za druhou. Pro farmáře je to jistý příjem do budoucna, neboť jim stát výkupní ceny za elektřinu garantuje po dvacet let a po přestávce v loňském roce znovu od podzimu rozdává dotace, byť menší.
Bioplynové stanice* zařízení zpracovávající biomasu * působením mikroorganismů se odpady za určité teploty a bez přístupu vzduchu rozkládají * vzniká bioplyn, zbylý digestát slouží k hnojení * vzniklým teplem lze vytápět budovy, ohřívat vodu, případně kombinovat výrobu tepla a elektřiny * převažují zemědělské stanice, ale jsou i průmyslové a komunální |
"Zemědělské ceny kolísají, takže bioplynová stanice díky pravidelným platbám podnik stabilizuje. Výhodou je, že tím spotřebováváme hnůj od krav a nemusíme budovat místo na jeho ukládání, dále používáme senáž a kukuřici," popsal Pavel Adamů z firmy A-TAURUS, která má ve zkušebním provozu bioplynku o výkonu 400 kW ve Rtyni v Podkrkonoší.
Farmář na ni získal třetinovou dotaci, celkem stavba přišla na 53 milionů korun. Část vyrobené energie spotřebují přímo na farmě, přebytky prodávají do sítě. Stavba se obešla bez protestů.
Bude to stejné jako se slunečními elektrárnami?
Dotace na bioplyn však značně připomínají boom slunečních elektráren. Podle zemědělců z hor a podhůří by měl stát tuto podporu zarazit.
"Bioplynové stanice představují obdobu podpory fotovoltaických elektráren budovaných na zemědělské půdě, které obyvatelům přinesly především dražší elektřinu a narušenou krajinu. Podpora bioplynových stanic připadá v úvahu jen u těch, které zpracovávají komunální odpady," tvrdí Milan Boleslav ze Svazu marginálních oblastí, jenž sdružuje zemědělce z hor a podhůří.
Svaz spočítal, že zemědělské dotace na bioplyn jsou oproti těm průměrným na hektar až šestinásobně vyšší. Firmy totiž jednak získávají výhodnou výkupní cenu elektřiny a jednak jim stát dotuje i každý hektar osetý kukuřicí.
Rozvoj bioplynových stanicNejvětší boom zažil bioplyn loni a tento trend v Česku pokračuje. V Královéhradeckém kraji za dva roky získalo povolení od úřadů 52 stanic. Některé zůstaly na papíře kvůli penězům nebo protestům lidí, řada už funguje. Ve zkušebním provozu jsou třeba v Hlásce, v České Metuji nebo ve Rtyni. Česká republika podporuje bioplyn i další obnovitelné zdroje kvůli směrnici Evropské unie, podle níž má v roce 2020 třináct procent energie získávat z těchto zdrojů. Zákon o obnovitelných zdrojích však v březnu prezident vetoval. Podle České bioplynové asociace je v republice zatím 327 stanic. V kraji by mohlo přibýt ještě padesát dalších, hlavně při velkochovech skotu a prasat. Některé chovy však zanikají. |
I kritici dotací na bioplyn souhlasí, že stanice na rozdíl od větrníků nebo slunečních elektráren mají pro venkov svůj význam. Udrží tam pracovní místa a skomírající živočišnou výrobu. Umožní využívat pole, na nichž už se nepěstuje tolik plodin, a ochrání farmáře od výkyvů cen, například mléka.
Na Broumovsku sepsali dvě protichůdné petice
V Martínkovicích na Broumovsku zatím bioplynku nemají. Místní lidé v obavách ze zápachu a dopravy vloni sepsali petici, farmář kontroval druhou. Obecní úřad rozhodl, že s výstavbou nesouhlasí.
"Byli jsme se podívat v několika provozech po republice. Reference i zkušenosti lidí nebyly zas tak špatné, ale zdejší farma je poměrně problémová, proto jsme nesouhlasili," řekl martínkovický starosta Jaromír Jirka.
Farmář přesto chce bioplynovou stanici prosadit. "Cena mléka nestačí, abychom investovali do staveb. Bioplynka by nám pomohla udržet chov krav, jinak bychom museli skončit. Ať rozhodne stavební úřad," míní Zdeněk Kollert z Farmy Martínkovice.
Krajský úřad zrušil stavbu bioplynky na Českoskalicku
Ve Zlíči u České Skalice se lidé ohradili proti stavbě bioplynky kvůli obavám z hluku, zápachu i větší dopravy. Kritizovali, že ji město schválilo takřka utajeně pomocí veřejnoprávní smlouvy. Lidé se proti ní odvolali a krajský úřad ji zrušil. Zastupitelé už odhlasovali, že o podobných smlouvách chtějí rozhodovat sami.
"V případě bioplynové stanice ve Zlíči to znamená, že buď projde klasickým stavebním řízením, nebo případný návrh veřejnoprávní smlouvy projedná zastupitelstvo," uvedl Petr Fejfar z opozice, který změnu prosadil.
Bioplynové stanice prý nepáchnou
Obavy ze zápachu z bioplynových stanic nejsou podle lidí z praxe opodstatněné. Fermentory musí těsnit a zbylá hmota už po tepelném působení neobsahuje čpavek. "Tady si lidi nestěžují na zápach, družstvo ani nezatěžuje silnice," říká Josef Burda ze Lhoty pod Libčany, kde už stanice funguje.
Zajímavý příklad využití bioplynu mají v Jaroměři. Na kraji města je stanice, která zpracovává zbytky třeba z cukrovaru. Vyrábí elektrickou energii a teplem vytápí sídliště.
