Několik let usilovalo bývalé vedení královédvorské radnice o stavbu nové čistírny odpadních vod (ČOV). Teď je však jasné, že se namáhalo zbytečně. Z vysněného projektu, jehož příprava stála 20 milionů korun, zbyly jen cáry snů dnes již opozičních zastupitelů.
Město čistírnu stavět nebude, přednost totiž dostane oprava kanalizačních a vodovodních trubek, které jsou děravé jako ementál. Opravy zaplatí zčásti lidé, cena vody totiž od ledna po šesti letech zdraží o sedm korun. Jeden kubík bude stát téměř 80 korun.
Jakým směrem se chce město ubírat, naznačuje schválený rozpočet pro příští rok. Se stavbou ČOV se v něm nepočítá.
„Na základě faktů, která jsme zjistili, se problém přesunul jinam. Postavit novou čistírnu by neměla být priorita, tou je opravení kanalizační a vodovodní sítě,“ říká starosta Jan Jarolím (ANO 2011). Až 70 procent potrubí je za hranicí své životnosti a důsledkem jsou obrovské úniky.
Městské vodovody a kanalizace v současnosti fakturují odběratelům pouze třetinu vody, kterou skutečně vyčerpají. Zhruba 900 tisíc kubíků zmizí v děravé síti. Z každého vyčerpaného kubíku platí město státu poplatek dvě koruny, což jsou zhruba čtyři miliony korun ročně, které radnice vyhodí z okna. Podobná je situace také u odpadních vod.
Do stok se dostává obrovské množství podzemních vod, což prodražuje jejich čištění. „Vzhledem k současnému stavu kanalizační sítě bychom ani nebyli schopni novou čističku provozovat. Stávající čistírna má výhodu, že je předimenzovaná a poradí si s tím,“ upozorňuje místostarosta Jan Helbich (ANO 2011).
Radnice uvažuje také o úvěru
„Je to minimální částka, kterou budeme muset každý rok vynaložit na opravu úseků, kde jsou největší úniky, abychom kanalizační a vodovodní síť udrželi v provozuschopném stavu,“ tvrdí Jarolím.Do oprav kanalizační a vodovodní sítě radnice příští rok investuje okolo 20 milionů korun, většina peněz půjde do infrastruktury na Benešově nábřeží a v části Zboží, kde kraj bude rekonstruovat silnice. Podle dvorského starosty město s takovouto sumou počítá i v dalších letech.
Nerealizovaný projekt čističky už stál 20 milionůNa stavbu nové čističky královédvorská radnice vloni získala dotaci 140 milionů korun. Kvůli průtahům ve výběrovém řízení a šibeničnímu termínu pro stavbu ale nové vedení města po volbách projekt odpískalo. Vážně hrozilo, že jej nestihne dokončit včas a bude muset evropské peníze vracet. Bývalý místostarosta Jan Bém (ODS) na posledním zastupitelstvu navrhl znovu zažádat o dotaci. Do přípravy stavby ČOV radnice podle něj investovala už 15 až 20 milionů. „Hodně dlouho jsme se přesvědčovali, zda do toho jít. Úředníci, politici a zastupitelé odvedli spoustu práce. Je škoda tyhle peníze vyhodit,“ uvedl Bém. U zastupitelů však neuspěl. Dvůr Králové vede několik soudních sporů s majitelem ČOV, firmou Evorado Import, kvůli výši záloh za čištění splašků. Město dlouhodobě platí na základě nepravomocného rozsudku trutnovského okresního soudu méně, než kolik si provozovatel nárokuje. Vlastník čističky na začátku letošního roku radnici nabídl její prodej včetně údajného nedoplatku za čištění si nárokoval astronomických 300 milionů korun. Radnice to odmítla (více čtěte zde). „Město jako subjekt hospodařící s veřejnými prostředky nemůže přistoupit na mimosoudní vyrovnání,“ argumentoval tehdy starosta. Do roku 2012 provozoval vodovodní a kanalizační síť soukromník. Za předčasné ukončení nájemní smlouvy město majiteli společnosti Zdeňku Koubovi vyplatilo 80 milionů. |
Město v minulých letech do této oblasti prakticky neinvestovalo. Výjimkou byla oprava Smetanovy ulice v loňském roce, po které klesl nátok balastních vod o téměř 10 procent.
Kolik bude stát kompletní oprava sítí, si dnes nikdo netroufá tvrdit. Ve srovnatelně velkém Vrchlabí stála výstavba nové a oprava stávající kanalizace přes půl miliardy. Projekt Čisté horní Labe byl největší investicí v novodobých dějinách města.
Dvorská radnice v minulých letech veškerou energii věnovala stavbě čističky odpadních vod a možnost získat peníze z Bruselu na opravu sítí promarnila. Na opravu kanalizace v současnosti žádné dotační tituly nejsou.
„Situaci mapujeme, a pokud by se takový dotační titul objevil, sáhneme po něm. Pochybuju ale, že ho kvůli nám někdo vypíše,“ neskrývá pesimismus starosta (více o čističce čtěte zde).
Desítky milionů potřebných na opravu by si město mohlo půjčit od banky. „Je to jedna z možných cest, peníze do rekonstrukce kanalizační a vodovodní sítě zkrátka musejí jít,“ naznačuje Jarolím.
Právě nárůst nákladů na opravy je jedním z důvodů zdražení vodného a stočného od příštího roku. Posledních šest let obyvatelé platili 72,74 korun za metr krychlový. Od ledna bude kubík stát 79,85 korun.
„Díky opravám budeme schopní postupně snižovat náklady, které negativně ovlivňují kalkulaci, a měli bychom v dalších letech cenu vodného a stočného udržet v přijatelné výši,“ říká jednatel městských vodovodů a kanalizací Petr Mrázek, který radnici v nejbližších dnech předloží aktualizovaný plán obnovy sítí. Město bude na rozdíl od minulosti vybrané nájemné od vodárenské společnosti investovat zpět do oprav infrastruktury.
