Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Prohlédněte si fascinující kulisy smrti v bývalém lazaretu v Josefově

  11:13aktualizováno  11:13
V Josefově se po mnoha letech otevřela bývalá vojenská nemocnice, kde se v roce 1866 léčili ranění z bitvy u Hradce Králové a později i sovětští vojáci.

Bývalá vojenská nemocnice v Jaroměři-Josefově se výjimečně otevřela veřejnosti. (13. 9. 2014) | foto: Michal FantaMF DNES

Za Rakouska-Uherska se tu léčili a umírali ranění vojáci z první světové války, za protektorátu ji zase využívali Němci a pak dlouhá léta sloužila jako lazaret ruským vojákům. Jen po revoluci se pro ni nenašlo využití, a tak chátrá.

Fotogalerie

Není mnoho míst, která by tak názorně a autenticky připomínala divoké 20. století na českém území, jako někdejší vojenská nemocnice v pevnosti Josefov na Náchodsku.

Za normálních okolností je nepřístupná a prázdná. O to větší zážitek čekal stovky lidí, kteří si nenechali ujít její výjimečné otevření při sobotní akci Dny evropského dědictví. Tomu, kdo do této části josefovské pevnosti vešel, se otevřely fascinující interiéry a jejich atmosféra doslova pohltila každého.

Nacházejí se tu desítky ponurých místností, pozůstatky po obřích operačních sálech, rozbitá okna a dveře, bludiště nemocničních chodeb, jídelna i prázdný kinosál s dírami po promítačkách.

Prostor dostali alternativní umělci

Řadu místností jen pro tento den ozdobili svými originálními díly alternativní umělci.

Historie vojenské nemocnice

„Roku 1831 zde vypukla epidemie cholery,“ líčí pracovnice pevnosti. Mnoho lidí o několik let později zemřelo na horečku neznámého původu.

Když v roce 1866 hrozilo nebezpečí války s Pruskem, vojáci zvýšili počet lůžek a otevřeli další operační sály. Stovky raněných sem dovezli přímo z bitvy u Hradce Králové a v lazaret se tehdy změnilo i josefovské nádraží, protože raněné už nebylo kam dávat.

Ke konci 19. století tu vojáci zřídili internu, chirurgii, oční, zubní a kožní. V roce 1910 sem natáhli elektřinu a teprve o dva roky později vodovod.

Za první světové války se počet lůžek zdvojnásobil, v krátké době sem dopravili přes šest tisíc zajatců. Přibývalo zemřelých na choleru.

Za protektorátu využívalo budovy vládní vojsko, nemocnici obnovili Češi až po roce 1945.

V roce 1968 ji obsadila sovětská armáda, mimo jiné zde lékaři ošetřovali raněné z války v Afghánistánu. Poslední ruský voják odešel v roce 1991.

V roce 2005 armáda předala komplex v neutěšeném stavu městu Jaroměř.

„Kulisy nemocnice k různým instalacím přímo vybízejí,“ vysvětlila organizátorka akce Ilona Zatloukalová. Instalace děl působí uhrančivě, silný zážitek by to však byl i bez nich.

Mnoho místnosti tu má specifický zápach, návštěvníci míjeli desítky rozbitých toalet, rozbité pozůstatky zdravotních pomůcek z prastarých špitálů, různojazyčné nápisy na ztrouchnivělých dveřích a oloupaných zdech věrně kopírují zásadní mezníky českých dějin.

Velká cedule v azbuce upozorňuje na nutnost dodržovat odpolední klid, přítomnost ruských vojáků připomene i příkaz Dodržujte čistotu! nebo otevírací doba jídelny.

Německý nápis Prosím potichu! zase připomene Němce za druhé světové války, označení Interna, urologie, ortopedie nás vrací do dob české nemocnice.

„Azbuku umím a ty časy si pamatuju. Je to tady naprosto neuvěřitelné,“ říká s úžasem Jan Koudelka, který dorazil i s dětmi a trpělivě jim vysvětloval, co všechno se tu odehrálo.

Vojenskou strohost a nemocniční sterilitu kombinovanou se zatuchlostí a totálním nepořádkem lze pozorovat na každém kroku.

Vznikl tu film Musíme si pomáhat

„Ne náhodou si zdejší místo několikrát vybrali filmaři, natáčel se tu třeba film Jana Hřebejka Musíme si pomáhat,“ upozornila Zatloukalová.

Bez větších zásahů by se tady dal natočit i horor. V jednu chvíli procházíte kolem nefunkčního výtahu, najednou jste ve sklepě, kde v temných chodbách není vidět na krok. Kdyby trasu nevyznačovaly šipky, nebyl by problém v bludišti se ztratit. Do některých místnosti se ani nesmí, hrozí totiž zborcení stropu.

Projít celou nemocnici trvá přes hodinu. Za válek to tu muselo být peklo na zemi, už tehdy prý byla ponurá a budila tíseň. V prvním patře leželi nemocní a zranění, v přízemí se nacházelo velitelství, nemocniční kuchyně a sklady.

Všechny místnosti vojáci vybílili vápnem, topilo se v železných kamnech, podlahu tvořily silné flošny. Postelemi byly obyčejné vojenské kavalce se slamníky a ponurou atmosféru umocňoval dunivý zvuk, který se tu rozléhal, když šel někdo po chodbě. Každý den tu umírali lidé a střídali je další ranění.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Rapper Common si na předávání Oscarů vybral smoking Prada se sametovým sakem,...
Hip Hop Kemp ozdobí herec a raper Common, dorazí na 500 účinkujících

Hip Hop Kemp, podle americké stanice CNN jeden z padesáti nejlepších festivalů na světě, začne ve středu ve Festivalparku na letišti v Hradci Králové svůj 16....  celý článek

Silničáři ukázali hotový úsek D11 Osičky-Hradec Králové (16. 8. 2017).
Projeli jsme nový kousek D11 u Hradce. Zbývá osadit ukradené poklopy

Posledních pět dní zbývá do otevření nového tříkilometrového úseku dálnice D11 u Hradce Králové. Stane se tak v pondělí 21. srpna, tedy 39 let poté, co celé...  celý článek

Sedmačtyřicetiletý fanda Petr Janošič skončil po potyčce s ochrankou na derby v...
Fandové vyvěsili plachtu proti vedení klubu. Ochranka napadla fanouška

Ochranka na derby fotbalistů Hradce Králové a Pardubic brutálně zakročila proti jednomu z fanoušků. Incident se stal, když fandové rozvinuli transparent...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.