Svatojakubské cesty vedoucí z Polska dnes končí na státní hranici u Zdoňova na Náchodsku. Právě odsud vyrazila Zora Voženílková se zásobou samolepek, na kterých je žlutá mušle v modrém poli - mezinárodní symbol pouti do Santiaga de Compostela.
Trasu prošla stejným stylem jako poutníci, kteří k ostatkům sv. Jakuba ve Španělsku už tisíc let míří. S batohem na zádech, náhradním oblečením, skutečnou mušlí zavěšenou na provázku a nocováním v penzionech.
Svatojakubská cestaCamino de Santiago patří mezi nejznámější pěší túry na světě. Cesty z celé Evropy se sbíhají na španělských hranicích, odkud vedou do Galicie k hrobu sv. Jakuba ve městě Santiago de Compostela. Zdejší katedrála je jedním z nejvýznamnějších poutních míst křesťanského světa. Bazilika se dvěma věžemi vysokými 74 metrů vznikla na přelomu 11. a 12. století na místě původního kostela z 9. století. První doloženou pouť k ostatkům Kristova učedníka, který v Santiagu kolem roku 800 zemřel, vykonal v roce 951 francouzský biskup z Le Puy. První příručka pro putující pochází z 12. století, symbolem cesty se už ve středověku stala mušle hřebenatka. Zájem prudce vzrostl v 80. letech 20. století. Do té doby ji každoročně absolvovaly desítky či stovky zájemců, v posledních letech se počet poutníků pohybuje okolo 200 tisíc ročně. Cesta byla vyhlášena Evropskou kulturní cestou a od roku 1993 je na seznamu světového dědictví UNESCO. |
Zatím prošla sto kilometrů trasy do Ratibořic, ve značení směrem na Kuks a Jaroměř bude pokračovat v červnu. Cílovou stanicí bude Vlašim, celková délka Východočeské trasy dosáhne 265 kilometrů.
Kromě štítků má ve výbavě náčiní pro jejich umístění: kladívko, hřebíky, sešívačku, lepidlo, benzin na odmaštění.
„Dívám se na cestu očima poutníka. Kde bych potřebovala najít značku, abych nezabloudila. Zásadou je, aby cesta vedla mimo silnici a pokud možno mimo civilizaci, protože cílem Svatojakubské cesty je návrat k sobě samému,“ vysvětluje Zora Voženílková z Pardubic, která pouť ke španělské katedrále absolvovala už čtyřikrát.
V deskách má seznamy turistických rozcestníků, zajímavých památek i obcí, kterými cesta povede, přehled problematických míst na trase a mapy.
Pro každou samolepku, kterou na dům, dřevěný plot či pařez vylepí, musí mít povolení od majitele.
„Všechno někomu patří, nechceme se dostat do problémů,“ říká značkařka. Na turistických rozcestnících je značení jen provizorní - kousek barevné vlny. Zatím totiž ještě není schválená dohoda s Klubem českých turistů.
Kromě hledání vhodných ploch pro umístění značek Zora Voženílková oslovuje usedlíky žijící podél trasy, kteří by například byli ochotní poutníkům poskytnout vodu nebo náplast. Všechny tyto údaje včetně ubytovacích možností se objeví v připravovaném průvodci.
„Svatojakubská cesta mi nic neříká, ale proč ne,“ nebrání se paní Chvátalová ze Zdoňova vylepení samolepky na okap jejího domu. Ne každý má ale pro značení trasy pochopení.
„Negativních reakcí jsem zaznamenala minimum. Někteří lidé slyší slovo pouť a zavírají dveře. Potkala jsem spoustu fantastických lidí, kteří jsou nadšení, že východními Čechami trasa povede. Řada z nich dokonce absolvovala pouť do Santiaga,“ upozorňuje Voženílková.
Cílová stanice Vlašim
Za čtyři dny značky propojily Broumov, Polici nad Metují, Hronov, Červený Kostelec a Ratibořice. Trasa vede hlavně po turistických cestách, poutníkům má ukázat historické a architektonické památky, například broumovský klášter.
„Není možné trasu vést kolem všech památek a kostelů sv. Jakuba, protože poutník, který jde přes Českou republiku, směřuje nejkratší cestou do Santiaga de Compostela,“ vysvětluje značkařka.
Na některých památkách budou zájemci sbírat razítka do poutnického pasu, což umožní monitorovat počet lidí, kteří každoročně českou část Svatojakubské cesty absolvují.
Spolek Ultreia je hlavním hybatelem ve snaze vyznačit slavnou trasu na českém území, své síly spojil s Klubem českých turistů a Královéhradeckým krajem.
Cílem je Východočeskou trasu dovést až do Vlašimi. Z Ratibořic poutníky žluté mušle povedou do dalších měst. Už v červnu Zora Voženílková plánuje ve značení pokračovat směrem na Kuks.
„Na území našeho regionu bude trasa pokračovat na Jaroměř, Hradec Králové, dále na Pardubice a přes Kutnou Horu do Vlašimi, kde naváže na jihočeskou trasu pokračující do Rakouska a Německa,“ popisuje krajský radní Pavel Hečko, jenž má na starosti oblast regionálního rozvoje a cestovního ruchu.
Kdy bude značení hotové až do Vlašimi, zatím není jasné. Spolek Ultreia čekají jednání s radnicemi východočeských měst. Po schválení dohody s Klubem českých turistů se Zora Voženílková znovu vydá na první úsek a na rozcestníky umístí už definitivní značky Svatojakubské cesty.
V České republice jsou dnes v terénu značené tři trasy Svatojakubské cesty. Z Hrádku nad Nisou v Libereckém kraji vede do Prahy, odkud pokračuje ve dvou směrech: do Všerub na Domažlicku a do obce Želená na státní hranici.
Moravská větev vede z Opavy přes Olomouc a Brno až do Mikulova. Další cesty plánuje Ultreia vyznačit, žluté mušličky mají propojit Prahu a Brno s Českým Krumlovem.
Sdružení vzniklo před osmi lety z party lidí, kteří se vrátili z cesty do Santiaga de Compostela. Už v té době začali připravovat značení trasy na českém území.
Svatojakubskou cestu v posledních letech zviditelnil dobrodruh Petr Hirsch ze Dvora Králové nad Labem. Trasu poprvé zdolal v roce 2010. Ze Španělska pokračoval do Říma a Jeruzaléma, během dvou let urazil 16 tisíc kilometrů. Právě v těchto dnech je dvorský Forrest Gump znovu na cestě do Santiaga de Compostela, společně s vozíčkářem Janem Duškem a filmovým štábem. O putování k ostatkům sv. Jakuba vznikne dokumentární film, který má motivovat handicapované.
