Do počítání přechodů se pustil Michal Valenčík z Prahy. Vzal si silniční mapu z období první republiky a zajímalo ho, nakolik jsou bývalé přechody průjezdné. Postupně objel téměř 400 míst v celé České republice.
Po vstupu do Schengenského prostoru před čtyřmi lety už se nemusí hranice do Polska přecházet jen na několika málo střežených přechodech, jako tomu bylo ještě třeba před dvaceti lety.
Přesto podle Valenčíka je z původních 36 prvorepublikových silničních přechodů dnes v Královéhradeckém kraji po kvalitní silnici vozem průjezdných jen devět a po nekvalitní cestě dva. Dalších osm je sice průjezdných, avšak auta tam mají zákaz vjezdu, takže tudy mohou jen cyklisté a pěší. Z původního počtu je už zcela neprůjezdných a částečně zničených 17 cest přes hranice.
V Neratově chtějí aspoň lávku pro pěší
Už dávno není možno přejet hranici v Neratově v Orlických horách, protože tam už ani nestojí starý kamenný most. Sdružení Neratov, které v osadě obnovuje monumentální kostel, má v plánu obnovit alespoň lávku pro pěší.
Valenčík uvedl, že v pohraničí západoevropských zemí jsou zprůjezdněny i ty nejmenší silničky a lidé nemusí na druhou stranu hranice objíždět až desítky kilometrů.
Opravě mostu bránil pohraničníkV Orlických horách se vůbec první přechod do Polska otevřel v roce 2005 v Orlickém Záhoří. V roce 2007 se těsně před vstupem do schengenského prostoru obnovoval most na přechodu v Bartošovicích, aby po něm mohla jezdit auta. "V první pracovní den stavby se na polské straně postavil pohraničník s tím, že chybí jedno povolení z Varšavy z hlavního ředitelství hraniční policie a nic se spravovat nebude. Bylo to na začátku listopadu a na obnovu jsme měli jen šest týdnů," vzpomíná starosta nedaleké Rokytnice v Orlických horách Petr Hudousek. Nakonec zavolal přímo z mostu hraničnímu zmocněnci do Prahy a razítko z Varšavy bylo do týdne na dokumentech. Většímu využívání přechodů pomohly i opravy okolních silnic. Letos skončí další rekonstrukce za víc než 100 milionů korun, a to cesty k hraničnímu přechodu mezi polským Lewinem Klodzkim a Olešnicí v Orlických horách. Část cesty z olešnického náměstí k hranici se opravila už před čtyřmi lety, letos se na české straně navazuje opravou silnice do Sedloňova a dále do Plasnice. |
Z Královéhradeckého kraje se dá ale do Polska dostat jen po 36 procentech původních prvorepublikových cest, a kraj proto řadí na chvost v rámci dalších pohraničních regionů celé republiky.
"Úplně mi zůstal rozum stát nad úseky přeshraničních silnic, které byly s dosti velkými náklady na obou stranách hranic perfektně obnoveny, ale na české straně zůstal zákaz vjezdu. Jde třeba o silnici Božanov - Radków," diví se Valenčík.
Ve Zdoňově už závora padla
Až donedávna byl podobný zákaz pro vjezd osobních vozů i na přechodu v osadě Zdoňov u Teplic nad Metují. Letos ale kraj cestu opravil a otevřel ji pro průjezd osobních aut do dvou a půl tuny, motocyklům a samozřejmě cyklistům.
Lidé ve Zdoňově se však otevření přechodu bránili a obávali se, že zrušením závory a zákazu vjezdu přijdou o svůj klid v zapadlé osadě. Přitom někteří znalí řidiči tam už dříve běžně závoru objížděli a zákaz vjezdu ignorovali.
Kromě přechodu ve Zdoňově se má obnovit i rozbitá vozovka k přechodu ve Starostíně. Obě stavby budou stát přes 100 milionů korun a Královéhradecký kraj spolu s polskými partnery na ně získává peníze z fondů Evropské unie.
"Pohraniční oblast Broumovska doplácí na svou odlehlost. Řidiči se do tohoto regionu dostanou prakticky po jediné komunikaci z Náchoda a z druhé strany hranice přes hraniční přechod Meziměstí a pak přes Otovice. Díky obnově silnic se výrazně zlepší dopravní dostupnost obou hraničních přechodů Broumovského výběžku," míní hradecký krajský radní pro dopravu Josef Ješina. Třeba otevření přechodu ve Zdoňově zkrátilo cestu z Polska k atraktivním Teplicko – Adršpašským skalám asi o 18 kilometrů.
Ve Zdoňově se hraniční závora už otevřela (zelená), u Božanova ale nesmyslně zůstává (červená)
