Lázně v Železnici zanikly před deseti lety. Od té doby jen chátrají.

Lázně v Železnici zanikly před deseti lety. Od té doby jen chátrají. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Deset let po zániku lázní v Železnici ožila naděje na jejich vzkříšení

  • 1
Lázně v Železnici vstoupily do historie, když zde vznikla proslulá Vojtova rehabilitační metoda. Rašelina z okolí je sice vytěžená a secesní budova léčebny už deset let jen chátrá, ale nyní ožila naděje na znovuvzkříšení zařízení. Zbývá zásadní krok: koupit a zrekonstruovat původní hotel.

Pro malé a zaniklé lázně v Železnici na Jičínsku je asi osudovým číslem trojka.

Rašelinné lázně vznikly v roce 1903, o rovných padesát let později - v roce 1953 - zde vznikla známá léčebna pro děti postižené dětskou mozkovou obrnou, která pomáhala stovkám pacientů dalších padesát let až do roku 2003, kdy kvůli restitučním sporům zanikla.

Naděje na její znovuvzkříšení pak musela uzrát do dalšího roku s trojkou na konci. V roce 2013 se skupina bývalých pacientů a zaměstnanců rozhodla, že se pokusí dětskou léčebnu, v níž vznikla proslulá Vojtova metoda, obnovit.

Založili občanské sdružení Vláčkaři, které si klade za cíl koupit secesní budovu léčebny, zrekonstruovat ji a využívat pro sociální projekty. Koncem září zřídili webové stránky www.vlackari.cz a začínají dávat dohromady peníze, které budou na rozjezd bývalého lázeňského domu potřeba.

"Prodejní cena objektu se každou chvíli mění, naposledy byla budova k prodeji za 15 milionů korun. Nechtějí nás pustit dovnitř, takže peníze potřebné na rekonstrukci musíme střílet od boku. Ty zatím odhadujeme na zhruba 50 milionů korun," říká jeden ze členů Vláčkařů Daniel Srb, který je sám bývalým pacientem železnické léčebny.

Z hotelu by mohl vzniknout internát pro mládež

Secesní budova, která byla původně hotelem, totiž už deset let chátrá, a nikdo neví, jak to uvnitř vypadá.

Získat 65 milionů korun od dárců je nemožné, Vláčkaři to vědí, a proto se rozhodli shánět sponzory mezi firmami a zároveň sepsat projekt, na který by rádi získali peníze od Evropské unie.

Z budovy, která za první republiky vznikla jako hotel a léčebně sloužila od padesátých let, by mohlo vzniknout internátní ubytování pro tělesně postiženou mládež, domov pro lidi s postižením a jejich blízké nebo rehabilitační zařízení.

"Všeobecně by šlo o jakýsi dům sociálních služeb, který by pomohl nejen tělesně postiženým, ale i lidem ze Železnice," říká Srb, který má představu, že by projet mohl i zaměstnávat lidi v obci, kde není jednoduché sehnat práci.

To by se líbilo i starostovi Železnice Jiřímu Kazdovi. "V léčebně dříve pracovala zhruba stovka lidí, z nichž většina byla z obce. Část jich už odešla do důchodu. Pokud by ale budova dokázala tomu zbytku dát práci, byli bychom moc rádi. Obec ale může projekt podpořit jen morálně, finančně to není v našich silách," přiznává starosta obce s necelými třinácti sty obyvateli, jejíž kasa ročně disponuje penězi na investice jen v řádu jednotek milionů korun.

Železnická léčebna se do historie léčby dětské mozkové obrny zapsala už těsně po svém vzniku. V roce 1954 v ní vznikla takzvaná Vojtova rehabilitační metoda, u jejíhož zrodu stál profesor Václav Vojta, který v dětské léčebně působil.

"Rehabilitační metoda pomohla již několika generacím pacientů postižených dětskou mozkovou obrnou," uvádějí ve svém projektu Vláčkovci.

Hendikepovaní by se připravovali na povolání

Na tříměsíční, ale klidně i roční pobyty do Železnice začaly jezdit nejen děti z tehdejšího Československa, ale i pacienti z Rumunska, Gruzie, Německa, Rakouska nebo arabských zemí.

Přímo v léčebně, která na přelomu 50. a 60. let prošla náročnou rekonstrukcí, jejíž součástí byla i moderní přístavba, tak vznikla i škola. V roce 1999 pak lázně přešly pod Janské Lázně, které děti s dětskou mozkovou obrnou léčí také, a to v moderní léčebně Vesna, která vznikla v 80. letech.

"Pokud by v bývalé budově železnické léčebny vzniklo vzdělávací a ubytovací centrum pro tělesně postižené, mohli by se zde hendikepovaní pacienti po ukončení základní školy dál připravovat na budoucí povolání v učebních oborech či studiem na střední a vysoké škole," představuje nápad Srb.

Ti klienti, jimž zdravotní stav neumožní práci, by pak v zařízení našli místo, kde by mohli smysluplně trávit volný čas.

Možnost, že by se do Železnice vrátily lázně jako takové, je už ale nemožný, neboť rašelina, která se dobývala na několika místech v okolí, je už vytěžená.

"Je proto legislativně nemožné, aby byl Železnici znovu udělen statut lázní," přiznává Srb. Projekt chtějí Vláčkaři rozjet co nejdříve především kvůli tristnímu stavu secesní budovy.

Problémy dětských léčeben ale nejsou ojedinělou záležitostí. Ještě před půl rokem hrozilo, že ke dnu půjde i nejslavnější dětská léčebna Vesna v Janských Lázních.

S nedostatkem dětských pacientů se ale potýkají i čtyři další dětské ozdravovny v Krkonoších - Karkulka v Peci pod Sněžkou, Bedřichov a Svatý Petr ve Špindlerově Mlýně a Království ve Dvoře Králové.

,