Po demolici hotel. Skiresort vdechne opuštěné Sokolské boudě nový život

  • 4
Chátrající krkonošská Sokolská bouda na Černé hoře půjde k zemi. Na místě opuštěného kolosu ve výšce 1 270 metrů nad mořem vyroste hotel s restaurací, který získá místo v ambiciózním projektu největšího skiareálu v Česku.

Současný majitel Sokolské boudy, pražský developer Martin Kulík, který je spolupracovníkem vlivného horského podnikatele působícího v Krkonoších Richarda Kirniga, má s legendárním červeným hotelem nad Janskými Lázněmi smělé plány.

Po jeho demolici chce na místě vybudovat nový hotel s restaurací. Replika současné stavby to rozhodně nebude.

„Vypsali jsme architektonickou soutěž a ze čtyř návrhů jsme předběžně vybrali jeden. Řekněme, že jsme si udělali představu, co by tam mělo být, ale ještě na tom budeme pracovat. Poslední slovo nepadlo. Proto podrobnosti a vizualizaci nechceme prezentovat,“ říká Martin Kulík, který investuje hlavně v Praze, kde má velké rezidenční projekty. Před časem se však zaměřil i na východní Krkonoše, patří mu skiareál v Malé Úpě.

Už dnes je však jisté, že stavět lze jen na základech dosavadního objektu, hotel nesmí být vyšší než původní čtyřpatrová bouda a nesmí překročit zastavěnou plochu. Formát je totiž dán územním plánem. Zdevastovaný hotel charakteristický kaskádovitým uspořádáním je v katastru města Janské Lázně v lokalitě Volských Bud.

Se stavbou se začne nejdříve za pět let

„Zpracováváme projekt pro územní rozhodnutí. Chtěli bychom to rozběhnout, ale je to velká investice, tak to bude ještě chvíli trvat. Architektonicky to máme docela dobře připravené, nechceme však nic pokazit, uspěchat, velmi nám na konečném výsledku záleží,“ tvrdí Kulík.

Sokolská bouda

  • Jeden z tradičních horských hotelů. Výstavba dřevěné stavby pod vrcholem Černé hory se shoduje s dobou, kdy začala jezdit lanovka, tedy s rokem 1928.
  • Za 2. světové války sloužila hitlerovskému Freikorpsu jako výcvikové středisko speciálních záškodnických jednotek. Po válce sloužila jako rekreační zařízení a v zimě lyžařským kurzům.
  • Bouda začala v 90. letech upadat a dílo zkázy dokonaly nepovedené privatizace. V současné době je opuštěná.
  • Sokolská bouda stojí v nejmírnější třetí zóně Krkonošského národního parku a není památkově chráněná.

Podle něj se s výstavbou nové Sokolské boudy nezačne dříve než za pět let.

„Nedovedu říci, kdy by měly stavební práce začít. Určitě to nebude příští rok. Připravuje se propojení areálu na Černé hoře s Pecí pod Sněžkou a Černým dolem a myslím, že výstavba by měla časově spadat do tohoto období. Předpokládám, že dříve než za pět let to tedy nebude,“ uvádí Kulík.

Kirnigova společnost Mega Plus, které ve východních Krkonoších patří už pět lyžařských středisek - Velká Úpa, Pec pod Sněžkou, Janské Lázně, Svoboda nad Úpou a Černý Důl, chce do pěti až deseti let všechny areály propojit v jeden obří resort (více o projektu čtěte zde).

Už při letmém pohledu do mapy je zřejmé, že plánovaný hotel s restaurací má v této vizi své místo a z propojení bude profitovat. Nový skiresort nabídne až 70 kilometrů sjezdovek a propojovacích tratí. Investice by mohla dosáhnout až jedné miliardy korun.

„Upozorňuji však, že s vlastním projektem propojení areálů nemá výstavba hotelu nic společného, jde o samostatné projekty. Je však logické, že až k tomu dojde, místo získá ještě větší atraktivitu,“ připouští Kulík.

Bouda nedokázala konkurovat hotelům

Sokolská bouda se nedá opravit, musí se zbourat a místo ní pak postavit nový objekt. „Využití by mělo zůstat stejné, tedy k restauraci a ubytování, tak jak tomu vždycky bylo. Nový objekt bude stejně velký, řešíme jen poměr ubytování a restaurace. Všichni včetně KRNAP mají zájem na tom, abychom začali se stavbou co nejdříve,“ dodává Kulík.

Jedním z podporovatelů nové Sokolské boudy je starosta Janských Lázní a bývalý člen horské služby Jiří Hradecký, který si je dobře vědom zoufalého stavu. V 90. letech už bouda nebyla schopna bez výrazné finanční injekce konkurovat krkonošským hotelům, které nabízely luxus masáží, vířivek či tělocvičen.

„Sokolská bouda ve svém posledním období působila pouze jako ubytovna pro školní zájezdy a už tehdy potřebovala investici a přebudování. Pak několikrát změnila vlastníka, nikdo do toho neinvestoval a objekt chátral. Zbourání a výstavba nové jsou jediným řešením. Rekonstrukce by byla velmi nákladná,“ říká Hradecký.

Sokolská bouda v nadmořské výšce 1 270 metrů nad mořem, která začala nabízet hotelové a restaurační služby v roce 1929, je jednou z největších srubových staveb v České republice.