Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Cyklisté by se mohli dostat na kole až k polským ledovcovým jezerům

  6:28aktualizováno  6:28
Nejen k pramenům Labe, ale ještě dál by v dohledné době mohla být protažena takzvaná Labská stezka z Královéhradeckého kraje. Nadějně vypadá i větvení cyklistické trasy až do Polska a napojení na velkolepou magistrálu ER-2.

Cyklostezka z Hradce Králové na Kuks | foto: Martin Veselý, MAFRA

Šestadvacetikilometrová stezka z Hradce Králové až do Kuksu jako by protrhla stavidla s dalšími cykloprojekty, které ještě před několika měsíci byly maximálně ve fantazii kolařů.

Krajští zastupitelé nedávno schválili plán, podle něhož by do roku 2020 mělo vyrůst asi 330 kilometrů nových tras (více čtěte zde), avšak nejnověji se narodil rovnou projekt mezinárodní: krkonošská hřebenovka, jež by se mohla napojit dokonce na velkolepou polskou páteřní magistrálu nazvanou ER-2.

Sudetská silnice

Je součástí páteřní polské cyklotrasy ER-2. Začala se budovat ve 30. letech 20. století, její stavbu dozoroval maršál Hermann Göring a význam byl strategický.

Droga Sudecka začíná v podhůří Jizerských hor, končí u Paczkówa a nyní propojuje turisticky velmi atraktivní cíle. Minimálně frekventovaná silnice je vedena po svazích horských hřbetů a neklesá pod výšku 650 metrů nad mořem. Čeští cyklisté se na polskou horskou stezku dostanou třeba prudkým sešupem od Špindlerovy boudy.

"Je to spíš teprve myšlenka, ale myslím, že by se to mohlo podařit," říká předseda občanského sdružení Labská stezka Jan Ritter. Prvním nezbytným předpokladem je dotažení cyklotrasy z Vrchlabí do Špindlerova Mlýna.

Do čtyř let dojedou cyklisté až do Vrchlabí

Přestože se ještě nedávno o prodloužení Labské stezky až do Krkonoš nemluvilo ani šeptem, po ohromném úspěchu asfaltového pruhu z krajského města do Kuksu má stezka minimálně ve Vrchlabí končit už do čtyř let. Pouhou fata morgánou nemá být ani silnice vedoucí do Špindlu.

"Jen se musí podařit oddělit cyklisty od aut. Silnice je sice dost široká, ale problémy by mohly nastat třeba při zimní údržbě," pokračuje Ritter.

Bonusem je silnice vedoucí až na Špindlerovu boudu, kam navíc auta již nesmí. "Přímo do Polska vede další asfaltka. Je sice hodně rozbitá, když ji přestali používat pohraničníci, ale jsem optimista," uvádí Ritter, jenž věří, že napojení na polskou trasu je jen otázkou času.

Dálková cyklotrasa ER-2 protíná polskou stranu Krkonoš, ale snad ani nemůže být odlišnější od té české. Oproti našemu krkolomnému profilu je nečekaně mírně zvlněná, romantiku jí dokreslují ledovcová jezera a jedna z jejích "odnoží" – turisticky vděčná Sudetská silnice (Droga Sudecka) – vede až do Orlických hor.

Stezka mechu a perníku se možná začne stavět příští rok

Poměrně nečekaný posun se odehrál rovněž v případě cyklospojky Hradce a Pardubic. U Bukoviny se sice stále nechce vzdát své půdy několik soukromých majitelů, avšak pokrok v přípravě Stezky mechu a perníku je přesto zajímavý.

"Mezi Hradce Králové a Vysokou nad Labem a rovněž u Dřítče a Němčic bychom mohli žádat o územní rozhodnutí," říká náměstek hradeckého primátora Jindřich Vedlich. Beznadějné není ani získání nutných parcel u Bukoviny.

"Příští rok bychom chtěli uvolnit zhruba čtyři miliony korun, které budou podstatné pro výkup pozemků. O tento výdaj by se mohly rovným dílem podělit město a kraj," navazuje Vedlich. Podle něho by se mohlo začít stavět už příští rok, nejpozději však v roce 2015.

Hradecký náměstek našel důležitého spojence "mechoperníkové" trasy v Pardubicích, kde to čekal asi nejméně. "Velký kus práce náleží krajskému radnímu René Živnému, dosud se totiž Pardubický kraj stavěl spíš rezervovaně," vysvětluje.

Pardubický kraj by se v ideálním případě měl podílet rovněž na financování. "Ten způsob ale ještě budeme hledat," dodává náměstek primátora. Připravený je model s podílem obou měst i krajů, přitom dotací může přispět Fond dopravní infrastruktury.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.