Cyklisti dojedou zatím k baroknímu hospitálu v Kuksu, obce je chtějí nalákat proti proudu Labe.

Cyklisti dojedou zatím k baroknímu hospitálu v Kuksu, obce je chtějí nalákat proti proudu Labe. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Cyklotrasa se v Kuksu nezastaví. Povede z Hradce až do Krkonoš

  • 3
Až do Krkonoš povede nová atraktivní cyklostezka. Má navázat na úsek z Hradce Králové na Kuks. Konec bude mít ve Vrchlabí nebo až u pramene Labe ve Špindlerově Mlýně. Projekt za stovky milionů počítá i s dalšími trasami, schválit jej ale musí kraj.

V Hradci Králové nasednete na bicykl, o několik hodin později slezete třeba až vysoko v Krkonoších a přitom téměř po celou dobu můžete sledovat proud Labe.

Bláznovství? Ne tak docela. Pokud vše vyjde, velkolepý projekt cyklostezky z Hradce Králové do Vrchlabí a možná až k prameni Labe by mohl klapnout do čtyř let.

Na stávající 26 kilometrů dlouhou stezku z krajského města až na Kuks (reportáž z výletu po nové cyklostezce čtěte zde) mají totiž podle ambiciózních plánů navázat další desítky kilometrů.

Trasa má vést z hospitálu minimálně až k železniční stanici ve Vrchlabí. Cyklisté tak na cestě minou Dvůr Králové, podívají se k přehradě Les Království, projedou Hostinným, Kunčicemi a po zhruba čtyřiceti kilometrech dorazí až do hor.

Na úžasnou trasu skrz téměř celý kraj se mohou cyklisté těšit díky takzvanému projektu nadregionální strategie pro cyklisty v regionu, na kterém se podílí obce i samotný kraj.

Nová cyklostezka z Hradce do Krkonoš

Současná trasa z Hradce na Kuks podél Labe je dlouhá 26 kilometrů a funguje od května. Podle statistik ji každý den navštíví průměrně tisíc lidí. Nový úsek bude mít 40 km. Cyklostezka naváže na Labskou stezku, která měří spolu s německou částí 1 230 km. Celková délka dálkových tras v Česku je zatím 5 300 km.

"Pro nás na horách by to samozřejmě byla velmi prestižní záležitost. Navíc zde lidem vznikne další alternativa, jak se dostat do práce nebo do škol. Pro obce to bude mít velký turistický a dopravní význam," uznává starosta Hostinného a předseda Svazku obcí Horní Labe Karel Klíma.

Vlakovou zastávku coby konečnou anebo naopak start nezvolili projektanti náhodou. Právě sem se podle nich lidé vlakem a autobusy nechají dovézt, aby odsud šlápli do pedálů nebo naopak po vyjížďce odjeli po kolejích zpět do Hradce a dalších měst.

Stezka až k prameni bude komplikovaná

Obce teď na svém území musí řešit hlavně výkupy pozemků, jen v horní části chystané cyklostezky jde o desítky dohod.

"Je to klíčová záležitost a nikdo jiný než obce to lépe nedokáží udělat. Přímo v Hostinném už to máme vyřešené, ale zabralo nám to pět let práce. Se sousední Klášterskou Lhotou teď řešíme další úseky," vysvětluje starosta Klíma.

Ještě atraktivněji vypadá návrh protáhnout cyklostezku dokonce až k prameni Labe, byť z Vrchlabí do srdce Krkonoš by stavba cyklostezky byla ještě mnohem komplikovanější.

"Vedle plánu, že bude trasa končit ve Vrchlabí, je toto další možnost," potvrzuje Klíma.

Část trasy budou tvořit nově vybudované cesty, zbytek cyklostezky povede po silnici a dalších stezkách.

"Stavět se budou i složité podchody a přemostění," přidává předseda Královéhradecké Labské, starosta Smiřic a jeden z autorů koncepce Luboš Tuzar.

V úvahách jsou další trasy, třeba do Polska

Krajské zastupitelstvo bude 9. září projednávat nejen projekt Labské stezky.

Do budoucna počítá rovněž s protažením dálkové trasy Odra-Nisa, která by kopírovala směr silnice R35, nebo s Kladskou stezkou, jež povede z Jaroměře přes Českou Skalici a Náchod až do Polska.

Poslední stezkou je takzvaná příhraniční, která prochází Orlickými horami a Krkonošemi.

Zástupci obcí kolem Labe jsou přesvědčeni, že do projektu cyklostezky z Kuksu do hor musí vstoupit i kraj, aby nezůstalo pouze u plánování.

Jedním z důvodů je i fakt, že část trasy povede přes běžné silnice, které jsou v krajském vlastnictví.

"Malé obce to samy nejsou schopné finančně zvládnout. Považuji za správné a prakticky jediné možné, aby se celá stezka z Kuksu až do Vrchlabí řešila jedním společným projektem," říká starosta Klíma.

V kraji mají nakonec vzniknout značené trasy o délce až 300 kilometrů za víc než 300 milionů korun. Zhruba třetinu budou tvořit novostavby a přispět by měla i Evropská unie.

"Do konce příštího roku by měly být dokončeny studie proveditelnosti, ze kterých přesněji vyplyne, kudy trasy povedou," dodává Tuzar.