Bývalá papírna je dnes v havarijním stavu.

Bývalá papírna je dnes v havarijním stavu. | foto: Tomáš Plecháč, 5plus2.cz

Renesanční papírnu brzy srovnají bagry, bývala pýchou Trutnova

  • 6
Bývalý areál továrny Texlen v Trutnově se loučí. A s ním i jeden z nejstarších domů v pětatřicetitisícovém městě - torzo papírny ze 16. století, která je součástí kdysi slavného závodu. Majitel areálu čeká na vydání demoličního výměru.

Kus trutnovské historie zmizí s vysokou pravděpodobností ještě letos. Co na místě, kde se už před 500 lety vyráběl papír, vznikne, dnes nikdo nedokáže říci.

Přestože bývalá papírna, která je součástí opuštěného areálu Texlenu, na první pohled vypadá jako každý jiný starý dům, pro odborníky má mimořádnou hodnotu.

Jde totiž o torzo jednoho z nejstarších trutnovských domů vůbec. Původní budova zde stála už v polovině 16. století.

Papírnu přesto čeká stejný konec jako okolní zástavbu - se zemí ji srovnají bagry. Odborníkům se to nelíbí, ale nemohou s tím nic dělat.

„Je to jedna z mála alespoň částečně zachovaných renesančních staveb v Trutnově. Je opravdu velká škoda, že ji čeká demolice. Když už se stávající majitel rozhodl, že budovu zbourá, stálo by za to ji alespoň zdokumentovat,“ říká trutnovský historik Vladimír Wolf, který v Texlenu za komunismu 17 let pracoval jako podnikový archivář.

Papírna několikrát změnila vzhled, zničily ji požáry i povodně. Stopy renesanční architektury se přesto zachovaly. V místnostech jsou typické klenuté stropy, v místech, kde je opadaná omítka, vyčuhuje původní zdivo.

V polovině 19. století papírna ukončila provoz, budova se stala součástí textilního areálu, který vybudoval průmyslník Alois Haase. V bývalé papírně bydlel, v éře Texlenu tam byly kanceláře.

„Dole byla tiskárna, v dalších patrech oddělení fakturace a odbytu,“ přibližuje Vladimír Wolf. Dnes je budova zavřená, okna v přízemí zabezpečují mříže před zloději.

Trutnov nemá na předměstích žádnou starou architekturu. „Většinou to jsou budovy z druhé poloviny 19. století a mladší. Renesančních, klasicistních nebo barokních staveb je opravdu velmi málo. Jde o fenomén v celých severovýchodních Čechách. Každá takováto budova, která stojí, by minimálně měla být při asanaci zdokumentována,“ říká historik trutnovského Muzea Podkrkonoší Ondřej Vašata.

Čekání na demoliční výměr

Čistě renesanční dům v Trutnově chybí, dochovaly se pouze drobnější památky. Na boku radnice na Krakonošově náměstí je renesanční sgrafito - výzdoba v omítce ve tvaru psaníček. Obnovené sgrafito se nachází také na budově městské galerie. Nejstarší dochovanou budovou je kostel sv. Václava v Horním Starém Městě ze 14. století, kde se mísí několik stavebních slohů.

Majitel bývalého průmyslového areálu, společnost Textil Invest Group (TIG), všechny objekty ještě letos srovná se zemí. Kdy přesně demolice začne, není jasné.

„Čekáme na vydání demoličního výměru. Pak vybereme realizační firmu, s níž domluvíme harmonogram. Až v tuto chvíli budeme schopni sdělit, kdy práce začnou. Odhaduji ale, že to nebude dříve než na konci roku 2016,“ říká mluvčí TIG Tomáš Fridrich. Co bude s areálem po dokončení demolice, nechce předjímat. „Je předčasné mluvit o dalším využití,“ dodává Fridrich.

Výroba papíru má v Trutnově prastarou tradici. Papírna ve městě patřila k vůbec nejstarším u nás. Původně ale sídlila v historickém centru, ve sklepení někdejšího hradu, kde dnes stojí Muzeum Podkrkonoší.

V polovině 16. století se tehdejší majitel panství Kryštof z Gendorfu rozhodl papírnu přestěhovat na městské pozemky ve Středním Předměstí. V sousedství závodu byl v té době také mlýn. V roce 1557 papírna kompletně vyhořela, obnovený podnik o pár let později zničila povodeň.

Pro výrobu papíru se tenkrát používaly pouze staré hadry. V polovině 18. století závod ročně produkoval 25 balíků poštovního, kancelářského a pijavého papíru, největší prosperitu továrna zažila na konci 18. století. Po smrti posledního majitele Petra Zeha v roce 1846 výroba skončila. O tři roky později pozemky i budovy koupil trutnovský textilní magnát Alois Haase. Po roce 1949 pokračoval v textilní tradici národní podnik Texlen.

Fabrika sloužila ještě po privatizaci na začátku 90. let, definitivní konec nastal v roce 2007, kdy společnost upadla do insolvence (více čtěte zde). Ve výběrovém řízení zadluženou firmu včetně nemovitostí a pozemků získala investiční společnost Textil Invest Group. Té se nepovedlo výrobu udržet a starou fabriku srovná se zemí.

Stejným způsobem skončily textilky v Horním Starém Městě a v Libči. Ve zbořeniště se proměnil rovněž areál bývalé Tiby Zálabí ve Dvoře Králové nad Labem (o areálu Tiby jsme psali zde), která stejně jako areál trutnovského Texlenu patří investiční firmě TIG.

Demolice měla být hotová už v únoru, kvůli zpoždění firmy, která práce provádí, se ale bourání o několik týdnů protáhne. Prodloužení prací zavinilo rozšíření demolice na halu nedaleko zdejšího supermarketu, jež měla jít k zemi až ve druhé etapě. Demolice zasáhne plochu 25 tisíc metrů čtverečných. Po jejím dokončení chce TIG společně s dvorskou radnicí najít řešení, jak areál využít.