Někteří jejich otcové a dědové v minulém století možná bojovali proti sobě. Oni se teď rozhodli vzájemně spolupracovat a předávat si zkušenosti. Řeč je o záložácích z Hradce a Giessenu.
Hesenské univerzitní město je partnerským městem Hradce Králové už od roku 1990. Záložáci z obou měst společně uctili v pondělí na vojenském hřbitově na Pouchově památku vojáků padlých ve třech největších válkách a zároveň připomněli Den válečných veteránů, který se 11. listopadu slaví po celém světě.
Šestici Němců vedli Hilmar Jordan a Dietmar Kupke, kteří vzájemný vztah s Čechy dávali dohromady. "Přijeli jsme sem posílit a budovat naše přátelství, ale také se bavit o další spolupráci," řekl Hilmar.
Obě strany na příští rok plánují setkání v Německu a společné cvičení záložáků.
"Uvidíme, co přinese budoucnost, rádi bychom ale naše přátelství dál rozvíjeli. České kolegy k nám určitě pozveme, vše ale bude záležet i na dohodě obou komandatur," uvedl německý záložák.
Všichni vojáci se hned po pietním aktu sešli ještě u nedalekého hrobu prvního československého legionáře Františka Kryštofa, který za první světové války sloužil v srbské armádě a později ve 30. letech si vysloužil hodnost brigádního generála.
Veteráni mají za sebou i Balkán
Ředitel hradeckého krajského vojenského velitelství Karel Filip připomněl, že válečnými veterány nejsou jen ti z první a druhé světové války.
"Za dvacet let existence současné české armády vyrostla další generace veteránů. Jde o muže a ženy, kteří za sebou mají nesnadné operace na Balkáně, v Asii i Africe," řekl Filip.
Němečtí vojáci se pak přímo ze hřbitova vydali na Krajské vojenské velitelství, kde se setkali s českými vojáky, aby si předali zkušenosti. České záložáky při debatě nejvíc zajímalo, dokdy Němci mohou být u aktivních záloh, jak vypadají jejich cvičení nebo kdo v zálohách slouží.
"Jeden z kolegů je třeba právník, další pracuje v obchodě s počítači. Může se k nám přidat kdokoliv. Máme vlastní noviny, několik lidí za nás sedí v Bundestagu," vysvětlil fungování německých záloh skvělou češtinou Herbert Wiethe, který dělal svým kolegům překladatele, protože dětství v 50. letech prožil v Čechách.
"Rodiče s námi odešli do Giessenu v roce 1964, takže na vojně jsem byl už v Německu, u tankistů. To, že jsem uměl česky a ze školy i rusky, se mi na vojně hodilo, třeba když jsme nacvičovali různé situace, které by mohly nastat v souvislosti s Rusy," zavzpomínal Wiethe na svoji vojenskou službu.
Němečtí vojáci byli v Hradci Králové už od soboty a kromě vojenského hřbitova navštívili i hroby padlých vojáků z bitvy roku 1866 na Chlumu nebo tvrz Dobrošov na Náchodsku.
"Něco podobného jsme naposledy viděli, když jsme navštívili Maginotovu linii ve Francii," obdivovali československé opevnění záložáci.
