Kraj teď investuje do zdravotnictví a sociálních služeb, na silnice peníze chybí. Ilustrační foto

Kraj teď investuje do zdravotnictví a sociálních služeb, na silnice peníze chybí. Ilustrační foto | foto: Ondřej Littera, MAFRA

Děravé silnice kolem Dvora Králové trápí zoo i firmy, kraj nemá peníze

  • 6
Dvůr Králové nad Labem je čtvrté nejlidnatější město v Královéhradeckém kraji a také častý cíl turistů. Láká je zdejší zoo se safari, což je nejnavštěvovanější krajská atrakce. Navíc ve městě sídlí řada firem. A všechny trápí stejná věc. Silnice jsou plné hlubokých děr, hrbolů a záplat.

Na špatné silnice doplácí například jeden z největších zaměstnavatelů v kraji, textilka Juta.

"Jsme největší výrobní firma v kraji a jen ve Dvoře zaměstnáváme asi tisícovku lidí. Každý den k nám přijíždí nějaký zahraniční zákazník nebo dodavatel. A špatný stav silnic je někdy první věc, o které mluvíme. Těžko jim vysvětluji, že ani význam naší firmy dosud nepřiměl kraj tento problém řešit," říká generální ředitel Juty Jiří Hlavatý.

Mezi zvlášť špatné příjezdové silnice patří ta nejfrekventovanější, která začíná odbočkou z hlavní cesty z Jaroměře na Trutnov. Druhou vozovkou plnou výmolů je cesta z Hostinného a pomyslný bronz by nejspíš patřil silnici od Lipnice, po níž jezdí hlavně řidiči od Prahy.

"Člověk musí dávat pořád pozor, aby nevjel do nějaké díry. Nejméně dvacet let se na tu silnici nesáhlo," láteří hradecký šofér Ondřej, když vjíždí před první kruhový objezd od Choustníkova Hradiště.

"Je to ostuda města a kraje"

Podobný názor jako Hlavatý má i ředitel dvorského pivovaru Tambor a prodejce aut Nasik Kiriakovský: "Příjezdy do Dvora jsou absolutní katastrofa. V tak žalostném, totálně zanedbaném a technicky neúnosném stavu nemá příjezdové silnice žádné město v Česku. Je to ostuda města a kraje."

Kiriakovský uznává, že pouze silnice od obce Kocbeře má dnes slušný asfaltový koberec. "Ale její šířka, poloměry zatáček či značení jsou pro dnešní automobilovou dopravu nevyhovující," míní šéf pivovaru. Také jemu si na stav vozovek stěžují zákazníci.

Pivovarník upozorňuje, že do města neukazuje ani vyhovující označení. Někteří přespolní řidiči tak cestu do Dvora Králové na první pokus nenajdou.

"Ti, kteří do Dvora přijíždějí od Hradce, v Choustníkově Hradišti nezaregistrují, že mají odbočit, a dojedou až do Trutnova. To se stalo už v roce 1997 i herci Pavlu Zedníčkovi, když byl hostem na motoristické besedě v Hankově domě," zavzpomínal Kiriakovský.

Ředitel pivovaru Tambor míní, že stát či kraj nepostavily na území města za 40 let ani jeden metr zcela nové státní silnice.

Cesty do zoo jsou přetížené

Špatný příjezd vadí i řadě návštěvníků zoologické zahrady, kam ročně zavítá kolem půl milionu lidí. Ředitelka zoo Dana Holečková upozorňuje také na další problém: "Ve středních Čechách jsou cesty ještě horší. U nás je potíž hlavně v tom, že cesty vedoucí do zoo jsou přetížené."

Ředitel Juty poukazuje na to, v jak ostrém kontrastu je třeba spravená silnice z Chvalkovic do Brzic na Náchodsku, po níž občas jede na kole. "Je krásná, nově vyasfaltovaná a nepotkáte na ní víc než dvě auta. Na takovou cestu kraj peníze má, ale na silnice ve Dvoře Králové a okolí ne," zlobí se Hlavatý.

Radní Královéhradeckého kraje pro dopravu a silniční hospodaření Josef Ješina říká, že příjezdy do Dvora Králové patří mezi "hříchy minulosti".

"Rekonstrukce silnic trvají se všemi povoleními i čtyři roky. Snažíme se na ně získat peníze z různých projektů či evropských fondů. Třeba silnici z Častolovic do Solnice spolufinancoval CzechInvest a ministerstvo průmyslu a obchodu v rámci průmyslové zóny v Kvasinách," podotýká.

Letos zbude v rozpočtu jen na opravu před Jutou

Silnice, jež se nedostanou do podobných projektů, platí kraj z peněz Fondu rozvoje. "V něm máme letos necelých 60 milionů korun, ale počítáme jen s opravou silnice druhé třídy před Jutou," říká Ješina. Kraj teď podle něj musí investovat stále více peněz do zdravotnictví a sociálních služeb: "Tím pádem pak někde tyto peníze chybí."

Královéhradecký kraj má více než 3 300 kilometrů silnic a 883 mostů. Od roku 2002, kdy se silnic druhé a třetí třídy stát zbavil, kraj investoval na jejich opravy více než 8 miliard korun. "Přesto je dnes v havarijním stavu 20 procent silnic a 37 procent jich je v nevyhovujícím stavu. To je nelichotivá statistika," konstatuje Ješina.