Chtěl jsem jen říci, že poldry nejsou samospasitelné. Že si nesmíme myslet, že stačí stavět poldry. O krajinu, zemědělskou a lesní půdu se musíme starat lépe než o vlastní zdraví. Protože na její kvalitě závisí naše existence. Půda nás živí, ne banky, kanceláře, továrny, ... . Do doby existence člověka půda ze které si vypěstujeme produkty pro potravu musí být chráněna jako nejvzácnější drahokam.

Ale fakt je ten, že dokud je k mání na každém rohu a trochu plodin z ní za pomocí hnojiv a chemie vytlučeme, tak její vzácnost nechceme respektovat.

Oni asi chtějí, aby je to zase spláchlo. a odprdne to spousta lidí.

Státní podnik sice ještě nemá územní rozhodnutí pro stavbu, ale už začalo vyřizovat s majiteli prodej nebo pronájem pozemků.

Ano, to je správně. Protože územní rozhodnutí bez vyřešených vlastnických vztahů se těžko shání

Koukám, že p.Tojnar trošku zapomněl co bylo příčinou velké povodně v roce 1998.

Byl to zacpaný most v Cháborech. Postavil se nový tak předpokládám že toto už nehrozí. Jo a od jakživa to byl Zlatý potok!!!!! Běžte s Dědinou už někam!!!!

Naprosto zbytečně vyhozený peníze. Ať se zemědělci naučí šetrně hospodařit podél Zlatého potoku a žádné povodně už takového rozsahu nebudou.

Poldr je hezká věc, ale ještě je potřeba zvýšit schopnost jímat (nasakovat) srážkovou vodu zemědělskou a lesní půdu. Jsou regiony, kdy v lesích schází dříve celkem běžné mechy, rašeliníky, surový humus ve smrčinách také zadržuje méně vody než humus ve smíšených a listnatých porostů. Lesnická  těžká technika ničí různé stružky a příkopy, a nezřídka na jejich pročištění se zapomíná a stejně jako  zemědělská technika utužuje půdu. V zemědělské půdě která je nezřídka tvrdá jako beton, především schází humus, který v půdě zadržuje vodu. Jenže těžko ho tam vrátíme, když se zbytky rostlin přeměňují místo v organické hnojivo  v peletky pro elektrárny. O mezích, polních cestách které dělily svahy orné půdy se popsaly stohy papírů, ale moc se nezměnilo.

Jinými slovy - musíme se naučit problémy povodní řešit od hřebene svahů až po ústí do moře. Poldry a přehrady jsou jen malým detailem v řešení protipovodňových opatření.

Změnit ráz krajiny a kvalitu půdy je práce na destelití, to poldr se dá postavit mnohem rychleji, aby ochránil lidi. A to, že místí nenažranci chtějí z zemědělskou půdu 1000 Kč/m2, jako by byly někde na Praze-východ, to už je úplně jiná kapitola. Až budou po další povodni vyhrabávat bahno ze sklepa a brečet o státní pomoc, mělo by se jim to připomenout.